150 km od Moskvy hoří sklad Wildberries. Ukrajinci ho zasáhli podruhé za týden, Rusové se nestíhají bránit

Když Wildberries letos na jaře slavnostně spouštěla první etapu svého centrálního skladu v Kalininském okruhu Tverské oblasti, regionální představitelé mluvili o tisícovce nových pracovních míst, kapacitě padesáti milionů kusů zboží a o posílení zásobování celého centrálního Ruska. O čtyři měsíce později se z téhož areálu valí kouř. Poprvé ho ukrajinské dálkové drony zasáhly 6. srpna. Podruhé, přibližně o týden později, v polovině srpna 2026. Objekt ve zvláštní ekonomické zóně Emmauss, necelých 150 kilometrů severozápadně od Moskvy, se stal symbolem něčeho, co Kreml nechce přiznat: ruská protivzdušná obrana nedokáže hermeticky chránit ani čerstvě otevřenou infrastrukturu v srdci země.

Hub, který měl posilovat centrální Rusko

Logistické centrum v Emmausském venkovském území, u obce Pasynkovo, není ledajaký sklad. Tisková služba Wildberries ho při otevření 30. dubna 2026 prezentovala jako strategický projekt: první etapa zabírá 77 tisíc metrů čtverečních, celý areál má postupně narůst na 150 tisíc metrů čtverečních. Firma ho vybudovala v rámci zvláštní ekonomické zóny, kde čerpá daňové úlevy, a plánovala z něj obsluhovat Tverskou oblast i sousední regiony.

Pro Wildberries, platformu, kterou Reuters přirovnává k ruskému Amazonu, jde o klíčový uzel. Firma tvrdí, že denně zpracovává dvacet milionů objednávek. Spolu s konkurenčním Ozonem tyto platformy podle odhadů tvoří ekvivalent 8,5 procenta ruského HDP a zaměstnávají čtyři miliony lidí. Zasáhnout takový hub neznamená jen poškodit jednu halu. Znamená to narušit distribuční tepnu, na které závisí každodenní spotřeba milionů Rusů.

Dva zásahy, jeden týden

První útok přišel 6. srpna 2026. Ukrajinské dálkové drony letadlového typu pronikly do Tverské oblasti a zasáhly areál v Emmaussu. Ruské úřady tradičně hlásily sestřely a hovořily o „padajících troskách“. Jenže trosky, ať už z dronu nebo ze sestřeleného prostředku, na zemi způsobují reálné škody, a v tomto případě i požár.

Přibližně o týden později, v polovině srpna, se scénář zopakoval. Tentýž objekt, tentýž typ útoku. Přesné datum druhého zásahu otevřené zdroje spolehlivě nepotvrzují, ale podstata je jasná: Ukrajina dokázala ve velmi krátkém intervalu znovu proniknout ke stejnému cíli. U konkrétního tverského hubu dostupné informace naznačují spíše opakované lokální poškození než totální destrukci celé haly. To ale nic nemění na tom, že provoz musel být přerušen, personál evakuován a firma nucena řešit přesměrování zásob.

Kampaň, ne náhoda

Tverský hub není izolovaný případ. Útoky na infrastrukturu Wildberries tvoří systematickou kampaň, která se táhne od léta 2026 napříč celým Ruskem:

• Elektrostal u Moskvy – zasažen v červencové vlně, kdy Reuters napočítal čtyři zasažené sklady Wildberries během jediného týdne.
• Salavat v Baškortostánu – 13. srpna 2026 požár zařízení Wildberries v průmyslové zóně, přibližně 1 300 kilometrů od ukrajinské hranice. Firma tvrdila, že objekt byl evakuován a zboží se tam neskladovalo.
• Samarská oblast a další regiony – AP v srpnu popisuje pokračující sérii zásahů jako součást širšího tlaku na ruskou logistiku.

Volodymyr Zelenskyj útoky zdůvodňuje tím, že logistické huby Wildberries jsou zapojeny do zásobování ruských sil, a to komponenty pro drony a dalším vybavením. Wildberries i Kreml to popírají. U tverského objektu přímý důkaz o vojenském využití chybí. Co ale chybět nemůže, je efekt: každý zasažený sklad znamená zpoždění dodávek, náklady na opravy, přesměrování zboží a rostoucí pocit mezi ruskými zákazníky, že válka dopadá i na jejich každodenní nákupy.

Proč se Rusové nestíhají bránit

Formulace „nestíhají bránit“ neznamená, že ruská protivzdušná obrana přestala existovat. Ruské úřady pravidelně hlásí sestřely desítek dronů a část z nich nepochybně skutečně zachytí. Problém je jinde: Rusko musí chránit obrovské území, od frontové linie přes rafinérie a vojenské základny až po civilní logistické uzly stovky kilometrů od hranic. A ukrajinské drony prokázaly schopnost zasahovat cíle od moskevského předměstí po Baškortostán.

Čím širší síť objektů chce Moskva krýt, tím dražší a náročnější je to na prostředky i posádky. Každý systém protivzdušné obrany rozmístěný u skladu e-shopu je systém, který nestojí někde jinde. Opakované průniky ke stejnému cíli v centrálním Rusku, navíc k čerstvě otevřenému hubu, jehož polohu Wildberries sama veřejně propagovala, ukazují, že plně pokrýt celé zázemí je pro Rusko úkol na hranici proveditelnosti.

Co to znamená pro ruskou ekonomiku

Jeden poškozený sklad systém nezlomí. Ale kumulativní efekt série zásahů je něco jiného. Wildberries a Ozon dohromady tvoří páteř ruského online obchodu, platformu, přes kterou proudí spotřební zboží k desítkám milionů domácností. Každý zasažený hub zvyšuje logistické náklady, prodlužuje dodací lhůty a tlačí na prodejce, kteří na platformě závisejí.

Symbolický rozměr je přitom možná stejně důležitý jako ten ekonomický. Tverský hub měl být vizitkou růstu: nový areál, tisíc pracovních míst, padesát milionů kusů zboží. Místo toho se stal důkazem, že ani 150 kilometrů od Kremlu není bezpečno. Pro čtyři miliony lidí navázaných na platformovou ekonomiku Wildberries to není abstraktní válečná zpráva. Je to zpráva o tom, že konflikt, který Kreml stále nazývá „speciální vojenskou operací“, se vrací domů, v podobě kouře nad střechou jejich pracoviště.