Rusko vyhlíží kolaps ropných rafinerií a Ukrajinci přitápí pod kotlem. Tak hluboko za posledních 20 let nepadlo

Když Rosstat koncem května zveřejnil průmyslovou statistiku za duben, jedno číslo vyčnívalo nad ostatními: index výroby koksu a ropných produktů klesl meziměsíčně o 11,3 procenta. Meziročně pak ukazoval 90,8 bodu vůči dubnu 2025. Nejde o statistickou odchylku ani o sezónní výkyv. Mezinárodní energetická agentura ve své květnové zprávě snížila výhled ruských rafinačních běhů na 5 milionů barelů denně pro celý rok a na 4,8 milionu pro druhý kvartál. Komerční analytická firma OilX v datech pro Bloomberg posunula dubnový průměr ještě níž, na 4,69 milionu barelů. Tak hluboko ruský rafinační sektor nespadl přinejmenším šestnáct let.

Drony místo sankcí: jak vypadá opotřebovací kampaň

Ukrajinský generální štáb v dubnu potvrdil dronové údery na rafinerii v Tuapse, závod v Jaroslavli i další objekty ropné infrastruktury. Bloomberg napočítal za samotný duben nejméně 21 útoků na širší ropnou infrastrukturu: rafinerie, terminály, čerpací stanice ropovodů. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov na Kyjevském bezpečnostním fóru otevřeně řekl, že cílem je způsobit Rusku finanční ztráty, poškodit logistiku a omezit export.

Klíčové je slovo „opakovaně“. Nejde o jeden spektakulární zásah, po kterém se závod za pár týdnů opraví. Varšavský Ústav pro východní studia (OSW) v analýze z května popsal situaci v Tuapse: opakované údery fakticky znemožňují dokončit potřebné opravy. Přes tamní přístav přitom v roce 2025 prošlo asi 9,6 milionu tun paliv, tedy zhruba 8,5 procenta celkového ruského exportu ropných produktů. Každý den odstávky se počítá.

Řetězová reakce: od hořící rafinerie k drhnutí exportu

Problém Moskvy nekončí u poškozených destilačních kolon. Reuters už v březnu 2026 odhadoval, že po útocích na baltské a černomořské terminály je mimo provoz asi 40 procent ruské exportní kapacity ropy, zhruba dva miliony barelů denně. Příběh se tak posouvá z roviny „hoří rafinerie“ do roviny „drhne celý exportní řetězec“.

IEA ve své květnové zprávě popisuje paradox: opakované útoky snížily domácí spotřebu paliv, a Rusko proto posílalo víc surové ropy na export. Jenže surová ropa se prodává s nižší marží než diesel nebo letecký kerosen. Moskva tak ztrácí právě tu přidanou hodnotu, kvůli které rafinerie provozuje. Podle informací serveru RBC navíc ruská vláda v květnu projednávala první možné dočasné embargo na export leteckého paliva a dieselu, signál, že domácí trh začíná pociťovat nedostatek.

Srovnání s rokem 2024: tentokrát je to jiné

Jarní vlna dronových útoků není novinkou, podobná kampaň proběhla už na jaře 2024. Tehdy týdenní rafinační běhy spadly na 5,03 milionu barelů, měsíční průměr se ale držel kolem 5,2 milionu. IEA v květnu 2024 psala, že dopad útoků bude omezenější, než se čekalo, protože Rusko využilo rezervní kapacitu a závody rychle restartovalo.

O dva roky později je situace jiná:

• Dubnový průměr 2026 (4,69 mb/d) leží výrazně pod dubnem 2024 (cca 4,9 mb/d).
• Opakované zásahy stejných cílů brání opravám; Tuapse je toho nejviditelnějším příkladem.
• Exportní infrastruktura je pod tlakem souběžně s rafineriemi, což v roce 2024 v takové míře neplatilo.
• Meziměsíční propad 11,3 procenta je rychlejší a koncentrovanější šok, než jaký přinesly samotné západní sankce po roce 2022.

Co to znamená pro Česko

Přímá závislost České republiky na ruských ropných produktech je dnes nízká. Podle statistiky MPO tvořila ruská ropa v roce 2025 necelých osm procent celkového dovozu, přes ropovod Družba šlo 7,7 procenta dodávek. Hotová paliva z Ruska do Česka prakticky neproudí.

Riziko je ale cenové, ne fyzické. IEA popisuje rekordně silné marže u středních destilátů (nafty a leteckého kerosenu) a extrémně napjatý globální trh s leteckým palivem. Když největší světový exportér dieselu ztrácí rafinační kapacitu, projeví se to na velkoobchodních cenách v celé Evropě. Český řidič u pumpy neplatí za ruskou naftu, ale za evropskou cenu, do které se ruský výpadek promítá.

Černý déšť nad Tuapse

K provozním a finančním škodám se přidává ekologická stopa. OSW popisuje černý déšť se sazemi a částicemi ropy nad Tuapse, kontaminaci řeky i pobřeží Černého moře v délce asi sedmdesáti kilometrů. Ropná skvrna pokryla plochu sedm až deset tisíc metrů čtverečních, do začátku května bylo odtěženo přes dvacet tisíc kubíků kontaminované zeminy. Pro černomořský turismus i rybolov je to další rána v řadě.

Rusko nečelí energetickému kolapsu, stále těží, stále exportuje, stále inkasuje. Ale každý měsíc ztrácí kus flexibility, kus marže a kus schopnosti proměnit ropu v peníze. Ukrajinské drony nepřeťaly tepnu. Zužují ji.