Poslední bašta ruské flotily v Černém moři hoří. Ukrajinci zasáhli Novorossijsk střelami Neptun a námořními drony

Volodymyr Zelenskyj označil Novorossijsk za „poslední hlavní opěrný bod“ ruského námořnictva v Černém moři. A právě na tento bod teď dopadly střely Neptun, proudové raketové drony Palianycja a bezposádkové hladinové prostředky, které Ukrajina v posledních dvou letech vyvinula a zdokonalila pro boj s ruskou flotilou. Požáry zachvátily přístavní infrastrukturu, mola i terminály. Přesný rozsah škod na válečných lodích se v prvních hodinách teprve vyhodnocuje, ale jedno je zřejmé: Rusko už nemá v Černém moři místo, kde by jeho flotila mohla stát v klidu.

Proč právě Novorossijsk, a proč teď

Příběh dnešního útoku začal paradoxně ukrajinským úspěchem na Krymu. Série zásahů Sevastopolu a dalších krymských základen v průběhu let 2023 až 2025 donutila ruské námořnictvo k ústupu na východ. Většina cennějších plavidel, včetně všech operačních nosičů střel Kalibr, byla přesunuta do Novorossijsku a částečně do menšího Tuapse. Novorossijsk se tak stal tím, čím Sevastopol býval: srdcem Černomořské flotily.

Jenže srdce, které se přestěhovalo, neznamená srdce, které je v bezpečí. Už 2. března 2026 Ukrajina na Novorossijsk zaútočila více než dvěma stovkami dronů. Ukrajinský generální štáb tehdy potvrdil poškození fregat Admiral Essen a Admiral Makarov, potopení minolovky Valentin Pikul a zásahy dalších plavidel. V červenci pak Rusko preventivně zakázalo noční pohyb lodí do přístavu a z přístavu právě kvůli hrozbě ukrajinských námořních dronů. Přesto dnešní útok prošel.

Tři údery jedním útokem

Novorossijsk není jen námořní základna. Je to současně největší ruský ropný exportní terminál na Černém moři a klíčový uzel pro vývoz obilí. Jeden úspěšný zásah tu proto působí na tři ruské opory najednou: lodě, palivo a exportní příjmy.

Vojenská rovina. V přístavu je soustředěna podstatná část zbytku bojeschopné hladinové složky Černomořské flotily. Ukrajinské ministerstvo obrany odhadovalo už na jaře 2026 zhruba 30 % bojových prostředků flotily jako zničených nebo vážně poškozených. Dnešní noc toto číslo dál posouvá, i když přesná bilance lodí zatím není kompletní.

Ropná rovina. Terminál Šescharis, výstupní bod ruského černomořského ropného exportu, odbavoval podle agentury Reuters kolem 700 tisíc barelů denně. Už při březnovém útoku ukrajinský zdroj ze SBU tvrdil, že bylo zasaženo šest ze sedmi nakládacích zařízení. Každé další omezení provozu znamená pro Moskvu ztrátu miliard rublů.

Obilná rovina. AP uvádí poškození dvou ze tří novorossijských obilných terminálů. Podle dat Ruského svazu vývozců obilí odbavily terminály NCHP a NZT v sezoně 2023/24 dohromady 15,4 milionu tun. Spolu s terminálem KSK, který sám deklaruje kapacitu 10,5 milionu tun ročně, je Novorossijsk zodpovědný za obrovský díl ruského námořního exportu obilí, ten celkově činí kolem 50 milionů tun ročně. Hlavními odběrateli jsou Turecko, Egypt, Írán, Bangladéš a Saúdská Arábie. Právě tyto země pocítí výpadek nejdříve.

Zbraně, které prošly obranou

Ukrajina nasadila kombinaci, proti které se brání mimořádně obtížně. Střely R-360 Neptun s dosahem až 300 km a 150kilogramovou bojovou hlavicí míří na pevné a radiokontrastní cíle: přístavní objekty, mola, větší lodě. Proudový raketový dron Palianycja doplňuje arzenál o prostředek schopný zasáhnout pozemní cíle. A námořní drony Sea Baby a Magura V5, vyvíjené ukrajinskou bezpečnostní službou SBU a vojenskou rozvědkou, se po hladině přibližují k lodím a pobřežní hraně přístavu.

Problém pro ruskou obranu není v tom, že by neexistovala. Novorossijsk má protivzdušné systémy, radary, hlídkové lodě. Problém je v tom, že kombinovaný útok z více os (vzduch, střely, hladina) zvyšuje pravděpodobnost průniku i u silně chráněného cíle. Když obránce sleduje desítky vzdušných dronů, námořní prostředky proklouznou po hladině. A naopak.

Co to znamená pro Česko, a pro válku

Nabízí se otázka, jestli zásah obilných terminálů zdraží chleba v Kauflandu. Okamžitá odpověď: ne přímo. Česko není přímým odběratelem ruského obilí. Dopad půjde nepřímo přes evropské ceny pšenice a krmiv, se zpožděním a v závislosti na tom, jak dlouho budou terminály mimo provoz. Pokud jde o dny, trhy to vstřebají. Pokud o týdny, burzovní nervozita a vyšší pojistné na černomořské trasy ceny posunou nahoru.

Z bezpečnostního hlediska je situace jasnější. Česká bezpečnostní strategie označuje Rusko za zásadní hrozbu a koncepce zahraniční politiky výslovně spojuje bezpečnost Česka s tím, jak bude ukončena ruská agrese proti Ukrajině. Oslabení flotily, která nese střely Kalibr schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů od pobřeží, je s českými bezpečnostními zájmy v přímém souladu.

Flotila není pryč, ale její prostor se zmenšuje

Černomořská flotila po dnešní noci nezmizela. Rusko má dál pobřežní raketové systémy, letectvo, ponorky a východní přístavy. Ale vzorec posledních tří let je jednoznačný: Sevastopol, pak Novorossijsk, příště možná Tuapse. Každý ústup znamená delší logistiku, horší údržbu, méně komfortu pro vyplutí. Ukrajina nemusí potopit každou loď, stačí, že flotile systematicky bere místa, kde může existovat.

Novorossijsk v noci na 12. srpna nehořel jen jako základna. Hořel jako symbol toho, že druhá údajně nejsilnější armáda světa nedokáže ochránit ani přístav, do kterého se sama stáhla.