Pohádka na dobrou noc: Rusové se chlubí novým těžkým dronem Upyr-18 s optickým kabelem, který má zničit cokoliv

Na konci ledna 2026 odvysílala ruská státní agentura TASS zprávu, která zněla jako scénář k propagandistickému filmu: nový úderný dron s názvem Upyr-18 prý dokáže prorazit opevněné kryty, zlikvidovat techniku i osádku a operovat na vzdálenost desítek kilometrů. O půl roku později, v červenci, přidal proválečný telegramový kanál Starše Eddy ještě ostřejší verzi, optovláknový Upyr-18 Opto, který má „kvalitně ničit jakýkoli blindáž, jakoukoli techniku a personál“. Formulace jako z katalogu zbraní pro videoherního superpadoucha. Jenže za bombastickými slovy stojí reálná technologie, kterou už dávno berou vážně obě strany konfliktu i celé NATO. Otázka tedy nezní, jestli je těžký optovláknový FPV dron hrozbou. Zní, kolik z ruských superlativů je pravda, a kolik je pohádka na dobrou noc.

Co je Upyr-18 a proč mu říkají „těžký“

Označení Upyr-18 vychází z velikosti rámu, 18 palců, tedy zhruba 46 centimetrů v diagonále. To je výrazně víc než u běžných FPV dronů, které se na ukrajinské frontě počítají v tisících kusů denně a jejichž rámy mívají typicky 5 až 10 palců. Větší rám znamená silnější motory, větší vrtule a hlavně vyšší nosnost. Právě ta je klíčovým argumentem výrobce: Uraldronzavod v lednu 2026 přes TASS tvrdil, že klasický Upyr-18 unese minu o hmotnosti 10 kilogramů. Pro srovnání: běžný FPV kamikadze dron nese bojovou hlavici kolem jednoho až dvou kilogramů, výjimečně tří.

Když se v červenci 2026 objevila optovláknová varianta Upyr-18 Opto, deklarovaná hmotnost bojové části klesla na 5 až 6 kilogramů. Proč ten rozdíl? Veřejný technický list neexistuje. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že cívka s optickým vláknem zabírá část užitečného zatížení. Nelze ale vyloučit ani prostou nesrovnalost v propagovaných parametrech: jednou se mluví o celkové hmotnosti nesené miny, podruhé jen o hmotnosti výbušniny uvnitř.

Optické vlákno: proč je to důležitější než samotná bomba

Skutečným technologickým posunem není velikost nálože, ale způsob řízení. Při letu se z dronu odvíjí tenké optické vlákno, fyzická datová linka mezi strojem a operátorem. Přes ni proudí obraz z kamery i řídicí signály. Žádné rádiové vlny, žádná frekvence, kterou by mohla rušička zablokovat.

A právě to je problém, který nedá spát vojenským plánovačům po celém světě. Systémy elektronického boje, na které se obě strany konfliktu spoléhají jako na první linii obrany proti dronům, jsou proti optovláknovému FPV prakticky bezmocné. NATO ACT to ve své výzvě k inovacím říká přímo: elektronický boj proti této třídě hrozby nefunguje. Americká armáda dodává, že takový dron je navíc hůře zjistitelný v elektromagnetickém spektru, protože sám téměř nevysílá.

Optické vlákno má samozřejmě i slabiny. Kabel se může zachytit o překážku, přetrhnout v husté zástavbě nebo v lese. Analytici z Critical Threats upozorňují, že dron potřebuje „dlouhý vhodný koridor“ bez překážek. Ale americké polní testy ukázaly, že se vlákno odvíjí překvapivě spolehlivě i ve vysoké rychlosti a členitém terénu.

Ukrajina má vlastní odpověď, a není pozadu

Optovláknové FPV drony nejsou ruský vynález ani ruský monopol. Ukrajinské ministerstvo obrany už v lednu 2025 oficiálně představilo vlastní optovláknové FPV drony ozbrojeným silám. Od té doby se arzenál rozrostl o konkrétní systémy:

• Baton Optik, oficiálně představený v únoru 2026, s deklarovaným dosahem přes 30 kilometrů a schopností ničit techniku i v prostředí silného rušení.
• Stalker XO-10 a XO-15, řada dronů, které ukrajinské ministerstvo obrany popisuje jako nástroj schopný „vystopovat a zasáhnout navzdory elektronickému boji“.

Kyjev navíc v dubnu 2026 upravil nákupní mechanismus pro optovláknové drony, protože je považuje za kriticky důležitý nástroj bojiště. To je řeč činů, ne slov, a ukazuje, že Ukrajina tuto kategorii zbraní bere minimálně stejně vážně jako Rusko.

NATO se připravuje na svět plný vláken

Aliance nespí. Generální tajemník Mark Rutte v červenci 2026 na summitu oznámil iniciativu Drone Edge a investice přesahující bilion korun do protidronových kapacit a výcviku. Američtí mariňáci už v lednu 2026 testovali vlastní optovláknové FPV v polních podmínkách. Britské ministerstvo obrany vypsalo samostatnou průmyslovou výzvu zaměřenou právě na obranu proti dronům řízeným optickým kabelem.

Obrana se posouvá od rušiček k fyzickému řetězci detekce a zničení: 3D radary, termovize, akustické senzory, automatické střelecké věže, zachytávací drony, sítě, odstřelovači. Ukrajinský vojenský sborník z roku 2025 popisuje celou škálu protiopatření od optického zjištění po automatické interceptory. Společný ukrajinsko-alianční technologický program JATEC už vybral konkrétní systémy: 3D radar a dvě automatizované věže.

Česká armáda není stranou. Cvičení Ghost Hunters 2026, které v květnu prověřilo 533. prapor bezpilotních systémů a 53. pluk průzkumu a elektronického boje, pracovalo s drony i rušením jako součástí moderního bojiště. Konkrétní model Upyr-18 české bezpečnostní složky veřejně nejmenují, ale širší ruskou hrozbu včetně dronů a sabotáží sledují systematicky.

Kde končí realita a začíná pohádka

Samotná existence těžkých optovláknových FPV dronů pohádka rozhodně není. Tu potvrzují ukrajinské, americké i alianční zdroje. Reálná hrozba pro přední zákopy, lehká opevnění, zásobovací trasy a techniku blízko linie dotyku je vysoká, a klasické rušičky proti ní nepomůžou.

Co už ale pohádkou zavání, je absolutistický slovník ruských zdrojů. „Zničí jakýkoli blindáž, jakoukoli techniku.“ Tyto formulace nepocházejí z nezávislého testu ani z geolokovaného bojového videa. Pocházejí z telegramového kanálu a ze státní agentury, která se sama označuje za „vedoucí informační agenturu Ruska“. Výrobce Uraldronzavod tím buduje značku, podporuje kontrakty a pomáhá informačnímu zastrašování, což je legitimní válečná taktika, ale ne důvod brát každé číslo za bernou minci.

Mimochodem, v srpnu 2026 se jméno Uraldronzavodu objevovalo v ruských médiích častěji než obvykle, nikoli kvůli novému dronu, ale proto, že 5. srpna byl při výbuchu auta zraněn šéf firmy Vladimir Tkačuk.

Upyr-18 Opto je podle nás reálný produkt reálné technologie, která mění pravidla zákopové války. Ale dron, který „zničí cokoliv“, neexistuje, a to ani s optickým kabelem. Existuje jen dron, který je v rukou dobrého pilota, na správné trase a proti správnému cíli mimořádně nebezpečný. A na to se dá připravit.