Kreml už brzy spustí mobilizaci, pošle na frontu další statisíce vojáků. Vlastní poslanec varuje: „Ukrajinci je roztrhají na kusy“

Varování zaznělo 11. srpna 2026 ve večerním projevu ukrajinského prezidenta. Zelenskyj se odvolal na brífink od šéfa vojenské rozvědky HUR Oleha Ivaščenka a na vnitřní ruské dokumenty, k nimž se ukrajinská strana dostala. Podle něj Kreml plánuje do konce roku 2026 povolat několik set tisíc mužů a v roce 2027 přidat ještě tolik. Navíc k pokračujícím náborům na kontrakty. Proč ale zrovna teď? Protože volby do Státní dumy, naplánované na 18. až 20. září, mají Putinovi nejdřív dodat obraz masové podpory války, a teprve potom přijde nepopulární krok. Jenže z vlastních řad Kremlu zaznívá hlas, který celý plán zpochybňuje. Ne proto, že by byl proti válce. Naopak.

Guruljovovo varování z proválečného tábora

Andrej Guruljov není liberální kritik ani protiválečný aktivista. Je to poslanec Státní dumy, bývalý generálporučík a jeden z nejhlasitějších jestřábů v ruském parlamentu. O to víc zaráží, co napsal na svém telegramovém kanálu už v červnu 2026.

Guruljov popisuje frontovou realitu, kde ukrajinské FPV drony „rozebírají pěchotu“ už na přístupech k pozicím. Útočné skupiny podle něj kvůli dronům „nezvednou hlavu“ a prosté nahnání dalších mužů na frontu by jen násobilo oběti. Neříká doslova „Ukrajinci je roztrhají na kusy“, ale smysl jeho slov je právě takový: bez vyřešení dronové převahy protivníka bude nová mobilizace znamenat hlavně další mrtvé, ne průlom.

Tohle není kritika války jako takové. Guruljov volá po tvrdší reorganizaci, po technologické adaptaci, po změně přístupu k vedení boje. Jenže právě proto je jeho varování tak cenné, přichází zevnitř systému, od člověka, který chce válku vyhrát, a přesto říká, že současný plán nefunguje. Jak na to Kreml reagoval? Z veřejných zdrojů to doložit nejde.

Proč až po volbách

Načasování mobilizace na období po volbách není náhoda. HUR už v červenci upozorňovala, že téma je v ruské společnosti mimořádně citlivé. Vzpomínky na částečnou mobilizaci z 21. září 2022 jsou čerstvé, tehdy Putin podepsal ukaz, po němž bylo podle pozdějších oficiálních ruských údajů povoláno přibližně 300 tisíc mužů. Následovaly chaotické scény na hranicích, fronty na letiště v Tbilisi a Almaty, protesty v Dagestánu.

Zelenskyj politickou logiku pojmenovává přímo: Putin chce nejdřív předvést domácí podporu válce prostřednictvím voleb, a teprve pak sáhnout k nepopulárnímu opatření. Volby v tomto rámování fungují jako zástěrka legitimity a časový polštář.

Pokud se nynější plán naplní, celkový zamýšlený rozsah mobilizace (několik set tisíc do konce roku 2026 plus „ještě tolik“ v roce 2027) by převýšil oficiálně uváděné číslo z roku 2022. A od té doby se změnilo ještě něco podstatného: ruský zákon o vojenské povinnosti dnes umožňuje po zařazení povolávacího dokumentu do elektronického registru okamžitý zákaz vycestování z Ruska. Kdo se bez uznaného důvodu nedostaví, čelí po dvaceti dnech dalším automatickým restrikcím, zákazu registrace vozidel, odmítnutí úvěrů, v některých regionech i omezení sociálních dávek. Systém je nastaven jako represivní a silně automatizovaný. A kontrakty v období mobilizace trvají do jejího konce, tedy bez pevně daného termínu.

Masa lidí neznamená automatický průlom

Šéf ukrajinské rozvědky Ivaščenko v samostatném rozhovoru uvedl, že ruský mobilizační zdroj činí asi 25 milionů lidí, ale jen kolem tří milionů z nich má odpovídající úroveň výcviku. To je zásadní kontrapunkt k představě, že „statisíce“ automaticky znamenají kvalitní novou armádu.

Zelenskyj ve svém projevu mluví o ruských ztrátách nejméně 30 tisíc vojáků měsíčně na ukrajinském území. Kreml potřebuje další lidi k udržení a zvyšování útočné aktivity, ale Guruljovovo varování ukazuje, že samotný počet vojáků nestačí. Mobilizace může frontu zahustit, zrychlit rotaci a prodloužit schopnost Ruska útočit. Nemůže ale sama o sobě garantovat průlom, pokud pěchota hyne pod drony ještě dřív, než se dostane na dostřel.

Podle nás je přesnější rámec tento: hrozba pro ukrajinskou obranu roste jako kombinace lidí, času a opotřebování. Ne jako jednoduchá rovnice „přijdou statisíce a fronta se zlomí“.

Co to znamená pro Česko a NATO

NATO oficiálně uvádí, že v tuto chvíli nevidí bezprostřední vojenskou hrozbu pro alianční území. Zároveň ale drží 500 tisíc vojáků ve vysoké pohotovosti a po ruské invazi provedlo největší posílení kolektivní obrany za jednu generaci. Na summitu v Ankaře v červenci 2026 aliance slíbila Ukrajině nejméně 70 miliard eur vojenské podpory pro letošní rok a znovu pro další.

Česká republika v tom hraje konkrétní roli. Premiér při setkání s generálním tajemníkem NATO zmínil více než čtyři miliony dodaných střel v rámci české muniční iniciativy. Česká armáda zároveň upravila výcvik vrtulníkových posádek proti nízkoletícím cílům poté, co ruské bezpilotní prostředky pronikly nad polské území. Prezident Petr Pavel na summitu Bukurešťského formátu veřejně rámoval ruskou hrozbu jako dlouhodobou.

Ivaščenko v rozhovoru pro web ukrajinské zahraniční rozvědky varoval, že po konci války by Rusko mohlo být technicky připravené na novou agresi proti části Evropy za dva až čtyři roky. To je střednědobé, ne okamžité varování, ale právě proto je důležité, aby podpora Ukrajiny neklesala.

Zelenskyj slibuje „aktivní kroky“

Ukrajinský prezident ve svém projevu oznámil, že rozvědkám a speciálním službám zadal úkol maximálně zkomplikovat Rusku realizaci mobilizačních plánů. Konkrétní operace neodhalil. Ve stejném projevu ale mluví o pokračujících úderech na ruskou ropnou, logistickou a vojenskou infrastrukturu, a právě ty mohou být jedním z nástrojů, jak mobilizaci ztížit ještě dřív, než nově povolaní muži dorazí na frontu.

Kreml může dodat další masu lidí. Ale i z jeho vlastního proválečného tábora zaznívá, že na bojišti ovládaném FPV drony samotný počet vojáků nestačí. Válka se tím nepřiblíží ke konci, jen se prodraží. A zaplatí za ni ti, kteří na podzim dostanou povolávací rozkaz.