22 amerických generálů volá o pomoc, než bude pozdě: „Letectvo USA je nejstarší a nejmenší za 78 let své existence“

Dne 1. dubna 2026 dorazil na stoly předsedů rozpočtových výborů Sněmovny i Senátu čtyřstránkový dopis, pod nímž stojí podpisy dvaceti dvou takzvaných Adjutants General, nejvyšších představitelů Národní gardy v jednotlivých amerických státech. Nejsou to velitelé leteckých perutí ani analytici z think-tanků. Jsou to generálové, kteří přímo řídí gardové jednotky ve 22 státech a zastupují 25 stíhacích perutí, z toho 24 v Air National Guard a jednu v záloze letectva. Jejich sdělení je přímočaré: americké letectvo je nejstarší, nejmenší a nejméně připravené za celou svou 78letou existenci. A pokud Kongres nezasáhne v rozpočtu na fiskální rok 2027, bude pozdě.

Čísla, která mluví za sebe

K 30. září 2025 mělo americké letectvo v celkové síle 4 865 letounů, historické minimum. V kategorii stíhacích a útočných strojů to bylo 1 978 kusů s průměrným stářím 25,44 roku. Průměr celé flotily je ještě dramatičtější: 31,75 roku. Některé platformy táhnou statistiku strmě vzhůru: bombardéry B-52 mají průměrné stáří 62,8 roku, tankery KC-135 pak 62,71 roku. Podle almanachu Air & Space Forces Magazine jde o absolutní dno inventáře od založení USAF v roce 1947.

Pro srovnání: na konci studené války v roce 1987 měla jen aktivní složka letectva 1 941 bojově kódovaných stíhaček v 81 perutích, k tomu Garda a záloha dalších 1 389 strojů v 53 perutích. Průměrné stáří tehdy činilo 14 let a provozní připravenost se pohybovala kolem 80 %. Dnes je flotila nejen menší, ale výrazně starší a hůře dostupná pro operace.

Co přesně generálové požadují

Dopis nekončí u popisu problému. Signatáři přicházejí s konkrétním prahem: minimálně 48 letounů F-35A a 24 letounů F-15EX ročně, tedy celkem 72 nových stíhaček za rok. Teprve toto tempo podle nich začne snižovat průměrné stáří stíhací flotily. Ideální stav, který by umožnil skutečnou obměnu zastaralých strojů v horizontu první poloviny třicátých let, přesahuje 100 kusů ročně.

Jenže rozpočtový návrh Pentagonu pro fiskální rok 2027 počítá s nákupem 38 letounů F-35 a 24 kusů F-15EX. Dohromady 62 stíhaček, tedy pod minimem, které generálové označili za nutný start zvratu. Třináct z 24 gardových stíhacích perutí přitom nemá žádný plán na přezbrojení odpovídající aktuální Národní obranné strategii. A generálové výslovně odmítají praxi, kdy se do Gardy přesouvají vysloužilé stroje z aktivní služby a vydává se to za modernizaci.

Kongresmanka Rosa DeLaurová dopis veřejně připomněla při rozpočtovém slyšení 30. dubna 2026, čímž se z interního varování stal politický argument v živém legislativním procesu.

Proč to není jen problém záloh

Air National Guard není okrajová záloha pro víkendová cvičení. Podle náčelníka Národní gardy generála Steva Nordhause tvoří gardové jednotky přibližně 30 % operační síly celého amerického letectva. Když se Garda nepřezbrojí, nezmenšuje se kapacita „záloh“, zmenšuje se reálná bojová masa, kterou USA mohou nasadit při konfliktu s rovnocenným protivníkem.

A právě rovnocenný protivník je klíčové slovo. Čína za posledních 14 let přidala odhadem 1 300 bojových letounů a samotných stealthových J-20 vyrábí kolem 120 ročně, tedy tempo, o kterém američtí generálové teprve sní. Čínští stíhací piloti podle otevřených analytických odhadů létají přes 200 hodin ročně, zatímco jejich američtí protějšci kolem 120. USAF si stále drží kvalitativní výhody v technologiích stealth, globálním dosahu a spojenecké síti. Ale komfortní náskok v počtu připravených strojů a nalétaných hodin se tenčí.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Varování 22 generálů nepřepisuje článek 5 Severoatlantické smlouvy. Americké závazky vůči NATO zůstávají v platnosti. Ale menší a starší flotila znamená menší rezervu pro rychlé posily, tankerovou podporu a dlouhodobé operace nad Evropou. Pokud by se Spojené státy musely současně angažovat v Indopacifiku i na evropském bojišti, každá chybějící peruť se počítá.

Pro Českou republiku má situace i přímý rozměr. Praha počítá s přechodem z pronajatých Gripenů na americké F-35, přičemž:

• první dodávky F-35 mají dorazit od roku 2031,
• plných operačních schopností má česká stíhací flotila dosáhnout v roce 2035,
• do té doby drží službu Gripeny.

Ve veřejně dostupných dokumentech českého ministerstva obrany zatím není doložen žádný skluz harmonogramu kvůli americkému rozpočtu. Ale dlouhodobě může tlak na americké vlastní nákupy, modernizaci a údržbu zvyšovat konkurenci o výrobní kapacity Lockheed Martin. Čím víc stíhaček bude chtít samotné USAF, tím napjatější bude fronta pro spojence.

Přiznání slabosti, nebo pokus ji včas opravit

Dopis 22 generálů lze číst dvěma způsoby. Propagandisticky ho Moskva i Peking mohou využít jako důkaz amerického úpadku. Strategicky je to ale pravý opak, pokus identifikovat problém a opravit ho, dokud je čas. Odstrašení nestojí na utajování slabin. Stojí na schopnosti Kongresu a Pentagonu převést varování do vyšší produkce, větší připravenosti a modernější flotily.

Signatáři dopisu to říkají bez diplomatických obálek: americké letectvo musí být schopné „zvítězit, pokud odstrašení selže“. Při současném tempu nákupů se k tomu blíží pomaleji, než mu stárnou a ubývají letadla. Sedmdesát dva stíhaček ročně není přání, je to minimum, pod kterým se křivka stáří flotily ani nezačne obracet.