Si Ťin-pching sestavil alianci AI proti Západu. Mezi desítkami zemí nechybí ani Rusko, které to samo nezvládne

Dne 16. července 2026 se v kongresovém centru šanghajské konference WAIC sešli zástupci dvaceti devíti vlád a připojili podpisy pod zakládací dohodu organizace s názvem WAICO (World AI Cooperation Organization). O den později celou akci politicky zaštítil Si Ťin-pching osobně. Poprvé od vzniku konference v roce 2018 se čínský prezident na WAIC ukázal. Signál byl zřetelný: umělá inteligence přestala být pro Peking veletržním tématem a stala se nástrojem zahraniční politiky.

Kdo podepsal a proč to není náhoda

Seznam zakládajících členů WAICO čítá pestrou směsici zemí globálního Jihu, postsovětského prostoru a několika strategických hráčů. Podle indonéské vládní komunikace jsou mezi signatáři: Alžírsko, Bělorusko, Brazílie, Kambodža, Kamerun, Kongo, Kuba, Etiopie, Indonésie, Kazachstán, Keňa, Kyrgyzstán, Laos, Lesotho, Malajsie, Mosambik, Myanmar, Nikaragua, Omán, Pákistán, Rusko, Senegal, Srbsko, Jihoafrická republika, Tádžikistán, Uzbekistán, Venezuela, Zambie a samozřejmě Čína.

Nejde o náhodný výběr. Brazílie a Indonésie patří k největším ekonomikám globálního Jihu. Jihoafrická republika je klíčový hráč BRICS. Středoasijské republiky jsou tradičně v čínské i ruské sféře vlivu. A africké státy představují obrovský trh, kde se teprve rozhoduje, čí technologie a čí pravidla budou formovat digitální infrastrukturu příštích dekád.

Proti Západu? Oficiálně ne, fakticky ano

Čínská diplomacie se pečlivě vyhýbá konfrontační rétorice. Ministr zahraničí Wang I při setkání s generálním tajemníkem OSN Guterresem rámoval WAICO jako odpověď na „volání globálního Jihu“ po inkluzivním přístupu k AI a jako oporu pro roli Spojených národů. Mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien zdůraznil budování kapacit, sdílení technologií a otevřený rozvoj.

Jenže kontext mluví jinak. Reuters popisuje WAICO jako čínský pokus vytvořit rivalní řád pro pravidla umělé inteligence, v přímé konkurenci s americkým AI Opportunity Statement, principy OECD i dobrovolným rámcem G7 z hirošimského procesu. Mezi signatáři WAICO a amerického prohlášení je minimální překryv. Dva světy, dva stoly, dvě sady pravidel.

Rozdíl je i strukturální. OECD nabízí principy a doporučení, G7 dobrovolný kodex chování. WAICO je oproti tomu nová mezivládní organizace se sídlem, zakládací dohodou a členskými státy. Čína si tím buduje institucionální páku, jakou Západ v oblasti řízení AI zatím nemá.

Co Peking nabízí a proč to funguje

Síla WAICO nespočívá v podpisové ceremonii. Spočívá v tom, co Čína členským zemím přibalila ke smlouvě. Si Ťin-pching na konferenci oznámil pět tisíc míst v AI školeních a seminářích během pěti let. Peking slíbil zřídit mezinárodní aplikační centra s ASEAN, Ligou arabských států, Africkou unií i organizací BRICS. Třicet zemí má získat přístup k čínskému meteorologickému systému MAZU.

Pro státy, které nemají vlastní výpočetní kapacity, AI experty ani regulační rámce, je to konkrétní nabídka. Školení, infrastruktura, modely, a k tomu čínské standardy, které se stanou de facto normou dřív, než Brusel stihne implementovat svůj AI Act. Právě v tom vidíme skutečnou hrozbu WAICO: ne že by zítra porazila OpenAI, ale že může přitáhnout desítky trhů ke čínským modelům, cloudům a pravidlům dřív, než to udělá kdokoli jiný.

Rusko jako odběratel, ne jako lídr

Moskva figuruje mezi zakládajícími členy, ale její role v alianci je jiná, než by napovídala velikost země. Rusko není technologický tahoun, je politický spolupodepisující a budoucí zákazník.

Důvody jsou strukturální. Západní sankce Rusku zablokují přístup k pokročilým čipům. V květnu 2026 Reuters informoval, že Sberbank aktivně hledá čínské čipy pro svůj vlajkový jazykový model GigaChat, protože americký hardware je nedostupný. Studie Knihovny Kongresu USA shrnuje další brzdy: od začátku války odešlo z Ruska 70 až 100 tisíc technologických pracovníků, soukromé financování AI zaostává a dostupnost kvalitního hardwaru je omezená.

Rusko potřebuje doslova všechno: čipy, výpočetní kapacitu, lidi, investice. V WAICO je pro Peking užitečné jako velký stát mimo západní blok, jako diplomatická opora při budování širší koalice a jako trh, který bude čínskou AI infrastrukturu reálně odebírat. Technologicky ale alianci nepovede.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Brusel ani Praha se ke vzniku WAICO bezprostředně veřejně nevyjádřily. Evropská pozice je nicméně čitelná: AI Act, AI Office, program AI Factories a zapojení do superpočítačové sítě EuroHPC. Česká ekonomická strategie z února 2026 výslovně mluví o potřebě dostupné AI infrastruktury a vlastní AI Factory.

Stanford AI Index 2026 ukazuje, že výkonnostní rozdíl mezi americkými a čínskými modely se prakticky uzavřel, i když USA stále vedou v soukromých investicích a počtu špičkových modelů. Čína naopak dominuje v objemu publikací, citací a patentů. Bitva se tak přesouvá z laboratoří do diplomatických sálů, a WAICO je čínská odpověď na otázku, kdo bude psát pravidla pro zbytek světa.

Pro Česko zůstane právním základem evropský rámec. Ale pokud se čínské modely a standardy rozšíří v desítkách zemí, které jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, dopadne to i na produkty a služby, které nakonec přijdou na evropský trh. OSN se sice snaží držet univerzální stůl prostřednictvím Global Dialogue on AI Governance, ale šanghajský podpis ukazuje, že Peking nečeká, až se svět dohodne. Staví vlastní stůl, a zve k němu ty, kteří u toho západního nemají místo.