Kreml se jí děsí tak moc, že ji zkusil zabít už 10krát. „Ukrajinská dvojka“ ale vždy přežila a dnes mu diktuje podmínky

V zatemněné místnosti na okraji Kyjeva, s okny vyztuženými pytli s pískem, trávil Budanov většinu svých dnů jako šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Bodyguardi a rozvědčíci ho doprovázeli při každém kroku ven. Dnes už nevede tajnou službu, od 2. ledna 2026 stojí v čele Kanceláře prezidenta Zelenského a jeho úkolem je řídit bezpečnostní i vyjednávací agendu. Přesun z čela rozvědky přímo do politického epicentra je neobvyklý krok. A právě tato kombinace, operativní zkušenost plus institucionální moc, z něj dělá figuru, kterou Moskva nemůže ignorovat ani na bojišti, ani u jednacího stolu.

Deset pokusů: co víme a co ne

Číslo „10 známých atentátů“ pochází z profilu, který původně publikoval Financial Times a který následně přetiskl oficiální web HUR. Kompletní seznam všech deseti pokusů ale veřejně k dispozici není. Položkově doložitelné jsou tři epizody:

• 2019 — pod Budanovým vozidlem explodovala nálož předčasně. Vyvázl bez zranění.
• Listopad 2023 — otrávena byla jeho žena Marijana a několik důstojníků HUR těžkými kovy. Sám Budanov veřejně neupřesnil, zda primárním cílem byl on, nebo ona.
• Květen 2024 — ukrajinská SBU a generální prokuratura odhalily plán řízený příslušníky 9. ředitelství FSB: sledování Budanova, raketový úder na dům, následný dron na přeživší a druhá raketa ke smazání stop. Pokus byl zmařen ještě před provedením.

Zbývající případy jsou součástí souhrnného ukrajinského tvrzení, které nebylo veřejně rozitemizováno. Říct, že jde o vymyšlený motiv, by ale bylo nepoctivé, tři doložené epizody potvrzují, že Moskva opakovaně usilovala o jeho likvidaci. Podle nás je nejpřesnější formulace taková: číslo deset vychází z ukrajinských zdrojů, nezávisle auditovatelný je jen jejich zlomek.

Proč se ho Kreml bojí

Budanov neřídil rozvědku od psacího stolu. Pod jeho vedením HUR vybudovala vlastní větší bojové jednotky (veřejně známé jsou „Shaman“, „Artan“, „Kraken“ nebo „Tymur“) a systematicky přenášela válku za linii fronty i na ruské území. V lednu 2024 dronové údery přisuzované HUR zasáhly ropný terminál u Petrohradu, střelnou továrnu a ropný sklad v Brjanské oblasti.

Sám Budanov v rozhovoru pro Ukrinform z února 2025 označil právě rozsáhlejší operaci v Brjanské oblasti za zlomový moment, okamžik, který rozbil mýtus, že boj do Ruska přenést nelze. Pro Moskvu je tohle nepříjemná kombinace: šéf služby, která záměrně udržuje mlhu kolem toho, co všechno provádí, a přitom výsledky jsou viditelné na radarech, satelitních snímcích i v ruských médiích.

Z velitele stínů do centra moci

2. ledna 2026 oznámil prezident Zelenskyj rozsáhlé personální změny. Budanov se stal vedoucím Kanceláře prezidenta, HUR převzal Oleh Ivaščenko. Zelenskyj při jmenování výslovně řekl, že Budanov má řídit práci kanceláře směrem k bezpečnosti a vyjednávacímu procesu.

Přezdívka „ukrajinská dvojka“ tak od ledna 2026 není jen mediální metafora, opírá se o faktickou pozici prezidentovy pravé ruky. A Budanov ji naplňuje konkrétně. 23. února 2026 veřejně formuloval ukrajinské vyjednávací mantinely: mírová jednání podle něj nemají válku jen zastavit, ale musí zabránit opakování ruské agrese. Zmínil odpovědnost za agresi, kompenzační mechanismus a návrat unesených ukrajinských dětí. To nejsou vágní přání. Jsou to červené linie přednesené člověkem, který má mandát je prosazovat.

Český otisk v Budanovově příběhu

Přímá operativní spolupráce HUR s českými zpravodajskými službami ve veřejně dostupných zdrojích potvrzená není. Český dotyk je ale výrazný jinak. V březnu 2025 Budanov veřejně poděkoval českým občanům za sbírku na vrtulník Black Hawk UH-60 pro HUR. Podle Ukrinformu přispělo přes dvacet tisíc dárců částkou kolem 72 milionů korun. Nejde o tajnou spolupráci služeb, jde o veřejně doložený případ, kdy čeští občané přímo posílili kapacity ukrajinské vojenské rozvědky.

Co by znamenal jeho odchod

Důležitý detail: HUR už Budanov nevede. Institucionální kontinuita rozvědky je zajištěná Ivaščenkem a služba by neoslepla spolu s případným odchodem svého bývalého šéfa. Největší ztráta by spočívala jinde, v protnutí bezpečnostní expertizy, politické moci a vyjednávací role v jedné osobě. Takový průsečík se nedá nahradit jmenováním.

Budanov dnes sedí v kanceláři, kde se potkává stínová válka s diplomacií. Moskva ho chtěla umlčet nejméně třikrát doloženě, a pokaždé neuspěla. Teď s ním musí počítat ne jako s cílem, ale jako s vyjednavačem.