Rusové nasadili novou zbraň, která má tvořit 50 % útoků. Jako první to masovým útokem odneslo Záporoží, které nemohou dobýt

Ukrajinský vrchní velitel Syrskyj varuje: Rusko chce polovinu dronových útoků vést proudovými stroji, proti nimž je obrana dražší a pomalejší.

Ruský černý dron Geran-2 i Zdroj fotografie: Národní policie Ukrajiny / Creative Commons / CC
                   

Večer 4. června dopadly na Záporoží drony, které se od známých vrtulových „šáhedů“ liší v jednom zásadním ohledu: jsou rychlejší. Jeden z nich zasáhl trolejbus městské dopravy, další poškodily obytné domy. Podle záporožské oblastní vojenské správy zahynul jeden člověk, šestnáct dalších utrpělo zranění. Ráno téhož dne hlásily úřady poškození jedenácti domů v soukromém sektoru. Záporoží přitom není náhodný cíl. Je to půlmilionové město necelých dvacet kilometrů od frontové linie, které Rusko nedokáže dobýt pozemně, a tak na něj tlačí ze vzduchu.

Proudový Geran: rychlejší, odolnější, hůře sestřelitelný

Klasický Šáhed/Geran-2 s pístovým motorem a vrtulí létá relativně pomalu, kolem 180 km/h. Ukrajinská obrana se na něj za dva roky adaptovala natolik, že v Kyjevě a okolí připadalo v únoru přes 70 % sestřelů na levné záchytné drony. V květnu pak tyto záchytné drony zničily přes 3 500 ruských bezpilotních strojů. Právě ta účinnost Rusko donutila inovovat.

Výsledkem je proudová větev rodiny, Geran-3. Portál ukrajinské vojenské rozvědky GUR u něj eviduje čínský turbojet Telefly JT80, protirušičkový navigační systém Kometa a celkem 45 identifikovaných komponent od výrobců z USA, Číny, Německa, Velké Británie, Švýcarska i Japonska. Vyšší rychlost znamená kratší reakční okno pro obranu. Menší prostor pro mobilní palebné skupiny, které dosud lovily pomalé vrtulové drony z pickupů s kulomety.

A už se rýsuje další generace. Podle ArmyInform GUR odhalila, že Geran-3 měl zásadní slabinu: drak převzatý od benzínového předchůdce nevydržel vyšší rychlosti a prudší manévry. Novější Geran-4, jehož sériová výroba byla dokončena do ledna a bojové nasazení začalo v květnu, už dostal zesílený drak a lepší aerodynamiku. Rusko tedy neinovuje jednorázově, buduje celou proudovou produktovou řadu.

Padesát procent: plán, ne hotový stav

Číslo, které rezonuje, pochází přímo od vrchního velitele Oleksandra Syrského. Rusko podle něj plánuje zvýšit podíl proudových úderných dronů na 50 % všech dronových útoků. Důležité slovo je „plánuje“. Otevřené zdroje neukazují přesný výrobní harmonogram ani aktuální poměr proudových a vrtulových strojů v ruských zásobách. Známe směr, ne rychlost.

Co ale víme jistě: Ukrajina už na změnu reaguje. Syrskyj popisuje budování čtvrtého echelonu protivzdušné obrany pro další dvě oblasti, modernizaci vrtulníků armádního letectva novými detekčními a zaměřovacími systémy a organizační přeskupení mezi raketovou PVO a novým druhem vojsk určeným ke krytí důležitých objektů. Velitel brigády Nemesis Oleksandr Jarmak v dubnu odhadoval, že proti dosavadním šáhedům se daří neutralizovat asi 70 % hrozby a do konce roku by to mohlo být 90–95 %.

Jenže právě tady je háček. Tato čísla platí pro pomalé vrtulové drony. Proti proudovým cílům poroste význam rychlejších a dražších vrstev obrany. A Ukrajina zároveň otevřeně přiznává nedostatek raket pro klasickou PVO.

Záporoží: město, které nelze dobýt, ale lze vyčerpat

Analytici z ISW v únoru hodnotili, že ruský cíl na jižní ose je „postup do dostřelu trubkového dělostřelectva na město Záporoží“. Ne dobytí, dostřel. Ruské jednotky byly v tu dobu stále přibližně dvacet kilometrů od jižní administrativní hranice města a postupovaly jen omezeně.

Když pozemní průlom nevychází, tlak se přelévá jinam. Drony zasahující trolejbusy, obytné domy a civilní infrastrukturu nejsou náhoda ani vedlejší škoda, jsou nástrojem nátlaku na město, které Rusko nedokáže obsadit konvenčně. Záporoží je v tomto smyslu ideální testovací terén: dostatečně blízko fronty na to, aby reakční čas obrany byl minimální, a dostatečně velké na to, aby každý zásah civilní infrastruktury měl psychologický i logistický dopad.

Nejde o superzbraň, ale o ekonomiku obrany

Proudový Geran sám o sobě nerozhodne válku. Není to balistická raketa ani hypersonický Kinžal. Jeho destrukční síla je srovnatelná s vrtulovým předchůdcem. Zásadní změna je jinde, v poměru mezi rychlostí útočného prostředku a cenou jeho zastavení.

Proti pomalému šáhedu stačí záchytný dron za zlomek ceny. Proti proudovému cíli musí častěji nastupovat dražší prostředky: rakety klasické PVO, letectvo, sofistikovanější záchytné drony. Když Rusko opravdu přenese velkou část útoků na rychlejší stroje, největší dopad nebude v jednorázové destrukci jednotlivého zásahu. Bude v tom, že obrana velkých měst blízko fronty (Záporoží, Charkova, Chersonu) se stane systematicky nákladnější. Každý večerní nálet bude ukrajinskou PVO nutit k rozhodnutí: vystřelit drahou raketu, nebo riskovat průlet.

Syrskyj to ví. Proto mluví o „nové výzvě“ a proto Ukrajina buduje koncept takzvané malé PVO, levnější, rychle reagující vrstvy proti masovým náletům. Otázka není, jestli se Ukrajina dokáže bránit. Dokáže. Otázka je, za kolik a jak dlouho.

Záporožský trolejbus zasažený dronem 4. června je v tomto světle víc než lokální tragédie. Je to předzvěst toho, jak bude vypadat válka o ukrajinská města v druhé polovině roku 2026: ne jako bitva o ulice, ale jako každodenní souboj o to, kdo dřív vyčerpá toho druhého.

Nakolik taková zbraň ruské armádě pomůže?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články