Digitální „křišťálová koule“: estonská umělá inteligence věští ruské útoky dříve, než začnou

Na jaře 2025 se na estonském cvičení Hedgehog poprvé v ostrých podmínkách rozběhl prototyp projektu ASGARD, digitální páteř, kterou britské ministerstvo obrany označuje za „zásadní posun ve smrtonosnosti“ svých pozemních sil. Jednou z klíčových vrstev tohoto systému je platforma Winning Mind od malé estonské firmy SensusQ. Nejde o věšteckou kouli v mystickém smyslu. Jde o software, který sbírá proudy dat z bezpilotních prostředků, taktických hlášení i otevřených zdrojů, automaticky je analyzuje a skládá do jednotného zpravodajského obrazu, takzvaného Common Intelligence Picture. Velitel tak vidí přípravu nepřátelského útoku dřív, než by ji stihl ručně poskládat z desítek oddělených kanálů. V prostředí přesyceném drony a elektronickým bojem mohou i tři minuty rozhodnout o přežití celé jednotky.

Proč právě Rusko a proč Estonsko

Britské oficiální zdroje nepojmenovávají ASGARD jako „protiruský systém“, ale kontext nenechává nikoho na pochybách. Náčelník britské armády v červenci 2025 veřejně prohlásil, že Spojené království dnes disponuje podobným průzkumně-úderovým řetězcem, jaký Ukrajina použila k ničení ruských sil v Donbasu, a že tato schopnost sídlí přímo u předsunutých britských jednotek v Estonsku. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, se stala živou laboratoří moderního bojiště. Britové z ní systematicky čerpají poučení a ASGARD je jedním z výsledků.

Estonsko přitom není náhodným dějištěm. Země leží na východním křídle NATO, sdílí hranici s Ruskem a svůj obranný průmysl buduje jako exportně orientovaný sektor úzce propojený se státem. NATO v Tallinnu otevřelo regionální hub akcelerátoru DIANA s odkazem na „mimořádnou inovační stopu“ země. Geopolitický tlak a digitální kultura tu vytvořily prostředí, kde malé firmy řeší velké obranné problémy.

Jak „křišťálová koule“ funguje v praxi

Platforma Winning Mind není monolitický bojový systém jako produkty velkých dodavatelů typu Palantir nebo Thales. Je to specializovaná zpravodajská vrstva, modulární hub, který přijímá data z více domén a nad nimi staví automatizované analytické procesy, mapové vizualizace, časové osy a práci s entitami. Podle SensusQ platforma zkrátila reakční doby o 200 %. Tento údaj ale pochází výhradně od samotné firmy a v otevřených britských dokumentech k němu chybí nezávislá metodika i ověření.

Co naopak říkají oficiální britské zdroje: zástupce náčelníka generálního štábu na veletrhu DSEI 2025 mluvil o zkrácení cyklu „vidět, rozhodnout, zasáhnout“ z hodin na minuty, v některých formulacích až na sekundy. Náčelník obrany na London Tech Week dodal, že ASGARD využívá i cílené velké jazykové modely a AI agenty. Klíčové je, že systém nerozhoduje sám; britská doktrína výslovně stanoví, že za rozhodnutí o použití smrtící síly nesou odpovědnost lidé, nikoli stroje. Umělá inteligence má roli podpůrnou: připravit informaci, navrhnout varianty, urychlit proces. Poslední slovo zůstává veliteli.

Malá firma ve velkém rámci

Proč se do strategicky citlivého projektu dostala firma, která nemá tisíce zaměstnanců? Britové záměrně zvolili otevřený kontraktační rámec nazvaný DDAD. Podle veřejně dostupného oznámení na Contracts Finder v něm uspělo 26 dodavatelů, z nichž polovina jsou malé a střední podniky. Maximální finanční strop rámce činí v přepočtu zhruba 5,4 miliardy korun, jeho jádro běží od ledna 2026 do ledna 2029 s možností dalšího rozšiřování. Britská armáda tím vědomě rozbíjí model, v němž jeden velký integrátor dodává všechno. Místo toho staví ekosystém, kde každá firma přináší jednu specializovanou schopnost.

SensusQ do tohoto ekosystému zapadla jako zpravodajsko-fúzní vrstva. Firma podle vlastních materiálů působí od roku 2020 a její platforma byla podle firemní prezentace nasazena i na Ukrajině; tento údaj je ovšem opět nutné brát jako tvrzení společnosti, nikoli jako nezávisle ověřený fakt.

Co to znamená pro Česko

Obranná strategie České republiky z roku 2023 označuje Rusko za nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost země a budoucí konflikty popisuje jako multidoménové a technologicky náročné. Česká armáda na to reaguje: buduje digitální prostředí, otevřela Národní testovací polygon pro autonomní systémy a na konferenci Spojovací vojsko 2026 představila cestu k digitální suverenitě. Ministerstvo obrany v odpovědi na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím v dubnu 2024 potvrdilo, že AI už využívá pro kybernetickou bezpečnost, zpracování otevřených zdrojů, generativní modely nad interními dokumenty i algoritmy v senzorických prostředcích.

Veřejně dohledatelný ekvivalent britského průzkumně-úderového webu ale česká armáda zatím nemá. Právě proto je britský přístup (otevřený rámec, zapojení malých firem, rychlé prototypování a testování v reálných podmínkách) relevantní i pro Prahu. Platforma typu Winning Mind by v českém kontextu dávala smysl zejména pro rychlou fúzi zpravodajských dat, ochranu předsunutých jednotek a interoperabilitu s aliančními silami.

Cesta k roku 2027

Britská armáda si vytyčila ambiciózní cíl: zdvojnásobit svou bojovou účinnost do roku 2027. Nejde jen o více munice nebo těžší techniku. Jde o rychlejší data, umělou inteligenci v rozhodování, integraci napříč doménami a schopnost nasadit síly tam, kde jsou potřeba. ASGARD je v tomto plánu vlajkovou lodí. Oznámení přišlo v říjnu 2024, kontrakty v lednu 2025, prototyp běžel o čtyři měsíce později v Estonsku a v červenci 2025 britské ministerstvo obrany prezentovalo úspěšné výsledky zkoušek.

Plné operační nasazení zatím nemá veřejně známé datum. Širší digitální cílovací web má být podle britských dokumentů budován právě do roku 2027. Jisté je, že ASGARD už není pouhý koncept na papíře; část jeho schopností byla ověřena na východním křídle NATO, pár desítek kilometrů od ruské hranice.

Válka na Ukrajině ukázala, že moderní bojiště patří tomu, kdo vidí dřív a rozhodne rychleji. Britové na to vsadili otevřený ekosystém malých firem místo jednoho velkého dodavatele. A klíčovou analytickou vrstvu jim dodává firma ze země, která ví nejlépe, co znamená žít vedle Ruska.