Video: elitní ruští námořníci stříleli marně. Ukrajinský letoun v Azovském moři spáchal „harakiri“ a zasáhl loď FSB

Záběry, které zveřejnil velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi, ukazují poslední sekundy letu. Dron se přibližuje k padesátimetrové lodi kotvící poblíž Jurkine na okupovaném Krymu, z paluby šlehají záblesky palby, a pak přichází náraz. Žádný nouzový pád, žádná improvizace. Jednosměrný terminální úder, pro který se vžilo slovo „harakiri“: stroj splní úkol a zanikne spolu s cílem. Loď byla zasažena. Rozsah škod se k 5. červnu stále upřesňoval; potvrzené potopení ani bilance ztrát na posádce čítající standardně 28 vojáků v otevřených zdrojích chybí.

Co je Světljak a proč není běžný válečný cíl

Projekt 10410 Světljak není klasická bojová loď ruského námořnictva. Patří Pohraniční stráži FSB a její úkoly znějí spíš policejně než válečně: kontrola přístavů, dohled nad lodní dopravou, ochrana pobřežní zóny a vytváření lokálního štítu protivzdušné i protiponorkové obrany. V krymsko-azovském prostoru to prakticky znamená, že Světljak hlídá přístupové trasy a reaguje na dronové či námořní hrozby dřív, než se dostanou k břehu.

Jenže právě proto je jeho zasažení tak výmluvné. Nejde o raketovou korvetu v suchém doku, ale o ozbrojenou hlídkovou loď v aktivním provozu, tedy přesně ten typ plavidla, které má nepřátelský dron zastavit. A nezastavilo.

Výzbroj, která měla stačit

Na papíře vypadá obrana Světljaku solidně. Loď nese:

• kanon AK-176 ráže 76 mm,
• kulometné lafety ráže 14,5 mm,
• šestihlavňové protiletadlové automaty,
• 16 kompletů přenosného protiletadlového systému Igla.

Více vrstev blízké obrany, od automatické palby po řízené střely. Přesto dron pronikl do terminální fáze. Přesný typ zbraně, kterou posádka v posledních sekundách použila, zdroje neuvádějí, ale z logiky situace plyne, že šlo o palbu zblízka, v řádu desítek až nižších stovek metrů. V takové vzdálenosti rozhodují sekundy. Stačí jediné okno v zorném poli, jediné zaváhání při přepínání mezi systémy, a dron je rychlejší než korekce palby.

Dron rodiny FP: už ne jen létající nálož

Oficiální identifikace modelu pro konkrétní zásah Světljaku v otevřených zdrojích chybí. Analytik Rob Lee ale popsal Brovdiho kompilační video jako sérii úderů drony FP-1, FP-2 a dalšími jednosměrnými prostředky. FP-2 od ukrajinské firmy Fire Point je úderný dron kategorie „front-strike“ s udávaným dosahem kolem 200 kilometrů, a od května 2026 už není jen „létající náloží“.

Podle potvrzení samotného Brovdiho a dalších zdrojů začaly ukrajinské SBS na drony rodiny FP montovat neřízené rakety S-5, až osm kusů na jeden stroj. Dron tak může nejprve potlačit obranu raketovou salvou a teprve poté dokončit úder nárazem. Pro obránce to zásadně komplikuje odhad profilu hrozby: nevědí, jestli letící objekt odpálí rakety ze stovek metrů, nebo zamíří přímo do trupu. Zda u Světljaku proběhla i raketová fáze, zdroje neříkají. Výsledek ale mluví sám.

Světljak není první, a nejspíš ani poslední

Zásah u Jurkine není izolovaná epizoda. Už 17. května 2026 zasáhly ukrajinské SBS loď stejného projektu 10410 u Kaspijska v Dagestánu, tedy hluboko v ruském zázemí. A pouhý den před útokem na Světljak, 3. června, oznámil ukrajinský StratCom zásah korvety Bojkij projektu 20380 v suchém doku v Kronštadtu u Petrohradu.

Tři námořní cíle za necelé tři týdny, každý jiného charakteru:

Ukrajina zjevně nerozlišuje jen mezi frontovou armádou a zázemím. Útočí na celý bezpečnostně-vojenský ekosystém, od raketových korvet námořnictva přes pohraniční lodě FSB až po systémy PVO, navigační stanice a logistické uzly. Jen v noci ze 3. na 4. června zasáhly drony SBS vedle Světljaku také protiletadlový systém Pancir-S1 u Strilkove, navigační systém RSBN-4N u Sak, lokomotivy ve Vladyslavivce a Rozdolném, transformátory u Bulavynske a Vuhlehirsku a cisterny s pohonnými hmotami v Makijivce.

Azovské moře přestává být ruským zadním dvorem

Moskva dlouho zacházela s Azovským mořem jako s vnitřním prostorem, kde platí její pravidla a kde pohraniční lodě FSB garantují kontrolu. Květnový zásah u Kaspijska a červnový u Jurkine tento předpoklad rozbíjejí. Profesionální ozbrojená posádka na specializovaném plavidle s vícevrstvou obranou nedokázala zastavit jediný dron. A pokud nedokáže zastavit jeden, těžko zastaví koordinovanou vlnu.

Každý zasažený Světljak neznamená jen poškozenou loď. Znamená posádky, které si příště dvakrát rozmyslí rutinní hlídku, velitele, kteří budou žádat posily na ochranu hlídkových tras, a prostředky, které Rusko musí přesunout od ofenzivních úkolů k obraně vlastního pobřeží. Ukrajinské drony nepotřebují Azovské moře ovládnout. Stačí, že v něm nikdo nemá klid.

💥⚓️ A Russian Project 10410 Svetlyak-class patrol ship was struck near Yurkine, occupied Crimea.

The strike was carried out by an FP-2 attack drone operated by the 1st Separate Center of the USF.

The 49.5-meter vessel has a crew of 28, is armed with an AK-176 naval gun, AK-630… pic.twitter.com/B7uUf4fRqI

— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) June 4, 2026