T-90 má být autonomní protidronová pevnost. Ukrajincům ale nedělá Arena-M žádný problém

Rusko na Nový rok 2026 oznámilo, že jeho nejmodernější tank dostane systém, který sám sestřelí přilétající dron. Jenže výrobce zároveň na tytéž tanky stále montuje drátěné sítě a rušičky.

Věž T-90M i Zdroj fotografie: Uživatel Mike1979 Russia / Creative Commons / CC BY-SA
                   

1. ledna 2026 vystoupil ve vysílání Rossija/Vesti důstojník vojenského přejímacího útvaru ruského ministerstva obrany s tvrzením, které obletělo ruská i zahraniční média: nové série tanků T-90M „Proryv“ budou osazeny aktivním ochranným systémem Arena-M s podrežimem „Antidron“. Systém má automaticky sledovat přibližující se hrozbu, ať už řízenou střelu, nebo FPV dron, a v terminální fázi letu ji zničit interceptorem. Slovo „autonomní“ v tomto kontextu neznamená bezposádkový tank. Znamená, že v okamžiku detekce hrozby reaguje elektronika sama, bez zásahu osádky. Jenže mezi deklarací a realitou bojiště leží propast, kterou Moskva překlenuje překvapivě upřímným způsobem: dalšími vrstvami ochrany, které by při fungující „pevnosti“ nebyly potřeba.

Vícevrstvá ochrana jako nepřímé přiznání

Pouhých pět měsíců před novoročním oznámením, v květnu 2025, zveřejnil státní koncern Rostec tiskovou zprávu o dodávce nových T-90M a T-72B3M na frontu. V ní se výrobce Uralvagonzavod chlubil nikoli jen Arenou-M, ale celým balíkem: prostředky elektronického boje proti dronům, sítěmi proti FPV a gumopolymerovou ochranou zadní části věže a motorového prostoru. Už v únoru 2025 na veletrhu IDEX v Abú Dhabí popisoval zástupce UVZ Alexandr Tarantin exportní variantu T-90MS jako stroj s vícevrstvou ochranou včetně krytí horní polosféry proti dronům a možností instalace rušiček i APS.

Čtěte to pozpátku: kdyby Arena-M sama stačila, proč by továrna lepila na nové tanky sítě a gumu? Právě tato kombinace je nejsilnějším indikátorem, že samotný APS problém levných FPV dronů neřeší.

Co říkají nezávislé analýzy

Odborný časopis European Security & Defence ve svém únorovém čísle 2026 věnoval protidronové ochraně obrněnců rozsáhlý analytický text. Potvrdil, že zkoušky Arena-M byly dokončeny a softwarový režim proti bezpilotním prostředkům přibyl v průběhu roku 2025. Zároveň ale výslovně varoval: vícevrstvá ochrana obrněných vozidel „není definitivní řešení“. Může být zahlcena koncentrací více hrozeb na jeden cíl. A právě saturace, koordinovaný útok několika dronů z různých směrů, je přesně to, co ukrajinské jednotky na frontě praktikují denně.

K tomu přidejme tvrdá čísla. Databáze Oryx eviduje vizuálně potvrzené ztráty T-90M v trojciferných počtech, a jde o konzervativní minimum, protože zachycuje jen případy doložené fotografií nebo videem. Francouzský institut IFRI odhaduje celkovou produkci T-90M na 200 až 300 kusů ročně, ale jaký podíl z nich skutečně ponese Arena-M, není veřejně potvrzeno. Ruské zdroje mluví jen o „nových partiích“.

Uniklé dokumenty analyzované skupinou Frontelligence a shrnuté v říjnovém přehledu Critical Threats naznačují, že od roku 2026 by měla začít výroba spekulované varianty T-90M2 s upravenou věží. Konkrétní technické parametry ale v otevřených zdrojích potvrzené nejsou.

Západní APS: jiná liga komunikace i schopností

Srovnání s NATO ukazuje rozdíl nejen v technice, ale i v přístupu. Izraelský systém Trophy od firmy Rafael ve svém oficiálním datasheetu otevřeně deklaruje 360° ochranu v azimutu, rozsáhlé výškové pokrytí a explicitně uváděnou schopnost proti útokům shora i proti bezpilotním prostředkům. Trophy je navíc ověřený v boji; v bojovém nasazení izraelské armády funguje od roku 2011.

U Arena-M je veřejně doložen nový softwarový režim a tvrzení o zkouškách. Nezávisle ověřený záznam úspěšného sestřelení ukrajinského FPV dronu v boji ale v otevřených zdrojích chybí.

Pro Česko je toto srovnání víc než akademické. V září 2025 objednala česká armáda 44 tanků Leopard 2A8, jejichž standardní konfigurace zahrnuje právě Trophy prostřednictvím konsorcia EuroTrophy. V lednu 2026 EuroTrophy oznámila kontrakt pro čtyři uživatele Leopardu 2A8 včetně ČR. Jinými slovy: české tanky dostanou APS jako integrální součást platformy, ne jako dodatečný PR příslib.

Závod, který útočník vyhrává cenou

Skutečný příběh Arena-M není příběh neporazitelného tanku. Je to příběh závodu mezi stále dražší vícevrstvou ochranou a stále levnějším FPV dronem, který stojí řádově stovky dolarů. Každá nová vrstva (APS, rušička, síť, gumová clona) zdražuje tank a komplikuje logistiku. Každý další dron v roji útočníka stojí zlomek ceny jediného interceptoru.

Arena-M je reálná adaptace, ne pouhá propaganda. Ale ani ruské zdroje ji neprezentují jako samospasitelný štít, a to je možná nejupřímnější věc, kterou o ní Moskva řekla. Dokud bude útočník schopen poslat na jeden tank pět dronů z pěti směrů za cenu jednoho interceptoru, bude iniciativa na straně toho, kdo drží ovladač.

Jak funkční je systém Arena-M?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články