Rusové stahují posily až z Kamčatky. Ukrajinci je odchytili na jednom polygonu a v noci je odrovnali

Ukrajinské síly v noci na 12. června 2026 zasáhly výcvikový areál, kde Rusko soustřeďovalo doplnění pro jižní frontu, včetně příslušníků 40. brigády námořní pěchoty z Kamčatky.

Ruští vojáci na tanku vjíždí do města i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Polygon Vostočnyj u Novopetrivky nedaleko Azovského moře. Místo, kde se potkávají nováčci z Přímořského kraje, burjatský pluk teritoriálních vojsk a části elitní kamčatské brigády. Všichni čekají na totéž, přesun na huljajpilský úsek fronty. Jenže místo toho, aby se rozpustili do zákopů, je v noci zastihly ukrajinské údery. Podle velení Sil bezpilotních systémů (SBS) šlo o cílený zásah míst dočasné dislokace, protiletadlového systému Tor-M2, protiletadlového kanónu ZU-23 i obsluhy přenosných raketových kompletů. Robert Brovdi, velitel SBS známý pod přezdívkou Madjar, potvrdil složení zasažených sil. Kamčatka v jeho popisu není metafora, jde o konkrétní 40. brigádu, kterou i gubernátor Kamčatského kraje Vladimír Solodov veřejně prezentuje jako „kamčatské vojáky“.

Co je polygon Vostočnyj a proč tam byli všichni pohromadě

Polygon bojové přípravy je v ukrajinské vojenské terminologii území určené k výcviku a sehrávání jednotek. Vostočnyj ale plnil ještě jinou roli: fungoval jako soustřeďovací uzel pro takzvané maršové doplnění, tedy místo, kde se vojáci z různých koutů Ruska sešli, prošli základní přípravou a čekali na přesun ke kontaktní linii.

Podle 413. pluku „Rejd“, který úder provedl, polygon sloužil právě k přípravě doplnění pro huljajpilský směr. Vojáci na něm ještě nebyli v boji. Část z nich možná ještě nestihla ani první ostrý výcvik v místních podmínkách. Právě to dělá zásah cenným: Ukrajina nezasáhla jednotku v zákopu, ale celý balík posil ještě předtím, než se rozptýlily po frontě.

Kamčatka, Burjatsko, Přímoří: co to říká o ruském doplňování

Vzdálenost z Petropavlovsku-Kamčatského na jižní Ukrajinu je přes devět tisíc kilometrů vzdušnou čarou. Přesun vojáků z takové dálky není logistická hříčka, je to signál, že Moskva sahá po celostátním personálním zásobníku.

Už rok předtím, v červnu 2025, mluvčí Sil obrany jihu Vladyslav Vološyn popisoval, jak Rusko na jih stahuje rezervy z Krymu, okupovaných území i vnitrozemí a průběžně nahrazuje ztráty. Teď se k tomu přidávají jednotky z Dálného východu. Složení soustředěných na Vostočném ukazuje typický ruský model: zkušenější jádro z 40. brigády námořní pěchoty, vedle něj burjatský teritoriální pluk a čerství nováčci z Přímořského kraje. Výsledek je nesourodý, různá úroveň výcviku, různé velitelské tradice, minimální čas na sehrání.

Neznamená to nutně, že Rusku „došli lidé“. Znamená to, že blízké zálohy nestačí a kvalita doplnění klesá. A právě takové heterogenní uskupení je zranitelné nejvíc ve chvíli, kdy je pohromadě na jednom místě.

Jak úder zapadá do širší kampaně SBS

Zásah polygonu nebyl izolovaná akce. Den před úderem popsal Reuters v rozhovoru s Brovdim širší kampaň SBS na jihu, která za poslední měsíc snížila provoz na Novorossijské magistrále, klíčové ruské zásobovací trase do Krymu, o více než dvě třetiny.

Pluk „Rejd“ podle ArmijaInform použil prostředky třídy Middle Strike ukrajinské výroby Fire Point. Nejde tedy o běžný FPV dron s granátem, ale o kategorii s větším doletem a náloží, určenou právě pro údery do hloubky. Způsob, jakým SBS polygon odhalily, veřejně popsán nebyl. Z kontextu ale vyplývá spíš dlouhodobé monitorování než náhodný objev; polygon je stacionární cíl a ukrajinské síly běžně kombinují průzkumné drony s analytickou přípravou a následným úderem.

Studie RUSI i analýzy Modern War Institute popisují právě tento model: průzkum označí cíl, úderné drony ho zasáhnou, často ještě před vstupem nepřítele do boje. Drony přitom nenahrazují klasické dělostřelectvo, doplňují ho tam, kde kanóny nedosáhnou nebo kde je potřeba přesnost místo plošného účinku.

Co zásah znamená pro jižní frontu

Největší hodnota úderu na Vostočnyj nespočívá v jedné noční explozi. Spočívá v tom, že Ukrajina rozpojuje ruský řetězec „příjezd, výcvik, nasazení“ dřív, než se posily rozpustí do terénu. Každý takový zásah nutí ruské velení buď rozptýlit doplnění do menších skupin (což zpomaluje přípravu), nebo riskovat další koncentraci (což zve další úder).

Huljajpilský směr patří k úsekům, kde Rusko dlouhodobě tlačí. ISW už v červnu 2025 zaznamenal ruské útoky u Malynivky východně od Huljajpole s vysokými ztrátami za minimální územní zisky. Polygon Vostočnyj měl právě tyto ztráty kompenzovat. Místo toho se sám stal cílem.

Pro Česko, které staví svou podporu Ukrajiny mimo jiné na dodávkách dělostřelecké munice a výcviku, má logika těchto úderů přímý význam: každá zničená ruská záloha v týlu je tlak, který nemusí kompenzovat další západní granát na frontové linii. Jak shrnuje české ministerstvo zahraničí: bezpečnost Ukrajiny je bezpečnost naše.

Nesourodé posily, přesný úder

Veřejné zdroje neuvádějí přesný počet zabitých ani zraněných na polygonu. Ukrajinská strana zveřejnila typy zasažených cílů a video z bojové práce, nikoli finální vyhodnocení ztrát. Co ale zveřejněné informace ukazují jasně: Rusko míchá zkušené námořní pěšáky s teritoriálními jednotkami a nováčky, posílá je přes tisíce kilometrů na jedno místo a doufá, že je protivník nenajde.

Na polygonu Vostočnyj je našel. V noci, pohromadě, ještě před prvním bojem.

Jak špatně na tom podle vás ruská armáda je?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články