Putin sliboval pomstu za Starobilsk a splnil ji. Ohlásil „nový rozměr“ války, který pocítil hlavně bombardovaný Kyjev

Deset dní předtím Vladimir Putin nařídil armádě připravit varianty odvety za ukrajinský útok na Starobilsk. Ruské ministerstvo zahraničí pak veřejně oznámilo „systematické údery“ na Kyjev. A 1. června Putin před kamerami prohlásil, že Ukrajina „otevřela novou stránku“ a „fundamentálně změnila povahu konfliktu“. Během několika hodin po tomto výroku začaly nad ukrajinskými městy vybuchovat rakety a drony. Kreml svůj slib splnil, otázka je, co přesně splnil a jestli jde skutečně o „nový rozměr“, nebo o pokračování toho, co se děje celé jaro.

Od Starobilsku ke kyjevským sirénám: deset dní eskalace

Chronologie je důležitá, protože ukazuje, že noční útok nebyl improvizací. Byl politicky připravovaný minimálně deset dní.

22. května 2026 Putin obvinil Ukrajinu ze smrtícího útoku na studentský internát ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti a nařídil armádě připravit varianty odvety. Podle Reuters se mluvilo o šesti mrtvých a desítkách zraněných; pozdější proruské zdroje počty navyšovaly. Co se ve Starobilsku skutečně stalo, zůstává sporné. Ruská verze mluví o pedagogické škole, alternativní verze citovaná The Moscow Times uvádí, že cílem mohl být Rubicon Center for Advanced Unmanned Technologies, tedy ruská jednotka pro pokročilé dronové technologie. Přímé ukrajinské potvrzení cíle se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

25. května ruské ministerstvo zahraničí označilo Starobilsk za „poslední kapku“ a oznámilo systematické údery na „vojensko-průmyslové objekty“ a „rozhodovací centra“ v Kyjevě. Lavrov o tom podle agentury TASS informoval amerického ministra zahraničí Rubia. Ruská diplomacie současně varovala zahraniční mise a cizince v Kyjevě, aby varování brali vážně.

1. června pak Putin přidal rétorický rámec: Starobilsk a Heničesk podle něj znamenají „novou stránku“. Ještě tu noc začal útok.

Co přesně Kyjev pocítil

Podle Zelenského šlo o 656 úderných dronů a 73 raket. Ukrajinská protivzdušná obrana hlásila 40 zneškodněných raket a 602 sestřelených dronů, ale zásahy byly zaznamenány na 38 místech po celé zemi. Kyjev byl hlavním terčem.

Kyjevský starosta Kličko k 9:59 ráno uváděl čtyři mrtvé a 65 zraněných jen v hlavním městě. Poškozeny byly obytné domy v několika čtvrtích, nebytové objekty i zdravotnická zařízení. Letecký poplach a exploze podle monitorovací mise OSN pokračovaly zhruba do sedmi ráno. Do likvidace následků bylo nasazeno přes 500 pracovníků záchranné služby DSNS.

Kyjev ale nebyl jediný. V Dnipru bilance během dne vyšplhala na 12 mrtvých a 37 zraněných. Charkov zasáhlo 15 dronů a dvě rakety, mezi deseti zraněnými bylo i dítě. Celostátní souhrn agentury AP ke konci dne uváděl nejméně 22 mrtvých a 138 zraněných.

„Nový rozměr“, nebo pokračování květnové série?

Tady je klíčové srovnání. Pokud Putin mluví o „novém rozměru“, čísla by měla být výrazně jiná než předtím. Nejsou.

Červnový útok přinesl více dronů než květnová vlna z 24. května, ale méně raket. Oproti zásahu z poloviny května, kdy jediný dům v Kyjevě pohřbil 24 lidí, byl červnový úder méně smrtící pro samotné hlavní město. Kvantitativně jde o velmi podobnou úroveň, ne o skokovou eskalaci.

Podle nás je „nový rozměr“ čitelný hlavně jako politicko-propagandistický rámec. Kreml potřeboval morální ospravedlnění pro sérii masivních úderů na Kyjev a motiv „zločinů proti dětem“ ze Starobilsku mu ho poskytl. V otevřených zdrojích není vidět vydání nové vojenské doktríny ani nasazení zásadně nové kategorie zbraní. Je vidět pokračující posun k častějším velkým kombinovaným úderům a k systematickému tlaku na ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Co to znamená dál, a proč se to týká i nás

Signály z obou stran směřují spíš k pokračování než k jednorázové odvetě. Zelenskyj už 29. května mluvil o zpravodajských datech o přípravě dalšího masivního úderu. Ruské ministerstvo zahraničí záměrně používalo slovo „systematické“, tedy opakované, nikoli jednorázové.

OSN uvádí, že civilní ztráty na Ukrajině jsou v roce 2026 zhruba o 20 % vyšší než ve stejném období roku 2025, hlavně kvůli intenzivnějšímu používání dálkových raket a dronů. Mírová jednání jsou zablokovaná; Kreml už 7. května podmínil pokračování trilaterálních rozhovorů stažením ukrajinských vojsk z části Donbasu. Moskva vede diplomacii paralelně s vojenským nátlakem, ne místo něj.

Dopad sahá za ukrajinské hranice. Polsko během nočního útoku zvedlo stíhačky a uvedlo protivzdušnou obranu do vyšší pohotovosti. Narušení polského vzdušného prostoru hlášeno nebylo, ale samotná reakce ukazuje, jak každá velká ruská vlna zatěžuje východní křídlo NATO. V Praze jen pár dní předtím vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě zdůrazňoval nutnost budovat protivzdušnou obranu a logistické schopnosti. České ministerstvo zahraničí drží varování před cestami na celé území Ukrajiny a Česko má schválený program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030.

Putin svůj slib o pomstě za Starobilsk formálně splnil. Kyjev hořel, sirény vyly do rána, záchranáři kopali v troskách. Jen ten „nový rozměr“ vypadá podezřele podobně jako ten starý.