Rusové jsou vyděšení, obavy prosakují přímo z Kremlu: „Prostě se chystají na nás vlítnout,“ chápou historicky největší cvičení NATO

Poslanec ruské Státní dumy Alexandr Borodaj 8. června pro státní agenturu TASS prohlásil, že státy NATO „se prostě připravují na válku“ a „připravují se na rychlou operaci proti nám“. Nejde o slova Putinova mluvčího Peskova ani o únik z kremelské kanceláře, jde o výrok člena parlamentu pro státní médium, tedy o signál, který Moskva vysílá záměrně a veřejně. Formulace o „vlítnutí“ je parafrází Borodajových slov, ale podstata je jasná: ruská státní sféra označuje cvičení za nácvik útoku. A právě to, co za tím stojí, stojí za rozbor.

Co přesně se děje nad Skandinávií

Hlavní fáze cvičení běží od 8. do 19. června 2026 v prostoru Norska, Švédska, Finska a Dánska. Současně, a to je novinka letošního ročníku, probíhá paralelní operace na jižním křídle Evropy. Poprvé v historii celé cvičení plánuje a řídí Alianční velitelství vzdušných sil (AIRCOM) samo, bez delegace na národní štáby.

Čísla v kontextu:

• 19 členských zemí NATO zapojených do operací
• Přes 150 letadel – stíhačky, tankery, průzkumné stroje, AWACS, bezpilotní systémy RQ-4D
• Asi 150 letových úkolů denně rozložených do 15 základen
• Dva simultánní operační prostory – sever a jih Evropy

Loňský ročník pracoval s necelou stovkou letadel. Letošní skok není kosmetický. Podle Bundeswehru jde o třetí ročník Ramstein Flag, ale první, který testuje schopnost aliance vést vzdušnou válku na dvou vzdálených frontách naráz. Scénář vychází z článku 5, kolektivní obrany, a zahrnuje průnik přes sofistikovanou protivzdušnou obranu, integrovanou raketovou obranu i rozptýlené operace z více základen současně.

Proč právě letecká síla Rusko znervózňuje nejvíc

Válka na Ukrajině přinesla jednu klíčovou lekci, kterou analytici Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) shrnují bez příkras: ani Rusko, ani Ukrajina nedokázaly získat vzdušnou převahu. Výsledkem je dlouhodobá vzdušná parita, která proměnila konflikt v opotřebovací zákopovou válku. Bez kontroly vzduchu se pozemní síly zamykají do statických pozic, ofenzívy se dusí pod dronovou a dělostřeleckou palbou a průlom se stává výjimkou, ne pravidlem.

NATO v Ramstein Flag 2026 nacvičuje přesný opak tohoto patu. Síťové velení propojuje desítky letadel z různých zemí do jednoho operačního obrazu v reálném čase. AWACS poskytuje přehled o vzdušném prostoru, tankery prodlužují dosah, průzkumné drony dodávají data a stíhačky z pěti, šesti různých armád letí koordinované mise, jako by patřily jednomu velitelství.

Jakub M. Godzimirski z norského výzkumného institutu NUPI v širší analýze ruských bezpečnostních zájmů upozorňuje, že Moskva je dlouhodobě citlivá na vojenskou infrastrukturu blízko svých hranic, a demonstrace alianční vzdušné převahy v prostoru Finska a Švédska, tedy dvou nejnovějších členů NATO, tuto citlivost násobí. Rusko historicky a doktrinálně nevyniká v ofenzivních kampaních za získání vzdušné nadvlády. Právě proto je veřejná ukázka toho, že NATO tuto schopnost má a umí ji koordinovat napříč kontinentem, pro Kreml nepříjemná.

Pět gripenů z Čáslavi a co za tím stojí

Česká republika vyslala pět stíhaček JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva v Čáslavi a přibližně padesát příslušníků létajícího, pozemního a zabezpečujícího personálu. Působí ze švédské základny Kallax a plní bojové letové úkoly ve vzdušném prostoru Norska a Švédska. Český rámec účasti je širší než hlavní fáze; ministerstvo obrany uvádí období 3. až 22. června, které zahrnuje i přesuny a národní přípravu.

Na první pohled to vypadá jako symbolická účast. Pět letadel v moři sto padesáti. Jenže podstata není v počtu strojů, ale v tom, co se čeští piloti a technici učí. Cvičení typu COMAO (koordinované masové vzdušné operace) vyžaduje, aby posádky z různých zemí sdílely datové linky, komunikační protokoly a taktické postupy v reálném čase. Právě tyto zkušenosti se mají podle oficiálního materiálu AČR promítnout do přípravy na budoucí přechod na F-35. Česká armáda v Ramstein Flag nejen „ukazuje vlajku“, sbírá know-how pro generační skok svých vzdušných sil.

Propaganda, nebo reálná obava?

Borodajova slova o „přípravě na válku“ jsou propagandisticky formulovaná a neobsahují žádný konkrétní zpravodajský důkaz o plánovaném útoku NATO. To je třeba říct jasně. Ruská státní média pravidelně rámují alianční cvičení jako útočnou přípravu, je to součást narativu, který Kreml buduje roky.

Jenže pod propagandistickou slupkou leží reálné jádro. NATO skutečně cvičí rychlou, síťově řízenou leteckou operaci ve velkém rozsahu a blízko ruského prostoru. Severský prostor, od norských fjordů přes švédskou Laponii po finskou hranici s Ruskem, se poprvé nacvičuje jako souvislé alianční bojiště, ne jako mozaika oddělených národních vzdušných prostorů. Pro ruské vojenské plánovače to není abstrakce. Je to konkrétní operační realita, se kterou musí počítat.

Z otevřených zdrojů neplyne, že by Moskva na Ramstein Flag 2026 reagovala konkrétním vojenským protiopatřením, žádné přesuny jednotek, žádné oznámené protičvičení. Zatím jde o rétoriku, monitoring a zvýšenou ostražitost. Norské i švédské ozbrojené síly veřejně avizovaly zvýšenou letovou aktivitu nad svým územím a vyzvaly obyvatele k trpělivosti s hlukem.

Co cvičení mění na mapě evropské bezpečnosti

Samotný Ramstein Flag 2026 formálně neposouvá hranice ani nemění smlouvy. Ale mění něco důležitějšího, operační realitu. Aliance poprvé v praxi ukazuje, že dokáže vést koordinovanou vzdušnou válku na dvou vzdálených křídlech Evropy současně, s jednotným velením, sdílenými daty a tempem operací, které Rusko na Ukrajině nedokázalo vyvinout ani proti výrazně slabšímu protivníkovi.

Pro srovnání: ukrajinské letectvo vstoupilo do války v únoru 2022 s přibližně 98 aktivními bojovými letouny (43 MiG-29, 26 Su-27, 17 Su-25 a 12 Su-24). Samotný cvičný balík Ramstein Flag je číselně větší a kvalitativně v jiné lize díky podpůrným a síťovým prvkům, které Ukrajina v takové podobě nikdy neměla. Rusko přesto nedokázalo ani tuto menší sílu vyřadit a získat nebe. Právě to je kontext, ve kterém Borodajova slova o „přípravě na rychlou operaci“ získávají skutečný význam, ne jako popis aliančních záměrů, ale jako přiznání ruské zranitelnosti.

Nad severní Evropou teď létá sto padesát spojeneckých strojů v koordinovaných vlnách, řízených jedním velitelstvím, napojených na společný datový obraz. Pro Moskvu to není cvičení. Je to zrcadlo.