Rusové vůbec nečekali, že se to může stát. Ukrajinci jim sestřelili z oblohy bojový vrtulník Mi-28N zbraní za pár tisíc

Bylo krátce po desáté dopoledne, středa 15. července 2026, obec Vjazovoje v Belgorodské oblasti. Nad krajinou se pohyboval ruský úderný vrtulník Mi-28N „Night Hunter“, dvoumístný stroj určený k ničení tanků, obrněné techniky a živé síly, jeden z nejcennějších kusů ruského armádního letectva. O několik okamžiků později ho z oblohy srazil FPV dron, který podle sekundárních zdrojů odpovídá typu Shrike 10 od ukrajinské firmy SkyFall. Operaci provedla 427. brigáda bezpilotních systémů Rarog a její velitel Robert Brovdi ji ohlásil na Telegramu. Zprávu převzaly Interfax-Ukraine i RBC-Ukraine.

Vrtulník za stovky milionů versus dron za desítky tisíc

Mi-28N patří k páteři ruského úderného vrtulníkového letectva. Podle studie RAND Corporation se cena jednoho kusu pohybuje kolem 15,2 milionu dolarů, tedy zhruba 350 milionů korun. Ukrajinské zdroje u aktuálního zásahu uvádějí odhad ještě vyšší, kolem 18 milionů dolarů. Proti němu stál FPV dron, jehož cenu lze odvodit z veřejně známého kontraktu: Německo letos financovalo nákup 50 000 kusů dronů Shrike za 90 milionů eur, což dává průměrnou cenu asi 1 800 eur na kus, v přepočtu necelých 45 tisíc korun. Jde o redakční přepočet z kontraktní ceny velkého balíku, ne o katalogovou cenu konkrétní bojové konfigurace, ale řád je jasný.

Poměr ceny? Přibližně osm až deset tisíc ku jedné. Za cenu jednoho Mi-28N by Ukrajina teoreticky pořídila tisíce útočných dronů. A právě tato asymetrie je to, co dělá každý podobný zásah strategicky významným.

Proč „vůbec nečekali“

Překvapivé jsou dva aspekty. Za prvé, trefit FPV dronem pilotovaný vrtulník za letu je mimořádně náročný úkol. Vrtulník manévruje, pohybuje se rychlostí desítek až stovek kilometrů v hodině a operátor dronu má na zachycení cíle omezený čas i dosah. Ukrajinská strana sama zdůrazňuje, že zásah vzdušného cíle patří k nejtěžším úlohám pro FPV.

Za druhé, a to je možná ještě podstatnější, k zásahu došlo nad Belgorodskou oblastí, tedy na ruském území. Ruské vrtulníky operující v pohraničním zázemí dosud počítaly s relativním bezpečím. Samotná geografie jim ho ale už nezaručuje. Levný dron s doletem do 30 km a rychlostí až 120 km/h dokáže ohrozit cíl i tam, kde posádka útok nečeká.

Klíč k úspěchu spočívá v tom, kam dron míří. Janes už v srpnu 2024, kdy popsal starší zdokumentovaný zásah jiného Mi-28, výslovně upozornil na zranitelnost nechráněného ocasního rotoru. Mi-28N má pancéřovanou kabinu odolnou proti střelám malých ráží, ale ocas, rotory a řídící systémy takovou ochranu nemají. Stačí poškodit ocasní rotor nebo nosník a stroj se stane neovladatelným. FPV dron necílí na nejsilnější pancíř, cílí na slabinu.

Trend, ne náhoda

Aktuální zásah není izolovaný případ. Časová osa ukazuje jasný vývoj:

• Srpen 2024 — Janes dokumentuje první doložený úspěšný útok UAV na pilotovaný vrtulník za letu, terčem byl rovněž Mi-28.
• Září 2025 — 1. prapor bezpilotních systémů 59. brigády sestřeluje FPV dronem vrtulník Mi-8 u Kotljarivky. Veřejné zdroje to prezentují jako první potvrzené sestřelení vrtulníku FPV dronem.
• Červenec 2026 — 427. brigáda Rarog zasahuje Mi-28N nad Belgorodskou oblastí.

Databáze Oryx aktuálně eviduje u typu Mi-28 nejméně 20 vizuálně doložených ztrát nebo poškození od začátku plnohodnotné invaze. Ne všechny způsobily FPV drony; příčiny sahají od MANPADS přes přátelskou palbu po technické závady. Ale každý odepsaný kus bolí. FlightGlobal pro rok 2025 uvádí u Ruska 94 aktivních bojových Mi-28 a dalších 19 cvičných. U flotily pod stovku bojových strojů představuje dvacet doložených ztrát citelný zásah do disponibilních kapacit. A skutečné ztráty bývají vyšší než to, co se podaří vizuálně ověřit.

Rarog: brigáda, která vyrostla z roty

427. brigáda bezpilotních systémů Rarog není improvizovaná jednotka s komerčními drony z e-shopu. Podle oficiálního profilu brigády jde o útvar, který vyrostl z roty v rámci 24. brigády a dnes disponuje vlastními dílnami, laboratořemi a schopností upravovat až 90 % svých bezpilotních prostředků. Právě tato kombinace (operační zkušenost, technická zdatnost a přístup k moderním platformám) umožňuje provádět tak náročné operace, jako je zachycení vrtulníku za letu.

Samotný dron Shrike 10 přitom není primitivní hračka. Jde o platformu FPV s velikostí 25 cm (10 palců), nosností bojové hlavice 3 kilogramy, doletem do 30 km a dostupem do 800 metrů. Existují i pokročilejší varianty, Shrike 10CV s vlastním počítačovým viděním a infračerveným senzorem, optovláknové verze odolné proti rušení či noční modifikace. Firma SkyFall navíc postupně lokalizuje výrobu a u části produkce už mluví o stoprocentně ukrajinských komponentech, bez závislosti na čínských dodavatelích.

Co to znamená pro ruské letectvo, a nejen pro něj

Opakované zásahy vrtulníků levnými drony nutí ruské letectvo měnit chování. Kratší pobyty v nebezpečné zóně, větší vzdálenost od potenciální hrozby, vyšší důraz na elektronický boj. A to i nad územím, které Moskva považuje za vlastní zázemí. Ekonomika boje je nemilosrdná: Rusko si nemůže dovolit ztrácet stroje za stovky milionů korun tempem, které ukrajinská strana dokáže udržovat za zlomek nákladů.

Nejde přitom jen o ukrajinskou záležitost. Airbus letos oznámil strategickou alianci se SkyFall pro posílení evropské a ukrajinské obranné inovace. Dánské ministerstvo obrany jedná o možné výrobě dronů SkyFall na svém území. Mezinárodní Drone Coalition plánuje doručit Ukrajině milion FPV dronů a rozvíjet i prostředky s umělou inteligencí. A česká Aerorozvědka dodává drony a komponenty přímo ukrajinským jednotkám včetně Rarogu; české ministerstvo zahraničí potvrzuje pokračující česko-ukrajinskou spolupráci v oblasti dronů a munice.

Jeden FPV dron za 45 tisíc korun neukončí éru bojových vrtulníků. Ale tisíce takových dronů, nasazovaných systematicky a s rostoucí přesností, mění pravidla hry způsobem, na který pancéřovaná kabina Mi-28N prostě nebyla stavěná.