Ukrajina mění mechanismus. Spouští nábor cizinců, kteří chtějí bojovat proti Rusku a chránit civilizovaný svět

Dne 3. července 2026 oznámil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, že vláda schválila jednotná pravidla pro zapojení zahraničních dobrovolníků do ozbrojených sil. Nejde o to, že by Ukrajina teprve teď otevírala dveře cizincům, tisíce jich bojují v jejích řadách už od roku 2022. Změna je jinde. Dosavadní rozptýlený systém, kde se dobrovolník hlásil přes státní Centrum pro nábor cizinců, odvodní místa nebo přímo u vojenského útvaru, se doplňuje o regulovaný komerční kanál. Ukrajinsky registrované firmy, zapsané na seznamu Centra a pod dohledem státu, nově převezmou celou logistiku od dokumentů přes pojištění až po příjezd kandidáta na Ukrajinu. Stát si ponechává bezpečnostní filtry a finální slovo. Výsledkem má být systém, který dokáže přísun dobrovolníků škálovat, aniž by povolil prověrky.

Co se vlastně mění a proč právě teď

Ukrajina nábor cizinců nevynalézá od nuly. Už v říjnu 2024 Rada přijala zákon č. 4019-IX, který rozšířil proceduru vstupu cizinců do armády, Státní služby zvláštní komunikace i Národní gardy. V listopadu 2024 vzniklo Centrum pro nábor cizinců jako samostatný útvar ozbrojených sil. V květnu 2025 vláda zřídila meziresortní skupinu, která měla celý proces zrychlit, a v prosinci téhož roku ministerstvo obrany hovořilo o finalizaci nové koncepce.

Červencový krok je tedy vyvrcholením příprav, ne improvizací. Nad dosavadní státní kanál přidává komerční mezivrstvu: schválené firmy přebírají nákladné a časově náročné úkony, tedy zajištění dokumentů, pojištění, dopravu na Ukrajinu, ubytování a stravu. Pokud kandidát neprojde lékařskou prohlídkou nebo odmítne podepsat smlouvu, firma ho na vlastní náklady vrátí do země odjezdu.

Časování zapadá do širší personální transformace armády. V červnu 2026 Fedorov propojil vyšší odměňování, nové kontrakty a přitažlivost služby pro cizince s cílem posílit přetíženou první linii. Po více než čtyřech letech plnohodnotné války je tlak na doplňování jednotek trvalý a zahraniční dobrovolníci představují jeden z kanálů, jak mu čelit.

Kauce, prověrky a polygraf: jak systém funguje

Firma, která chce na seznam zprostředkovatelů, musí splnit tvrdé podmínky:

• Registrace na Ukrajině.
• Složení kauce ve výši 5 milionů hřiven (přibližně 2,8 milionu Kč).
• Žádné sankce, žádné vazby na stát-agresora.
• Odpovědnost za zákonnost celého procesu až do podpisu kontraktu.

Za jednoho kandidáta se počítá s balíkem služeb v ceně přibližně 300 tisíc hřiven (zhruba 170 tisíc Kč). Zveřejněné materiály ale neupřesňují, kdo přesně tuto částku hradí, zda jde o náklad firmy, nebo o poplatek kandidáta. Proplácení probíhá etapově, takže firma nese výkonové riziko.

Samotný uchazeč musí projít vícevrstvým filtrem. Základní podmínky jsou jasné: věk 18–60 let, legální pobyt na území Ukrajiny, platný pas, čistý trestní rejstřík a zdravotní způsobilost. Po prvotním pohovoru, který může proběhnout i formou videokonference, následují bezpečnostní prověrky. U důstojnických pozic, přístupu ke státním tajemstvím nebo při pochybnostech přichází na řadu i polygraf. Standardní kontrakt se uzavírá na tři až pět let s povinnou dvouměsíční zkušební dobou. Během stanného práva navíc cizinec nemůže smlouvu dobrovolně ukončit dříve než po šesti měsících nepřetržité služby.

Dojem, že se může přihlásit „kdokoliv“, je tedy mylný. Ukrajina chce víc lidí, ale ne za cenu bezpečnostních kompromisů.

Co Ukrajina nabízí na oplátku a co riskuje dobrovolník

Riziko je maximální. Ministerstvo obrany výslovně uvádí, že cizinci mohou sloužit v jakékoli bojové brigádě, od mechanizovaných útvarů přes průzkumné jednotky až po útočné formace na první linii. Nejde o symbolickou službu v týlu.

Na druhé straně stojí konkrétní garance. Zahraniční vojáci mají sloužit za stejných podmínek jako ukrajinští, s přístupem k lékařské péči na stejné úrovni. Při splnění podmínek mohou získat veteránský status, který jim otevírá cestu k sociálním garancím, zjednodušené imigraci na Ukrajinu, případně i k ukrajinskému občanství. V únoru 2026 ministerstvo navíc iniciovalo narovnání zdravotního a právního postavení zahraničních dobrovolníků, což naznačuje, že dosavadní praxe nebyla bezchybná a stát ji aktivně opravuje.

Formulace „chránit civilizovaný svět“ z oficiálních dokumentů přímo nezaznívá; resortní jazyk mluví o obraně Ukrajiny, civilního obyvatelstva a státních zájmů proti agresi Ruské federace. V širším politickém rámci ale platí, že Ukrajina zadržuje ruskou expanzi, která ohrožuje evropský bezpečnostní prostor. Pro dobrovolníky z desítek zemí světa je právě tohle motivace, kterou ministerstvo nijak neskrývá.

Co by měl vědět český občan

Z pohledu ukrajinských pravidel se může přihlásit kdokoliv, kdo splní podmínky, bez ohledu na státní příslušnost. Z pohledu českého práva je situace složitější.

Paragraf 34 branného zákona říká jasně: český občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiného státu pouze se souhlasem prezidenta republiky. Výjimku tvoří případy, kdy má dotyčný i občanství daného státu nebo slouží v armádě členského státu společné obranné organizace, jejímž členem je i Česko. Ukrajina do žádné z těchto výjimek nespadá.

Nejde přitom o mrtvou literu zákona. Nejvyšší soud v rozhodnutí 8 Tdo 459/2025 připomněl, že služba bez prezidentského souhlasu může naplnit skutkovou podstatu trestného činu služby v cizích ozbrojených silách. Český občan, který by se rozhodl vstoupit do ukrajinské armády přes nový mechanismus, by tedy měl nejprve řešit právní situaci doma, ne na Ukrajině.

Neobvyklý hybrid, ne mezinárodní standard

Kombinace státního whitelistu, pětimilionové kauce, komerčních zprostředkovatelů a standardizovaného balíku služeb za kandidáta nemá v otevřených zdrojích snadno dohledatelný mezinárodní ekvivalent. Francouzská cizinecká legie funguje čistě státně, britské gurkhovské pluky rovněž. Ukrajinský model je spíš válečný hybrid, pragmatická odpověď na potřebu rychle škálovat nábor v situaci, kdy státní aparát nestíhá pokrýt všechno sám.

Seznam schválených firem se k 5. červenci 2026 ve veřejně dostupných materiálech nepodařilo dohledat. Systém je čerstvý a jeho reálné fungování ukážou až první měsíce ostrého provozu. Jedno je ale zřejmé: Ukrajina přestává improvizovat a staví infrastrukturu, která počítá s tím, že válka ještě zdaleka neskončila.