Čínský prezident provádí v armádě největší čistku v historii. Nejdříve 100 důstojníků, teď vyhodil 6 generálů najednou

Když Si Ťin-pching v říjnu 2024 sledoval start kosmické lodi Šen-čou 19, povel k odletu posádky vydával generál Sü Süe-čchiang, šéf čínského pilotovaného vesmírného programu. O necelé dva roky později je Süovo jméno na seznamu šesti vojenských funkcionářů, kterým zanikl poslanecký mandát. Spolu s ním zmizeli z parlamentních lavic Wang Kchang-pching, Li Feng-piao, Jin Chung-sing, Kuo Pchu-siao a Čang Ming-chua. Tři plní generálové, tři generálporučíci, všichni odstraněni jedním úderem. A nejde o první ránu.

Šest jmen, šest signálů

Oficiální oznámení Stálého výboru číslo 18 je formulováno suše: mandáty zanikly po rozhodnutí příslušných vojenských volebních těles. Žádné obvinění, žádný rozsudek. V čínském politickém systému je ale právě tohle první veřejně viditelný krok pádu; stranické vyšetřování a případný trest přicházejí až poté.

Sekundární zdroje postupně doplňují, kdo tito muži byli a kde ve vojenské hierarchii stáli:

• Sü Süe-čchiang – spojován s Oddělením pro rozvoj výzbroje Ústřední vojenské komise a s pilotovaným kosmickým programem. Na oficiálním webu programu figuroval jako jeho hlavní velitel.
• Li Feng-piao – dáván do souvislosti se západním válčištěm, tedy oblastí zahrnující Tibetskou náhorní plošinu a hranici s Indií.
• Kuo Pchu-siao – letectvo.
• Čang Ming-chua – nová kybernetická složka Lidové osvobozenecké armády (PLA).

Zbylí dva, Wang Kchang-pching a Jin Chung-sing, zatím nemají ve veřejných zdrojích jednoznačně potvrzenou poslední funkci. Jisté je jedno: čistka už dávno nezasahuje jen jednu „zkaženou“ složku. Proniká do raketového vojska, akvizičního aparátu, oblastních velitelství, letectva, kyberprostoru i vojenského vesmírného programu.

Od raketového vojska ke stovce důstojníků

Příběh současné čistky se začal psát v polovině roku 2023, kdy z veřejného života zmizeli velitelé raketových vojsk a šéfové zbrojních akvizic. V únoru 2026 přišla další veřejná vlna, z parlamentní delegace bylo vyškrtnuto devět vojenských funkcionářů. A nyní, v červnu, dalších šest.

Kumulativní součet je alarmující. Podle databáze amerického think-tanku CSIS bylo k 20. únoru 2026 odstraněno nebo potenciálně odstraněno 101 vyšších důstojníků PLA. Z 47 aktivních nebo nově povýšených plných generálů z období po roce 2022 jich zásah postihl 41. Zasaženo bylo přibližně 52 % sledovaných klíčových velitelských pozic. Červnová šestice tato čísla ještě navyšuje.

Analytická zpráva CSIS současnou kampaň označuje za bezprecedentní; v některých parametrech širší než otřes, kterým čínská armáda prošla po roce 1989. Tehdy šlo primárně o politickou loajalitu po masakru na náměstí Nebeského klidu. Dnes jde o kombinaci korupce, loajality a technologické modernizace zároveň.

Nejde jen o korupci, jde o kontrolu před sjezdem

Bylo by zjednodušující číst celou operaci jen jako protikorupční kampaň. Si Ťin-pching samozřejmě potřebuje armádu, která nekrade; korupce v akvizičním aparátu přímo ohrožuje kvalitu zbraní a techniky. Jenže rozsah zásahu ukazuje na hlubší motivaci.

Analytik Wu Kuo-kuang citovaný singapurským deníkem Zaobao spojuje zrychlení personálních čistek s přípravou na 21. sjezd Komunistické strany Číny v roce 2027. Si potřebuje mít do té doby armádu, která je současně loajální i použitelná. Nechce velitele, kteří si budují vlastní patronážní sítě a vlastní následovníky, chce velitele, kteří jsou jeho.

Červnový balík ostatně nebyl čistě vojenský. Tentýž den zanikly mandáty i civilním kádrům včetně člena politbyra Ma Sin-žueje. Celkem šlo o patnáct dotčených osob: čtrnáct odvolaných mandátů plus jeden přirozený zánik po úmrtí. Jde o širší předsjezdovou konsolidaci moci, ne o izolovaný armádní zásah.

Armáda slabší, nebo silnější?

Klíčová otázka zní: co tahle operace dělá s bojeschopností druhé největší armády světa? Odpověď závisí na časovém horizontu.

Krátkodobě a střednědobě čistky PLA pravděpodobně oslabují. CSIS mluví o vakuu ve velení, o narušení kontinuity rozhodování a o pravděpodobném poškození bojové připravenosti v příštích letech. Když vyměníte přes polovinu klíčových velitelských pozic, nové obsazení potřebuje čas na zaběhnutí, bez ohledu na to, jak kompetentní nástupci jsou.

Brookings Institution k tomu dodává důležitý kontext: Si si tuto riskantní přestavbu může dovolit právě proto, že nepociťuje bezprostřední tlak k válce. Nepřipravuje se na invazi příští měsíc. Připravuje armádu na to, aby byla v horizontu let plně pod jeho kontrolou a zároveň schopná splnit úkoly, které jí zadá, ať už jde o Tchajwanský průliv, nebo o projekci síly v Indo-Pacifiku.

Dlouhodobým cílem je tedy armáda politicky spolehlivější a technologicky modernější. Cenou za to je dočasná ztráta plynulosti a zkušeností ve velení.

Co to znamená pro Evropu

Přímý dopad čínských armádních čistek na evropskou bezpečnost je nepřímý, ale existuje. Pokud PLA projde obdobím snížené připravenosti, klesá pravděpodobnost čínské vojenské eskalace v Indo-Pacifiku, a tím i tlak na Spojené státy, aby tam soustředily hlavní pozornost na úkor Evropy.

Čínská pozice k válce na Ukrajině se mezitím veřejně nemění. Ministr zahraničí Wang I v únoru 2026 na Mnichovské bezpečnostní konferenci zopakoval standardní linii: dialog, politické řešení, příměří, návrat k jednání. Armádní čistky samy o sobě žádný obrat Pekingu v ukrajinské otázce nesignalizují.

Si Ťin-pching přestavuje svou armádu uprostřed míru, protože ví, že ve válce by si to dovolit nemohl. Otázka není, jestli čistky skončí, ale kolik generálů ještě zbývá vyměnit, než bude spokojený.