Rusové se obávají nejhoršího, čas mají jenom do podzimu. Pak Ukrajinci zničí Moskvu balistickými raketami

Koncem dubna 2026 se v polském Rzeszówě na konferenci Road to URC objevila maketa, která okamžitě přitáhla pozornost západních obranných analytiků. Štíhlý, přes šest metrů dlouhý model balistické střely FP-9 stál vedle menší FP-7 a vedle nich chodili zástupci evropských zbrojovek, kteří si zapisovali parametry do bloků. Denys Štilerman, jeden z klíčových lidí Fire Pointu, tehdy pro Reuters řekl větu, která od té doby rezonuje ruskými bezpečnostními fóry: zásah Moskvy by vyvolal „masivní posun“ v ruském uvažování o válce. Firma deklaruje bojovou hlavici o hmotnosti 800 kilogramů a dolet 855 kilometrů. Pokud se tyto parametry potvrdí, poprvé v historii více než čtyři roky trvajícího konfliktu by Ukrajina disponovala vlastní balistickou zbraní schopnou ohrozit nejstřeženější město Ruska.

Co přesně je FP-9 a proč se liší od všeho, co Ukrajina dosud měla

Fire Point vyvíjí paralelně dvě balistické střely. Kratší FP-7 má podle výrobce dolet kolem 200 kilometrů, hlavici do 150 kilogramů, strop letu 65 kilometrů a rychlost přibližně Mach 4,4, tedy zhruba 5 400 km/h. Její únorové testy firma zdokumentovala na videu a konstrukčně vychází z upraveného těla rakety 48N6, původně určené pro systém S-300. Jde v podstatě o ukrajinskou odpověď na americký ATACMS, který má dolet kolem 300 kilometrů a hlavici o hmotnosti přibližně 230 kilogramů.

FP-9 je ale úplně jiná kategorie. Výrobce ji prezentuje jako těžkou balistickou střelu s parametry, které překonávají i ruský Iskander-M. Srovnání klíčových údajů mluví jasně:

Zásadní rozdíl oproti dronům a křídlatým střelám, které Ukrajina masově nasazuje, spočívá v principu letu. Balistická střela po motorické fázi stoupá do velké výšky a v závěrečné fázi padá na cíl extrémní rychlostí. Obránce má na reakci řádově kratší čas než proti pomalému dronu nebo nízko letící křídlaté střele typu FP-5 Flamingo, kterou Fire Point rovněž vyrábí. Právě na tomto argumentu firma staví celý marketing FP-9.

Podzimní termín: od maket k bojovému nasazení

Časová osa, kterou Fire Point komunikuje veřejně, je ambiciózní. V červnu 2026 Štilerman agentuře Reuters řekl, že letové zkoušky FP-9 proběhnou v létě a bojové testy na podzim. V srpnu pak generální ředitelka Iryna Terechová termín upřesnila: první bojové použití kratší FP-7 očekává na začátku podzimu, u těžší FP-9 na pozdní podzim 2026.

Právě toto okno dává celé věci její logiku. Pokud firma harmonogram dodrží, Rusko má několik měsíců na to, než se jeho centrum rozhodování a prestižní vojensko-průmyslové objekty poprvé dostanou do dosahu ukrajinské balistické zbraně. Nejde přitom o „zničení Moskvy“ ve smyslu srovnání města se zemí, to by vyžadovalo stovky těžkých hlavic. Reálný scénář je jiný a z vojenského hlediska možná ještě znepokojivější: cílené údery na fixní objekty s vysokou hodnotou. Zbrojní závody, energetickou infrastrukturu, logistická centra, velitelské uzly. Přesně ten typ cílů, které Ukrajina už dnes zasahuje drony v hloubce ruského území, jenže s podstatně menší ničivou silou.

Evropské komponenty a otázka věrohodnosti

Fire Point se rád prezentuje jako technologicky nezávislá firma s otevřenou architekturou. Realita je složitější. Paralelně s útočnými raketami buduje protiraketový systém FREYJA, do kterého zapojuje evropské partnery. Německý HENSOLDT ve své investorské prezentaci za první pololetí 2026 výslovně uvádí, že s Fire Pointem spoluvyvíjí systém FREYJA. Radar TRML-4D od HENSOLDTu, schopný sledovat až 1 500 cílů do vzdálenosti 250 kilometrů, má tvořit detekční vrstvu. Reuters zmiňuje i jednání s Diehl Defence o naváděcí hlavici. V širší architektuře FREYJA figurují jména jako SAAB, Thales, Leonardo, Kongsberg nebo Eurosam.

Důležité upozornění: veřejně doložená evropská komponentová závislost se v otevřených zdrojích týká hlavně protiraketové větve FREYJA a kratší FP-7, nikoli prokazatelně samotné útočné FP-9. Zda těžká balistická střela stojí na čistě ukrajinské technologii, nebo i ona potřebuje evropské díly, zůstává otevřenou otázkou.

A pak je tu věrohodnost samotných parametrů. Ukrajinská Pravda už v lednu 2026 upozornila, že u balistického programu Fire Pointu je „příliš brzy“ na velká očekávání. Čísla (855 kilometrů doletu, 800kilogramová hlavice) opakuje firma konzistentně, ale nezávislé testovací údaje ani armádní potvrzení veřejně neexistují. Podle nás je rozumné brát deklarované parametry jako horní hranici ambice, ne jako ověřený fakt.

Co to znamená pro Rusko a pro Evropu

Moskva je obklopena jednou z nejhustších protivzdušných obran na světě. Systémy S-300, S-400 a novější S-500 tvoří vrstvenou ochranu, která si s pomalými drony a křídlatými střelami poradí relativně spolehlivě. Balistická střela ale představuje kvalitativně jiný problém. Koncová rychlost několikanásobku rychlosti zvuku dramaticky zkracuje rozhodovací okno pro zachycení. Fire Point na tom staví celou svou argumentaci a z čistě fyzikálního hlediska má pravdu, balistický cíl je pro obranu náročnější než cokoliv, co Ukrajina dosud na Moskvu vysílala.

Pokud by Ukrajina prokázala schopnost proniknout do nejlépe chráněného vzdušného prostoru Ruska, psychologický a politický efekt by přesáhl čistě vojenský dopad. Rusko by muselo přesouvat další zdroje do obrany vnitrozemí, což by odčerpávalo kapacity z fronty. Kreml by poprvé čelil situaci, kdy jeho vlastní centrum moci není nedotknutelné.

Pro Evropu má program Fire Pointu ještě jeden rozměr. V červenci 2026 podepsalo deset států v Paříži zakládající deklaraci integrované protibalistické koalice kolem systému FREYJA. Česká republika mezi nimi zatím není. Pro Prahu je tak relevance spíš v průmyslové a bezpečnostní rovině, v otázce, zda a jak se zapojit do evropské protiraketové architektury, která zjevně nabírá na tempu.

Raketa, která ještě neexistuje, ale už teď mění kalkulace

Paradox FP-9 spočívá v tom, že i jako neověřený projekt mění strategickou rovnici. Samotná možnost, že by Ukrajina mohla zasáhnout balistickou střelou cíle v moskevském regionu, nutí ruské plánovače počítat s variantou, kterou dosud nemuseli řešit. Válka trvající přes čtyři roky ukázala, že Ukrajina dokáže překvapovat, od námořních dronů přes úpravy sovětských raket až po masovou výrobu útočných bezpilotníků.

Podzim 2026 ukáže, jestli Fire Point dokáže přeměnit maketu z Rzeszówa v létající zbraň. Pokud ano, Kreml bude muset přehodnotit základní předpoklad, na kterém stojí celá jeho válečná strategie: že Moskva je mimo dosah.