Kreml už to ani netají. Otevřeně přiznal, že mír není v dohledu. Rusy vyzývá, aby se připravili na dlouhou válku

Dne 29. ledna 2025 usedl Mirošnik, velvyslanec ruského ministerstva zahraničí pro zvláštní úkoly, před kameru státní agentury TASS a řekl věc, kterou Kreml dosud balil do diplomatických obálek. Žádné zmrazení, žádné příměří jako mezikrok. Jednání mohou přijít teprve tehdy, až Rusko dosáhne cílů, které stanovil Putin. Jinými slovy: válka bude trvat tak dlouho, jak bude potřeba. A Rusové se na to mají zařídit.

Co přesně Mirošnik řekl, a proč to není jen fráze

Klíčová pasáž rozhovoru zní jednoznačně: diplomatická jednání s Ukrajinou nejsou alternativou k válce, ale její závěrečnou fází. Teprve po splnění úkolů stanovených prezidentem může přijít na řadu vyjednávání. Mirošnik výslovně odmítl scénář, ve kterém by se konflikt „zmrazil“, tedy zastavil bez ruského vítězství.

Tohle není výrok řadového komentátora. Mirošnik je člověk, kterého Moskva pověřila agendou „lidských práv“ na okupovaných územích Ukrajiny. Když mluví o délce války, mluví z pozice, která přímo souvisí s tím, co Rusko na Ukrajině dělá a plánuje dělat dál.

Podstatné přitom je, že jeho slova nejsou izolovaným výkřikem. Zapadají do linie, kterou Kreml buduje minimálně od června 2024.

Putinovy podmínky: seznam, který nikdo nemůže splnit

14. června 2024 Putin na setkání s vedením ministerstva zahraničí formuloval podmínky pro ukončení války. Jejich obsah mluví sám za sebe:

• Úplné stažení ukrajinských vojsk z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v jejich administrativních hranicích, tedy i z území, která Rusko fyzicky nekontroluje.
• Oficiální vzdání se členství v NATO a přijetí neutrálního, bezjaderného statusu.
• „Demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
• Uznání anexe Krymu a dalších zabraných území.
• Zrušení západních sankcí proti Rusku.

O rok později, v červenci 2025, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru pro maďarský Magyar Nemzet tyto podmínky nejen zopakoval, ale rozšířil o požadavek na stažení žalob u mezinárodních soudů a vrácení zabavených ruských aktiv. Nic z toho se nezměnilo. Nic z toho se nezmírnilo.

Z pohledu Kyjeva i Evropské unie jde o podmínky, které by odměnily agresi a legalizovaly územní zábory. Červnové závěry Evropské rady z roku 2026 to říkají otevřeně: podpora Ukrajiny bude „pokračující, rozhodná a neochvějná“, a to i v dlouhodobém horizontu.

Válka, volby a strach z mobilizace

Mirošnikova slova mají i vnitropolitický rozměr, který se týká obyčejných Rusů přímo. Volby do Státní dumy devátého svolání jsou naplánované na 18.–20. září 2026. A právě kolem nich se odehrává tichá, ale intenzivní debata.

Už v říjnu 2024 popisovala Meduza, jak kremelské elity bojují s nejistotou: s válkou, jejíž konec si neumí představit, se nedá plánovat volební kampaň. V červnu 2026 tatáž redakce informovala o debatách ruských úřadů nad možnou novou vlnou mobilizace, ovšem až po volbách. Před nimi by šlo o politickou sebevraždu.

Putin se formální mobilizaci brání od podzimu 2022, kdy částečné povolání vyvolalo vlnu emigrace a paniky. Jenže náborové problémy ruské armády se prohlubují. Institut pro studium války (ISW) v lednu 2025 upozornil, že ruský problém není jen v počtu vojáků, je v neschopnosti obnovit manévr na bojišti. Výsledkem jsou pomalé, drtivě nákladné postupy bez operačních průlomů. Ruská armáda, která má být druhou nejsilnější na světě, postupuje tempem, při kterém každý kilometr stojí tisíce životů a stovky kusů techniky. A přesto ji obstojně zadržuje menší ukrajinská armáda, která rozdíly stírá inovacemi a západní podporou.

Kombinace těchto faktorů (neochota mobilizovat před volbami, zhoršující se nábor, pomalý postup) je nepřímým důkazem, že Moskva s rychlým koncem války nepočítala a nepočítá.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Když Kreml otevřeně sází na dlouhé opotřebování a čeká, zda se neoslabí západní podpora, je to signál pro celou Evropu. A Evropa zatím odpovídá: Evropská rada v červnu 2026 potvrdila dlouhodobou vojenskou, finanční i diplomatickou podporu Ukrajině. Evropská komise pracuje s rámcem půjčky na podporu Ukrajiny pro roky 2026–2027.

Česká pozice je pragmatičtější. Praha nezavrhuje pomoc Ukrajině, bezpečnostní dohoda mezi Českou republikou a Ukrajinou existuje a platí. Muniční iniciativa, která se stala symbolem české zahraniční politiky, formálně pokračuje. Premiér Babiš ale v lednu 2026 jasně řekl, že její financování musí ve větší míře nést další státy. Pomoc ano, ale ne za každou cenu a ne sami.

Pro český rozpočet i pro evropské plánování z toho plyne jedno: kdo čekal, že válka skončí brzy a podpora bude krátkodobá výdajová položka, musí přehodnotit kalkulaci. Kreml právě řekl, že nespěchá.

Opotřebovací strategie bez data konce

Mirošnikův rozhovor nepřináší novou doktrínu. Přináší něco jiného, otevřenost, s jakou Moskva komunikuje svůj záměr. Žádné zmrazení. Žádný kompromis. Jednání až po vítězství. A mezi řádky: připravte se, bude to dlouhé.

Prvky této strategie jsou čitelné: maximalistické podmínky, které protistrana nemůže přijmout, odmítání příměří, snaha udržet přísun vojáků bez formální mobilizace před volbami a trpělivé čekání na únavu Západu. Není to strategie síly. Je to strategie vyčerpání, a Kreml právě přiznal, že na ni vsadil.

Otázka už nezní, jestli válka bude dlouhá. Zní, kdo ji vydrží déle, a kdo za ni zaplatí víc.