Satelitní snímky odhalily fatální chybu Rusů: 7 letadel Su-35 zaparkovali vedle sebe. V noci přiletěly ukrajinské drony

Dne 7. července 2026 zachytily komerční satelitní snímky na ruské vojenské základně Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti obraz, který by v jakékoli učebnici leteckého přežití sloužil jako odstrašující příklad. Sedm letounů Su-35, jedněch z nejcennějších strojů ruského taktického letectva, stálo v těsné blízkosti na jediné parkovací ploše. Bez tvrdých krytů, bez smysluplného rozestupu. Ještě téže noci přiletěla ukrajinská dronová vlna. Na základně vypukl požár, který zaznamenala i tepelná data systému NASA FIRMS. Konečná bilance škod na strojích se teprve upřesňuje, ale samotný fakt, že k takové koncentraci vůbec došlo, vypovídá víc než jakékoli číslo zničených letounů.

Základna, která hoří opakovaně

Borisoglebsk není pro ukrajinské drony neznámý cíl. Právě naopak, jde o jednu z nejčastěji napadaných ruských leteckých základen za celou válku. V srpnu 2024 zachytily snímky Planet Labs zničené hangáry v severozápadní části letiště. V říjnu téhož roku ukrajinská SBU podle Ukrajinské pravdy hlásila zásahy skladů naváděných bomb, parkovacích ploch Su-35 a Su-34 i zásobníků leteckého paliva. V červnu a červenci 2025 přišly další údery; agentura ASTRA tehdy informovala o poškození cvičného letounu Jak-130, plochy letiště a smrti jednoho vojáka.

Základna leží zhruba 300 kilometrů od ukrajinské hranice. Nejde o pohraniční cíl, kam by dron doletěl za pár minut. Jde o objekt hluboko v ruském vnitrozemí, a přesto stabilně dosažitelný pro ukrajinské dálkové bezpilotní prostředky. A přesto, nebo právě proto, se tu po sérii útoků znovu objevilo sedm elitních letounů pohromadě na jednom místě.

Proč je parkování vedle sebe fatální

Princip rozptylu letadel na základně patří k nejzákladnějším pravidlům přežití vojenského letectva. Důvod je prostý: jediný zásah, střepiny, tlaková vlna nebo sekundární požár paliva a munice mohou při těsném rozmístění poškodit či zničit víc strojů naráz. Čím blíž letouny stojí, tím víc jich jeden dron ohrozí.

U Borisoglebsku je to o to absurdnější, že riziko nebylo teoretické. Základna byla napadena nejméně čtyřikrát za poslední dva roky. Ruské velení vědělo, že Borisoglebsk je v dosahu. Vědělo, že Ukrajina základnu systematicky sleduje. A přesto nechalo sedm Su-35 na jedné ploše bez adekvátní ochrany.

Pravděpodobné vysvětlení? Kombinace nedostatku tvrdých krytů, provozního pohodlí při soustředěném servisu a přípravě k letům a setrvačnosti postupů, které se nemění ani pod opakovanou palbou. Borisoglebsk je navíc primárně výcviková základna, pilotní škola se cvičnými stroji, která zároveň hostí detašované bojové letouny. Infrastruktura stavěná na výcvik prostě není dimenzovaná na přežívání pod dronovými útoky.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Co znamená Su-35 pro ruské letectvo

Su-35S je stroj generace 4++, určený k získání vzdušné nadvlády i k úderům na pozemní cíle. Podle otevřených zdrojů činí kombinovaný ruský park Su-27, Su-30 a Su-35S dohromady asi 384 kusů. Vizuálně potvrzených ztrát Su-35S eviduje databáze Oryx nejméně osm. Ruský státní podnik Rostec ještě v červnu 2026 potvrdil dodávku další série nových Su-35S, což ukazuje, že výroba pokračuje, ale zároveň že opotřebení a ztráty si ji vynucují.

Jedna zničená Su-35 Rusko nezlomí. Sedm poškozených na jednom místě by ale představovalo citelný zásah do kvalitativně nejcennější části taktického letectva. A právě z Borisoglebsku podle ukrajinských zdrojů startovaly stroje, které útočily naváděnými klouzavými bombami na ukrajinská města a pozice na frontě. Každý vyřazený letoun z této základny tak potenciálně znamená méně bomb na Charkov, Sumy nebo Záporoží.

Vzorec, který se opakuje

Útok z noci 7. na 8. července 2026 nebyl izolovanou akcí. Zapadá do systematické ukrajinské strategie cílení na ruská letiště hluboko v zázemí, která vyvrcholila operací nazývanou Pavučina v červnu 2025, kdy Ukrajina koordinovaně zasáhla několik strategických letišť najednou. Tehdejší český ministr zahraničí Jan Lipavský reagoval slovy, že silně vyzbrojená Ukrajina je v evropském bezpečnostním zájmu.

Z dosavadního vývoje plyne, že ruská adaptace na dronovou hrozbu je nerovnoměrná. Některé základny se mění, přibývají makety, lehké kryty, přesuny techniky. Jinde se po předchozích úderech stále opakují otevřené stojánky a koncentrované parkování. Borisoglebsk patří do druhé kategorie. A Ukrajina to ví.

Ruská armáda má být druhou nejsilnější na světě. Ale armáda je tak silná jako její nejslabší článek, a sedm letounů zaparkovaných vedle sebe na opakovaně bombardované základně je přesně ten článek, na který se zaměřuje protivník, jenž si nemůže dovolit plýtvat municí.