390 dronů nad Moskvou za jedinou noc. Starosta nestíhal počítat, kolik jich je. Ukrajinci město zcela ochromili

Starosta Sergej Sobjanin začal hlásit první sestřely krátce po půl deváté večer. Dvanáct dronů, pak dalších deset, pak sedmdesát tři najednou. Čísla přibývala tak rychle, že agentura Interfax nestíhala aktualizovat titulky dřív, než přišla další Sobjaninova zpráva. Ranní souhrn pak ukázal, že za deset hodin (od 20:30 do 06:30) mířilo na Moskevský region více než 390 útočných dronů. Z nich 81 ruská protivzdušná obrana podle vlastních údajů zničila přímo na přístupech k hlavnímu městu. Zbytek buď dopadl, nebo byl sestřelen dál od centra. Podle ruských úřadů šlo o ukrajinský útok; Kyjev se k této konkrétní operaci veřejně nepřihlásil.

Noc v číslech: jak se součet měnil hodinu po hodině

Sobjaninova průběžná hlášení ukazují, proč se o útoku mluví jako o vlně, která se nedala spočítat v reálném čase. Interfax citoval starostu v rychlém sledu:

• Krátce po 20:30 – prvních 12 sestřelených dronů.
• O 14 minut později – dalších 10 strojů.
• 02:26 – agentura už píše o 73 dronech „na podletu k Moskvě“.
• Ranní souhrn – 81 zničených na blízkých přístupech, celkový počet strojů mířících do regionu přesáhl 390.

Dvě čísla, 81 a 390, se přitom nevylučují. Jde o dvě různé metriky. Osmdesát jedna je to, co Moskva tvrdí, že sestřelila těsně před městem. Tři sta devadesát je celkový objem dronů nasměrovaných na celý Moskevský region v desetihodinovém okně. Sobjanin tedy „nestíhal počítat“ doslova: každá jeho aktualizace zastarala dřív, než ji média stihla zpracovat.

Letiště stála, řády se rozpadly

Nejviditelnějším důsledkem útoku nebyly exploze, ale ticho na přistávacích drahách. Rosaviacija v 07:28 zavedla omezení pro letiště Domodědovo a Žukovskij. O šestnáct minut později, v 07:44, oznámila zrušení restrikcí i pro Vnukovo. Teprve v 10:20 úřad konstatoval, že všechna čtyři moskevská letiště fungují standardně, ovšem s dovětkem o „možných úpravách letového řádu“.

Tři hodiny výpadku v ranní špičce stačily k tomu, aby se rozhodily návaznosti desítek spojů. Pro miliony Moskvanů, kteří vnímají svůj letecký uzel jako symbol normálního života, to byl signál, že válka není jen záležitost Donbasu. Ochromení Moskvy nespočívalo v tom, že by se zastavil celý městský provoz. Spočívalo v tom, že se na několik hodin zastavila iluze nedotknutelnosti.

Čechov: dron zasáhl bytový dům, oběti nejsou

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov potvrdil zásah bytového domu ve městě Čechov, zhruba padesát kilometrů jižně od Moskvy. Starosta Čechova Michail Sobakin později uvedl, že při zásahu nebyl nikdo zraněn ani zabit. Podle Reuters šlo o jeden z mála potvrzených dopadů přímo na obytnou zástavbu během této noci.

Červenec rekordů: Moskva pod opakovaným tlakem

Útok z 28. července nebyl osamělý exces. Byl součástí série, která z července 2026 udělala nejtěžší měsíc pro moskevskou protivzdušnou obranu. Podle srovnání agentury TASS vypadaly červencové vlny takto:

Útok z konce měsíce tedy nebyl co do počtu strojů vůbec největší, ten z počátku července ho překonal o čtyřicet dronů. Výjimečný byl spíš svou intenzitou na blízkých přístupech k městu a dopadem na letištní provoz.

Proč tak masivní vlna prošla

Stovky levných jednosměrných dronů v jedné vlně nejsou náhoda ani improvizace. Analytici z britského think-tanku RUSI popisují model, který se v letech 2025–2026 stal standardem: obě strany posílají drony po stovkách, aby protivzdušnou obranu zahltily a rozprostřely do hloubky území. Ukrajinské dálkové stroje podle expertů z CSIS využívají autonomní navigaci s více než tisíci předem naprogramovanými body trasy a patnácti- až dvacetistránkovými operačními plány pro každou misi.

Za touto schopností stojí průmyslová základna. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2025 evidovalo kontrakty s pěti domácími výrobci dronů pro údery na vzdálenost přes 400 kilometrů. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany pak shrnula, že v roce 2025 Kyjev nasadil šestkrát více dálkových dronů než o rok dříve, přičemž jejich dolet přesahuje dva tisíce kilometrů. Podobné útoky tedy nejsou otázkou „jestli se zopakují“, ale „kdy přijde další“.

Moskva se v noci z 28. na 29. července neprobudila do trosek, ale do poznání, že ani hlavní město druhé jaderné mocnosti není mimo dosah. A to je možná silnější zásah než jakákoli exploze.