Rusko kolabuje zevnitř: nefungují platby, lékaři ani internet. Putin rozdal úkoly FSB i vládě, aby ho zachránili

Dne 30. května 2026 Vladimir Putin podepsal balík pokynů, který vzešel z jednání s vládou konaného 23. dubna. Bod devět tohoto dokumentu zní jednoznačně: vláda společně s FSB musí do 1. července 2026 zajistit, aby při omezení přístupu k internetu dál fungovaly platební systémy, státní portál Gosuslugi a systémy zdravotní péče. Měsíční lhůta. Prezident, premiér, šéf tajné služby, všichni u stolu kvůli tomu, aby lidé mohli zaplatit za nákup a dostat se k doktorovi. To není obraz velmoci, která má situaci pod kontrolou. To je obraz státu, jehož válečné priority systematicky rozežírají civilní fungování.

Co přesně Putin nařídil

Dokument publikovaný na portálu Consultant.ru není žádný dramatický krizový dekret. Je to seznam pokynů po rutinním jednání s členy vlády, jenže jeho obsah rutinní rozhodně není. Vedle bodu o internetových výpadcích řeší Putin ve stejném balíku:

• průběžný dohled nad projektem Murmansk LNG a plynovodem Volchov–Murmansk,
• návrh mechanismu velkoobchodní ceny plynu pro Murmanskou oblast a Karélii (lhůta rovněž 1. července 2026),
• zajištění spolehlivého fungování elektrické sítě Murmanské oblasti (do 1. srpna 2026).

Jinými slovy: prezident současně hasí digitální blackouty, energetickou křehkost arktického severu a, jak vyplývá ze samostatného dokumentu z 12. dubna 2026, následky povodní v Dagestánu, kde teprve zřídil vládní komisi a zavedl měsíční reporty o pomoci postiženým. Federální krizové řízení běží na několika frontách najednou a žádná z nich nemá s bojištěm na Ukrajině přímo co dělat.

Proč je u platebních terminálů FSB

Klíč k pochopení celé situace leží v tom, proč mobilní internet v Rusku vůbec vypadává. Nejde o technickou poruchu ani o zastaralou infrastrukturu, i když ta hraje roli. Blackouty jsou záměrné. Ruské bezpečnostní složky vypínají mobilní sítě v regionech, kde hrozí útoky ukrajinských dronů. Omezení signálu má ztížit navigaci bezpilotních prostředků.

Vedlejší efekt je ovšem devastující pro běžný život. Agentura AP popsala situaci v Moskvě z března 2026: nefunkční bankovní aplikace, mrtvé platební terminály, bankomaty závislé na mobilních datech mimo provoz, parkovací automaty bez odezvy, taxi aplikace nabízející objednání po telefonu a platbu v hotovosti. Obchody a kavárny hlásily přímé finanční ztráty. A to je Moskva, město s nejlepší infrastrukturou v zemi.

Mimo hlavní město je situace ještě horší. Reuters prostřednictvím agrární lobby popsal, jak blackouty komplikují povinné online hlášení v zemědělství právě v období jarního setí. Farmáři čelí riziku sankcí a finančních ztrát, protože nedokážou splnit zákonné povinnosti vyžadující připojení k internetu.

Právě proto je u řešení FSB. Tajná služba rozhoduje o tom, kdy a kde se internet vypne. Logicky tedy musí spoluvytvářet „bílé seznamy“ služeb, které zůstanou dostupné i během bezpečnostních omezení. Platby, zdravotní péče, státní portál, to vše se stává předmětem vyjednávání mezi civilní vládou a bezpečnostním aparátem.

Válka požírá civilní stát

Podle SIPRI dosáhly ruské vojenské výdaje v roce 2025 zhruba 7,5 % HDP. Rozpočet na rok 2026 počítá s pokračováním „válečné“ priority. Dmitrij Medveděv v září 2025 otevřeně mluvil o „válečném rozpočtu“, v němž obrana a bezpečnost spolkly 41 % veškerých výdajů. Současně sliboval, že sociální výdaje zůstanou chráněny.

Realita ukazuje něco jiného. Stát, který investuje do raket a dronů, nedokáže zajistit, aby při vlastních bezpečnostních opatřeních fungovaly platební terminály. Před válkou Rusko už umělo cíleně omezovat jednotlivé platformy; Freedom House pro rok 2021 dokumentuje zpomalování Twitteru. Rozdíl v letech 2025–2026 je v měřítku: regionální blokace celých aplikací, rutinní mobilní blackouty zasahující miliony lidí a přímý dopad na každodenní ekonomický provoz.

Nejde přitom o nový problém, který by válka vytvořila z ničeho. Spíš odhalila a prohloubila starší slabiny. Tentýž prezidentský balík, který řeší internetové výpadky, musí paralelně stabilizovat energetickou síť Murmanské oblasti. Civilní infrastruktura byla křehká už dříve, válečné rozpočtové priority jí jen odebraly poslední rezervy.

Co to znamená pro Česko a NATO

I vnitřně zatížené Rusko zůstává bezpečnostní hrozbou. NATO ve výroční zprávě z března 2026 označilo Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu“ a explicitně zmínilo sabotáže, kyberútoky a informační operace. NÚKIB společně s BIS a Vojenským zpravodajstvím už v květnu 2025 varovaly před kampaní GRU proti logistickým a technologickým subjektům podporujícím Ukrajinu, tedy i proti typům cílů relevantním pro Českou republiku.

Přímé energetické vydírání Česka je naopak výrazně slabší než v roce 2022. Podle statistik MPO tvořila ruská ropa v roce 2025 pouhých 527 tisíc tun z celkových 6,857 milionu tun dovezených do ČR, ropovodem Družba proudilo jen 7,7 % celkové přepravy. Plyn z Ruska do Česka neteče prakticky od prvního čtvrtletí 2023. EU míří k úplnému konci dovozu ruského plynu a LNG do 1. ledna 2028.

Riziko tedy nespočívá v energetické závislosti, ale v nepředvídatelnosti režimu, který se snaží financovat válku a zároveň lepit základní civilní provoz, a obojí mu uniká z rukou.

Měsíc na záchranu základních služeb

Lhůta 1. července 2026 je krizový manažerský termín, ne systémová reforma. Kreml chce rychlou provozní náplast, než přijde další vlna bezpečnostních blackoutů. Podle nás nejsilnější signál neplyne ze samotného vypínání internetu, to dělají i jiné autoritářské režimy. Signál je v tom, že stát s jaderným arsenálem a sedmiprocentním podílem HDP na obraně potřebuje prezidentský pokyn a spolupráci tajné služby, aby jeho občané mohli zaplatit v obchodě a objednat se k lékaři.

Rusko se nerozpadá v hollywoodském smyslu. Ale pod povrchem vítězné rétoriky běží stát, který nedokáže dělat dvě věci najednou: válčit a fungovat.