To je teprve začátek, věci se teprve dít budou a Putin pocítí následky: „Probudil Německo, to dělat neměl“

Německo letos utratí za obranu 108 miliard eur. Tolik v Evropě nevydává nikdo, a ještě před třemi lety by to znělo jako sci-fi.

Cvičení německých vojáků i Zdroj fotografie: Bundeswehr
                   

Večer 4. června 2026, zatímco Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru ujišťoval šéfredaktory světových agentur, že Rusko na Ukrajině zvítězí, zveřejnil Volodymyr Zelenskyj otevřený dopis adresovaný přímo do Kremlu. Nabídl přímé jednání lídrů, úplné příměří po dobu rozhovorů a zapojení Evropy i Spojených států jako garantů. Putin odpověděl tím, co dělá od začátku: zopakoval maximalistické podmínky. Jenže právě tahle neústupnost spouští proces, který Moskva nedokáže zastavit. Německo se vyzbrojuje tempem, jaké nepamatuje od studené války, ruská ekonomika poprvé za tři roky klesla a čínský plyn, na který Kreml sázel jako na záchranné lano, stále neteče.

Rozpočet, který mění mapu

Čísla z německého spolkového rozpočtu na rok 2026 mluví jasně. Samotný obranný rozpočet činí 82,7 miliardy eur, k tomu přibývá 25,5 miliardy ze zvláštního fondu Bundeswehru, dohromady přes 108 miliard eur, tedy zhruba 3,5 % HDP. Pro srovnání: v roce 2021, rok před ruskou invazí, dávalo Německo na obranu necelých 47 miliard eur. Nárůst za pět let je víc než dvojnásobný.

Peníze ale nejsou jen na papíře. Od 1. ledna 2026 platí nový Wehrdienst, obnovená branná povinnost, která má Bundeswehr postupně zvednout ze současných zhruba 183 tisíc aktivních vojáků na cílových 260 tisíc s rezervou 200 tisíc. A 11,5 miliardy eur z rozpočtu jde přímo na vojenskou pomoc Ukrajině. Berlín tedy nezbrojí jen doma. Financuje válku, kterou Putin chtěl vyhrát rychle.

Tomahawky v dosahu Moskvy

Technologický rozměr německého obratu je pro Kreml možná ještě nepříjemnější než samotné rozpočtové tabulky. Podle společného americko-německého prohlášení z washingtonského summitu NATO mají v Německu od roku 2026 začít epizodická rozmístění amerických zbraňových systémů s dlouhým dosahem, včetně střel Tomahawk. Nejde o spekulaci médií, ale o podepsaný vládní dokument.

Tomahawk je přesná střela pro hluboký úder na pozemní cíle s doletem přes 1 600 km. Německá vláda navíc na květnovém tiskovém briefingu potvrdila, že od roku 2025 běží žádost o odpalovací systém Typhon, kompatibilní právě s Tomahawky. Jedna zbraň válku neukončí. Ale několik set střel schopných zasáhnout cíle hluboko v ruském zázemí mění Putinovy kalkulace zásadně; přestává platit předpoklad, že zázemí je bezpečné.

Ekonomika, která se zadýchává

Zatímco Německo investuje, Rusko začíná platit účet. Ruská centrální banka ve svém květnovém komentáři odhadla HDP v prvním čtvrtletí 2026 na minus 0,5 % meziročně, první kvartální kontrakci za tři roky. Dubnová inflace dosáhla 5,6 %. A šéf VTB Andrej Kostin na petrohradském fóru otevřeně připustil, že celý rok 2026 může skončit stagnací.

Ani čínská karta nefunguje podle plánu. Ropovod Síla Sibiře 2, který měl přesměrovat západosibiřský plyn na východ a nahradit ztracený evropský trh, stojí. Peking preferuje navýšení odběru přes starou trasu a o cenách nového potrubí se nedohodl. Po neúspěšném Putinově jednání v Pekingu spadly akcie Gazpromu. Rusko se nemůže jednoduše otočit na východ, protože východ nespěchá.

Dopis, který nečetl jen Putin

Zelenského dopis nebyl adresován jen jednomu muži. Podle analýzy Reuters mířil stejnou měrou na ruské elity shromážděné na petrohradském fóru: bankéře, průmyslníky, lidi, kteří počítají náklady války jinak než generálové. Ukrajinský prezident v něm varoval, že pokud Putin konflikt neukončí, bude muset bojovat stále víc o vlastní existenci, ne jen o ruské válečné cíle.

Oproti istanbulským jednáním z roku 2022, která stála na logice ukrajinské neutrality výměnou za bezpečnostní garance, se Zelenského pozice posunula. Žádná neutralizace, žádný návrat k formulím, které už jednou selhaly. Místo toho přímý formát lídr proti lídrovi, plné příměří a tvrdé bezpečnostní záruky s účastí Evropy i Ameriky. Putin to odmítl. Tím ale neodmítl jen Zelenského; odmítl i signál, který slyšely jeho vlastní elity.

Co to znamená pro Česko

Německé přezbrojení staví do ostrého světla i českou pozici. Zatímco Berlín směřuje ke 3,5 % HDP na obranu, americký velvyslanec při NATO v březnu veřejně kritizoval český obranný rozpočet a zpochybnil, zda vůbec splňuje alianční definici výdajů. Česko je součástí evropské bezpečnostní koalice, ale spíš jako přizvaný host než jako tahoun.

Do téhle debaty navíc vstupuje plánovaný prodej Explosie, pardubického výrobce střelných prachů a hnacích náplní, jehož produkty jsou v době evropského zbrojení strategickou komoditou. Firma hlásí rekordní zisky, poptávka roste. Zbavit se kontroly nad úzkým hrdlem muniční výroby právě teď, kdy celá Evropa shání munici, je přinejmenším těžko pochopitelné.

Putinův problém není jedna zbraň, jeden rozpočet ani jeden dopis. Je to součet: nejsilnější evropská ekonomika, která se rozhodla zbrojit; spojenecká koalice, která drží; ruská ekonomika, která se zadýchává; a Čína, která nespěchá na pomoc. Putin probudil Německo. A Německo má peníze, průmysl i trpělivost na to, aby mu to připomínalo roky.

Myslíte si, že bude Německo opět nejsilnější vojenskou velmocí Evropy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články