Ukrajina začala konečně jednat o vstupu do EU a čeští „vlastenci“ prskají vzteky. Už v červenci mají padnout první rozhodnutí

Kdo si pod „začátkem jednání“ představuje slavnostní podpis přístupové smlouvy, bude zklamaný. Co se v Lucemburku skutečně stalo, je procedurálně přesnější a v jistém smyslu důležitější: poprvé se otevřel konkrétní balík kapitol, na kterých se bude Ukrajina měřit. Klastr nese název „fundamentals“, tedy právní stát, základní práva, fungování demokratických institucí, reforma veřejné správy, ekonomická kritéria. Otevírá se jako první a zavírá jako poslední, protože právě pokrok v těchto oblastech určuje tempo celého přístupového procesu. Formální přístupové rozhovory přitom běží už od 25. června 2024, kdy se v Lucemburku konala první mezivládní konference. Jenže od té doby se dva roky fakticky nic nedělo. Teď se to změnilo.

Tři fáze, které se pletou dohromady

Veřejná debata o „vstupu Ukrajiny do EU“ pravidelně směšuje tři odlišné kroky, které od sebe dělí měsíce i roky:

• Červen 2022: Evropská rada udělila Ukrajině status kandidátské země. Politické gesto, žádný závazek k přijetí.
• Červen 2024 : Rada EU formálně otevřela přístupové rozhovory. Startovní čára, ale bez konkrétního obsahu.
• Červen 2026 : Otevření prvního vyjednávacího klastru „fundamentals“. Teprve teď se jedná o konkrétních reformách s měřitelnými benchmarky.

Mezi druhou a třetí fází ležela technická i politická překážka. Technická: Ukrajina musela projít screeningem celé své legislativy vůči právu EU. Dokončila ho 30. září 2025, uprostřed války, což Komise sama označila za mimořádný výkon. Politická: Maďarsko blokovalo otevření prvního klastru. Průlom přišel až začátkem června 2026, kdy maďarský premiér Péter Magyar oznámil dohodu s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích a politických práv maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. Veto padlo. Cesta se uvolnila.

Co má přijít v červenci, a co to neznamená

Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová po pondělním jednání řekla, že očekává otevření zbývajících pěti klastrů ještě v červenci. Pokud se tak stane, Ukrajina by mohla vést vyjednávání paralelně napříč všemi tematickými okruhy, od vnitřního trhu přes zemědělství po vnější vztahy.

Zní to jako zrychlení. A procedurálně to zrychlení je. Ale členství tím Ukrajina nezíská. Každý klastr se otevírá a zavírá jednomyslným rozhodnutím členských států. Rada si navíc vyžádala, aby Komise průběžně dodávala dopadové analýzy ukrajinského vstupu v klíčových politikách EU, od rozpočtu přes kohezi po společnou zemědělskou politiku. Skutečné zrychlení bude poznat až tehdy, pokud po červenci nezačne jen symbolické otevírání klastrů, ale i průběžné plnění benchmarků v právním státu a správě země. Klastr „fundamentals“ se zavírá jako poslední. Dokud v něm Ukrajina nesplní podmínky, zbytek procesu čeká.

Český ministr zahraničí Petr Macinka otevření prvního klastru v Lucemburku ocenil, ale zároveň varoval před „změkčováním podmínek“ a odmítl „jakékoli výjimky z přístupového procesu“. Připomněl, že České republice trvalo osm let, než byla do EU přijata. V současném rámci není doložen žádný zvláštní zkratkový mechanismus pro Ukrajinu; Macinkova poznámka míří spíš proti politickému urychlování bez splněných benchmarků.

Český paradox: stát tlačí, veřejnost brzdí

Oficiální česká linie je jednoznačně podpůrná. Vládní Program Ukrajina 2026–2030 výslovně počítá s podporou ukrajinského sbližování s EU. Macinka v lednu navštívil Kyjev a deklaroval pokračující pomoc. Na papíře je Česko spojencem.

Jenže česká veřejnost vidí věc jinak. Podle Special Eurobarometer 564 podporuje vstup Ukrajiny do EU po splnění podmínek jen 28 % českých respondentů. Unijní průměr je 52 %. Skeptičtější jsou jen Bulharsko a Maďarsko. Nejde o okrajový názor pár hlasitých účtů na sociálních sítích, je to rozšířený postoj, který se opírá o obavy z nákladů rozšíření, konkurence na trhu práce i zemědělském trhu a obecnou nedůvěru k dalšímu rozšiřování Unie.

Právě tady se rodí napětí, které část české euroskeptické a protiukrajinské veřejnosti vnímá jako „prskání vzteky“. Každý procedurální krok berou jako krok k nevratnému rozhodnutí. Oprávněně se ptají, co vstup země s obrovským agrárním sektorem udělá s rozpočtem společné zemědělské politiky a s českým podílem na dotacích. Komise u zemědělské kapitoly počítá s přímými platbami, rozvojem venkova i přechodnými opatřeními, ale konkrétní čísla zatím neexistují. Hlavní střet se povede kolem rozpočtu, ne kolem dnešního otevření klastru.

Moldavsko jde stejným tempem, a nikdo si toho nevšímá

Téměř bez mediální pozornosti otevřelo v pondělí první klastr i Moldavsko. Screening dokončilo 22. září 2025, osm dní před Ukrajinou. Oba procesy EU zjevně páruje, politicky i časově. Rozdíl je v tom, že moldavský vstup nevyvolává v Česku žádné emoce, přestože procedura je prakticky identická. To leccos vypovídá o tom, že česká debata o rozšíření je víc o Ukrajině než o rozšíření samotném.

Ukrajina má za sebou první skutečný krok z papírové fáze do měřitelného procesu. Má před sebou roky reforem, jednomyslná hlasování dvaceti sedmi členských států a klastr „fundamentals“, který se zavírá jako poslední. Kdo v tom vidí blížící se členství, čte si víc, než v lucemburském protokolu stojí. Kdo v tom vidí zbytečnost, podceňuje sílu procesu, který umí kandidáta držet u konkrétních závazků.