Ochotnik je budoucností Su-57, dokáže „oslepit NATO“. Rusové si přiznali, že to bez něj mohou proti F-35 odpískat

19. května 2026 se z dráhy závodu Suchoj zvedl prototyp Su-57D. Druhý člen posádky v zadním kokpitu nemá řídit letoun, má řídit válku: obsluhovat senzory, elektronický boj a navádět bezpilotní stroje včetně těžkého stealth dronu S-70 Ochotnik. Podle UAC jde o „velitelský letoun smíšené skupiny pilotovaných a bezpilotních platforem“. Ruská státní média to vzápětí přeložila do mnohem bombastičtějšího jazyka: Su-57D s Ochotnikem prý dokáže „oslepit NATO“ a zbavit Patrioty schopnosti vidět. Jak moc z toho stojí na faktech a jak moc na propagandě?

Co Ochotnik skutečně je, a co zatím není

S-70 Ochotnik je těžký stealth bezpilotní letoun vyvíjený od poloviny minulé dekády. Poprvé vzlétl v srpnu 2019. V prosinci 2021 Rostec představil přepracovaný exemplář s plochou tryskou snižující infračervenou signaturu a nový pozemní řídicí bod; zároveň zmínil rozpracovaný další kus. Tím ale seznam veřejně doložených milníků v podstatě končí.

V říjnu 2024 přišel zlom, který o programu řekl víc než roky tiskových zpráv. Nad Ukrajinou ztratila ruská strana kontrolu nad S-70 a musela ho sestřelit vlastním Su-57. Podle Air & Space Forces Magazine přesná příčina zůstává nejasná, ale samotný fakt, že program nedokázal udržet datalink natolik, aby nebylo nutné platformu zničit, je pro důvěryhodnost konceptu tvrdý zásah. Americký zdroj tehdy rovněž uváděl, že S-70 zjevně stále nevstoupil do sériové výroby.

Kolik kusů dnes Rusko má? Veřejně potvrzené jsou minimálně dva dokončené exempláře a jeden rozpracovaný. Přesný aktuální stav flotily po říjnové ztrátě Moskva neupřesňuje.

„Oslepit NATO“ – co se za tím skrývá

Formulace o „oslepení“ pochází z ruského státního mediálního prostoru, konkrétně z výkladu RIA Novosti k letu Su-57D. V praxi by šlo o potlačení a degradaci radarů, senzorů, navigačních systémů a velitelských sítí protivníka, tedy o radioelektronický boj, rušení GPS a klamání. Ne o doslovné „zhasnutí“ celé alianční protivzdušné obrany.

Problém je v tom, že v otevřených zdrojích neexistuje jediný doložený test, při kterém by Ochotnik takovou schopnost prokázal. Ruské zdroje mluví o záměru, ne o výsledku. Naopak americká dokumentace k systému Patriot, konkrétně podklady k prodeji Rumunsku z dubna 2025 v Congressional Record, výslovně uvádí, že radar AN/MPQ-65 disponuje protiopatřeními proti rušení (ECCM) a doprovodné GPS přijímače jsou konstruovány s odolností proti spoofingu a jammingu.

Tvrzení o „oslepení Patriotů“ tak dnes stojí na logice budoucího konceptu, nikoli na prokázaném průlomu. Podle nás jde o směr vývoje, který je vojensky smysluplný, ale jehož mediální obraz daleko předbíhá doloženou realitu.

Západ není pozadu, spíš naopak

NATO a spojenci mají vlastní programy spolupráce pilotovaných a bezpilotních letounů, a to v organizačně vyspělejším ekosystému:

• USA, CCA (Collaborative Combat Aircraft): Americké letectvo v únoru 2026 oznámilo rozšířený ekosystém s letovými testy na platformách YFQ-42 a YFQ-44 a otevřenou architekturou umožňující zapojení více výrobců.
• Boeing MQ-28 Ghost Bat: Přes 100 letů, v prosinci 2025 autonomní zbraňové zapojení, v květnu 2026 první mezinárodní lety v aliančním vzdušném prostoru. To už není demonstrátor, to je cesta k exportní zralosti.
• XQ-58 Valkyrie: Levnější, lehčí a záměrně „opotřebitelný“ wingman. Námořní pěchota s ním létá od října 2023, Airbus s Kratosem slibují verzi pro Luftwaffe bojově připravenou do roku 2029.
• Evropský FCAS: Airbus už v reálné demonstraci propojil dva stíhače, vrtulník a pět bezpilotních nosičů. Plná vize počítá s pilotovaně-nepilotovaným teamingem od počátku 30. let.

Oproti tomu Ochotnik má za sebou méně transparentní milníky, menší počet veřejně doložených letů a jednu ztrátu vlastního stroje. Rusko nezvolilo špatný směr, zvolilo stejný směr jako Západ, jen je v něm dál od zavedené schopnosti.

Jak na to reaguje Aliance

NATO nepřihlíží. Integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana NATINAMDS propojuje národní i alianční senzory, velitelské prostředky a zbraňové systémy do vrstvené sítě. Po ruském narušení polského vzdušného prostoru v září 2025 spustila Aliance aktivitu Eastern Sentry s novými prvky reagujícími i na dronové hrozby.

Konkrétní příklad: Nizozemsko od prosince 2025 drží v Polsku Patriot, NASAMS a protidronové prostředky k ochraně logistického centra NSATU pro podporu Ukrajiny. V květnu 2026 misi Patriot prodloužilo až o šest měsíců. Česká republika sama Patriot neprovozuje, zavádí čtyři baterie systému SPYDER, ale je součástí téže alianční architektury.

F-35, proti kterému má Su-57D s Ochotnikem konkurovat, už dnes stojí na zavedeném ekosystému elektronického boje, senzorové fúze a velení v prostředí aktivního rušení. Propast mezi oběma stranami není v tom, že by Rusko nemělo správně zvolený koncept. Je v míře zavedení, síťovosti a průmyslové kapacitě ten koncept naplnit.

Propaganda versus prototyp

Ruská státní média rámují dvojici Su-57D a Ochotnik jako odpověď na západní převahu. Formulace „bez Ochotnika to nejde“ ale není doslovná ruská citace, je to mediální syntéza z oficiálního oznámení UAC o velitelské roli Su-57D. Žádné přímé „přiznání“ v otevřených zdrojích neexistuje.

Samotný koncept těžkého stealth wingmana pro průzkum, potlačení protivzdušné obrany a elektronický boj je vojensky legitimní. Jenže mezi konceptem a schopností leží roky testování, sériová výroba, spolehlivý datalink a prověřená doktrína. Jediný veřejně známý bojový moment programu skončil tím, že Rusko muselo svůj vlastní dron sestřelit.

Hrozba je reálná jako směr. Jako dnešní schopnost „oslepit NATO“ je to zatím víc PowerPoint než protivzdušný průlom.