Ruská odpověď na drony nad bojištěm: 20kg věžička s neuronovou sítí, plynem a překližkou, která střílí sama bez člověka

Prototyp poprvé veřejně testovali 12. května 2026 a záběry z testu okamžitě zamířily do ruského informačního prostoru jako důkaz, že i zákop si může pořídit vlastní protivzdušnou obranu. Jenže mimo ruské zdroje se o Kupolu 25 prakticky nemluví. Nepodařilo se dohledat žádné nezávislé potvrzení bojového nasazení, žádné frontové statistiky sestřelů, žádný standardizovaný test. Co tedy víme jistě, a co je zatím jen slib výrobce?

Co Kupol 25 vlastně je

Podle NeuroPVO jde o stacionární autonomní věžičku určenou jako poslední obranná vrstva proti FPV dronům. Čtyři kamery pokrývají 360 stupňů, neuronová síť na videostreamu detekuje přilétající dron, vybere nejbližší cíl a předá řízení kameře na hlavni. Jakmile je střelba aktivována, systém vede palbu sám, bez operátora, bez potvrzovacího tlačítka.

Zbraň není klasická hlaveň. Vysokotlaký plyn o tlaku 50–70 atmosfér urychluje ocelové kuličky o průměru necelých 12 milimetrů. Cílem není dron rozstřílet na kusy, ale zasáhnout vrtuli nebo odkrytý motor v posledních metrech letu. Deklarovaný „ochranný kupol“ má průměr 25 metrů, tedy poloměr pouhých 12,5 metru od věžičky.

Celý systém váží 20 kg včetně akumulátoru a tlakové části. Cena? Výrobce uvádí 230 000 rublů, v přepočtu zhruba 55 000 Kč. Základna prototypu vypadá přesně tak, jak napovídá slovo „překližka“: dílensky, provizorně, levně. NeuroPVO z toho ale dělá přednost: nízká cena, otevřená schémata, dostupné komponenty.

Jedna sekunda na všechno

Tady začínají tvrdé fyzikální limity. Běžný FPV dron letí rychlostí 25–30 metrů za sekundu. Při ochranném poloměru 12,5 metru má systém na celý řetězec (detekce, klasifikace, natočení hlavně, předsazení, dávka) přibližně půl sekundy. Při 25 metrech je to sekunda. Samo NeuroPVO přiznává, že současná věž se otočí o 180 stupňů za 0,8 sekundy, zatímco pro nejnáročnější scénář by potřebovali 0,15 sekundy.

Proti čelně nalétávajícímu dronu, který kamery zachytí včas, šance existuje. Proti pozdně odhalenému cíli z boku je současný prototyp pravděpodobně výrazně méně spolehlivý. A energie střely? Sekundární ruský rozbor na serveru Topwar odhaduje 50–150 joulů; NeuroPVO samo toto číslo neuvádí. Stačí to na vrtuli, nemusí to stačit na robustní rám nebo bojovou hlavici.

Největší paradox projektu je ale jinde. NeuroPVO na vlastním webu píše, že „jediný univerzální pracovní způsob detekce je zvuk“ a že optika je u FPV útoku slepá za hranicí zhruba 20–50 metrů. Přesto Kupol 25 staví výhradně na optice. Akustickou detekci zmiňují jako směr dalšího vývoje, ne jako hotovou součást.

Západ a Ukrajina to řeší jinak

Kupol 25 není jediný pokus dát zákopům autonomní ochranu. Rozdíly v přístupu ale hodně vypovídají.

Americký Bullfrog M240 od Allen Control Systems používá standardní kulomet ráže 7,62 mm s účinným dosahem 800 metrů. Váží 136 kilogramů bez munice. Nabízí autonomní i poloautonomní režim, ale výrobce současně uvádí, že systém vyžaduje povel operátora k palbě. Americká armáda ho zařadila do inovačního programu xTechOverwatch.

Izraelský SMASH od Smart Shooter je úplně jiná filozofie: nejde o věž, ale o chytrou optiku na pušce vojáka. Systém sleduje cíl, počítá balistiku a synchronizuje výstřel, ale spoušť drží člověk. Firma v propagačních materiálech uvádí 95% pravděpodobnost zásahu malého dronu kolem 200 metrů.

Ukrajina podle vládního zdroje Zbroya nasadila AI věžičku u více než deseti jednotek. Detekce a sledování běží autonomně, ale palbu potvrzuje operátor jedním tlačítkem. Jeden krok navíc oproti Kupolu 25, a právně zásadní.

Právní a etická past

Plně autonomní palba bez člověka v rozhodovacím řetězci je přesně to, co mezinárodní komunita řeší od roku 2014 v rámci Úmluvy o určitých konvenčních zbraních. Konsenzuální principy skupiny vládních expertů z roku 2019 i pracovní text z dubna 2026 trvají na tom, že odpovědnost nelze přenést na stroj. Musí existovat lidské velení, právní přezkum zbraně, auditovatelnost rozhodnutí a vyšetřitelnost incidentů.

Kupol 25 je v tomto ohledu nejspornější. NeuroPVO nepublikuje pravidla nasazení, neříká nic o identifikaci nevojenských objektů, nezmiňuje záznamy o incidentech. A navíc chce schémata sdílet otevřeně a zdarma. Prahová náročnost sestavení podobného autonomního „kill boxu“ tak klesá na úroveň garážového projektu.

Český kontext: detekce ano, autonomní palba zatím ne

Česká armáda téma protidronové obrany aktivně řeší. V rámci projektu Federated Cloud testuje v roce 2026 detekci, identifikaci a koordinaci protidronové ochrany. Vojenský technický ústav představil dálkově ovládanou zbraňovou stanici MARTA, firma Neuron Soundware pracuje na akustické detekci Sound Shield. Česká cesta ale zatím vede přes senzory, elektronický boj a dálkově ovládané stanice, ne přes plně autonomní palbu na posledních 25 metrech.

Kupol 25 není ověřený bojový systém. Je to prototyp, který existuje na videu, na webu výrobce a v ruských diskusních fórech. Ale i jako prototyp ukazuje směr, kterým se bojiště posouvá: tam, kde už i ochrana jednoho zákopu směřuje k levným autonomním strojům na poslední metry obrany. A to je trend, který nezastaví ani překližka, ani mezinárodní právo.