Ukrajina je žalostně potřebuje, ale Polsko raději 14 letounů MiG-29 sešrotuje. „Kdo neplní závazky, ten nic nedostane“

Čtrnáct letounů MiG-29, posledních sovětských stíhaček v polském letectvu, stojí na základně v Malborku a čeká na svůj osud. Ještě v prosinci 2025 polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz veřejně deklaroval snahu stroje předat Ukrajině. O půl roku později tentýž politik v rozhovoru pro Polsat News řekl, že bez dronových schopností pro Polsko „nebudou žádné MiGy pro Ukrajinu“. Nejde přitom jen o čtrnáct starých letadel. Jde o viditelný zlom v logice západní pomoci, od bezpodmínečné solidarity k tvrdému barteru, kde se počítá každá protihodnota.

Proč Ukrajina ty letouny tak potřebuje

MiG-29 není špičkový stroj. Pro ukrajinské letectvo má ale jednu nenahraditelnou vlastnost: okamžitou použitelnost. Ukrajinští piloti na tomto typu létají desítky let, znají jeho limity i silné stránky, servisní týmy mají nacvičené postupy údržby. Polská tisková agentura PAP v prosinci 2025 popsala MiG-29 jako jeden z nejpoužívanějších a pilotům nejznámějších typů, důležitý pro obranu proti ruským náletům a podporu pozemní protivzdušné obrany.

Každý další kus znamená možnost nahradit opotřebení stávající flotily, udržet rotaci pilotů a pokrýt díry v protivzdušném deštníku. Přecvičení na západní F-16 trvá měsíce, infrastruktura pro ně se buduje roky. MiG-29 je hotové řešení na zítřek.

Barter, který se rozpadl

Příběh začal nadějně. Bezpečnostní dohoda mezi Polskem a Ukrajinou z 8. července 2024 výslovně uváděla, že polská strana „zváží“ dodání minimálně jedné další letky MiG-29, tedy nejméně čtrnácti kusů, pokud tím neutrpí její vlastní operační schopnosti. V prosinci 2025 Kosiniak-Kamysz potvrdil pozitivní záměr a náměstek Cezary Tomczyk upřesnil, že šest až osm strojů musí být vyřazeno do konce měsíce kvůli konci technického resursu.

Jenže Polsko neplánovalo stroje darovat zadarmo. Varšava navrhla výměnu: MiGy za přístup k vybraným dronovým a raketovým technologiím, protidronovým systémům a praktickému know-how z bojiště. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Bodnar v lednu 2026 potvrdil, že jednání probíhají, ale detaily označil za vojenské tajemství.

Pak přišel zlom. Kosiniak-Kamysz 28. června 2026 prohlásil, že Ukrajina dohodu „v principu“ přijala, ale nenaplnila ji. O dva dny později v televizi Polsat News dodal: pokud Kyjev o letouny nestojí za podmínek, které byly dohodnuty, Polsko si je „vyřeší samo“.

Šrot, muzeum, nebo nátlak?

Slovo „sešrotuje“ v titulku odráží jednu z variant, které polská strana veřejně jmenovala. Tomczyk už v prosinci 2025 řekl, že vyřazované MiGy mohou skončit v muzeu, být prodány, jít do šrotu, nebo být předány Ukrajině. Formální konečné rozhodnutí o likvidaci všech čtrnácti kusů ale v otevřených zdrojích potvrzeno není.

Technický stav strojů situaci komplikuje. Podle zjištění serveru Onet, na které odkazoval portál Wiadomości WP, ukrajinská inspekce hodnotila stav čtrnácti zkoumaných kusů jako slabý, zejména podvozky. Kyjev údajně požadoval opravu a modernizaci na polské náklady. To mohlo být pro Varšavu další důvod říct „dost“.

Současný stav lze číst dvojím způsobem:

• Definitivní tečka — stroje na konci resursu, bez perspektivy modernizace, bez kupce.
• Vyjednávací signál — Polsko ukazuje, že raději nechá letouny zrezivět, než aby přistoupilo na jednostranný dar bez protihodnoty.

Precedens pro celou alianci

Polský postup stojí v ostrém kontrastu s tím, jak k transferům přistoupili jiní spojenci. Slovensko v březnu 2023 jednoduše schválilo a odeslalo třináct svých MiG-29. Nizozemsko s Dánskem rámovaly F-16 jako koaliční dar podmíněný výcvikem a logistikou, ne barterem za technologie.

Polsko nastavilo jiný model: pomoc výměnou za konkrétní průmyslovou protihodnotu. A když protihodnota nepřišla, pomoc zastavilo. Pro Kyjev je to varování. Část partnerů může u starší, ale kompatibilní techniky začít tvrději požadovat, aby solidarita tekla oběma směry.

Důležité je ale dodat, že celá polsko-ukrajinská obranná spolupráce nezmizela. PAP v červnu 2026 informovala o memorandu polské zbrojní skupiny PGZ s ukrajinskou firmou TAF Industries o společné výrobě dronů. Zamrzla jedna konkrétní transakce, ne veškerý vztah.

Co to znamená pro Česko

Česká republika žádný podobný barterový spor s Ukrajinou nemá. Muniční iniciativa pokračuje, vláda v září 2025 schválila program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 a oficiální linie MZV mluví o strukturální, dlouhodobé podpoře. Polský případ ale ukazuje, že i v rámci NATO může dojít k momentu, kdy se spojenec rozhodne říct: bez protihodnoty nic nebude.

Čtrnáct stíhaček MiG-29 v Malborku teď stojí jako symbol nové éry, éry, ve které ani válka na prahu Evropy nezaručuje, že pomoc poteče automaticky. Kdo neplní závazky, ten nic nedostane. Tak to alespoň vidí Varšava.