Švýcarům se F-35 prodražily o 25 miliard Kč, ale stejně je z dobrého důvodu chtějí. První vstupuje do výroby v Itálii

V hale závodu Leonardo v severoitalském Cameri, pouhých čtyřicet kilometrů vzdušnou čarou od švýcarských hranic, se v srpnu 2026 začala montovat první trupová sekce a první křídlo pro letoun, který jednou ponese vojenskou registraci J-6004. Nejde o úplně první švýcarský F-35A; hlavní montáž prvního kusu určeného pro výcvik pilotů odstartovala už v květnu 2026 v americkém Fort Worth. Cameri ale představuje klíčový milník: většina švýcarských strojů má vzniknout právě tady, na jediné evropské finální montážní lince programu F-35. A to navzdory tomu, že celý švýcarský nákup provází politicky nepříjemné zdražení, které Bern donutil škrtnout šest letounů z původní objednávky.

Kolik to vlastně stojí navíc

Částka „25 miliard korun“ je český přepočet a zaokrouhlení oficiálně uváděné potřeby přibližně 1,1 miliardy švýcarských franků. Tolik by Bern musel doplatit, kdyby chtěl zachovat původních 36 strojů za podmínek, které se od podpisu smlouvy v září 2022 změnily: inflace, dražší suroviny, posun kurzu. Švýcarská vláda ale nakonec nežádá celou tuto částku. Požaduje dodatečný kredit 394 milionů CHF, tedy zhruba 10 miliard korun, a za to pořídí kolem 30 kusů místo původních 36. Původní kontrakt zněl na 6,035 miliardy CHF za 36 letounů. S navýšením se celkový balík dostává k 6,4 miliardy CHF za menší flotilu, tedy nominálně výrazně dráž na kus.

Pro srovnání: Polsko si objednalo 32 kusů F-35A za 4,6 miliardy dolarů, přičemž jednotková cena letounu s motorem činí 87,3 milionu dolarů. Německo uvádí „téměř 10 miliard eur“ za 35 strojů včetně náhradních dílů, výzbroje a pětileté údržby. Srovnání „na kus“ je ale ošidné, protože každý balík obsahuje jiný mix logistiky, munice a výcviku.

Proč Bern necouvl

Odpověď je překvapivě přímočará. Federální rada v prosinci 2025 výslovně prohlásila, že vzdát se F-35A není bezpečnostně přijatelná varianta. Švýcarsko sice drží status neutrální země, ale neutralita podle Bernu neznamená rezignaci na obranu vlastního vzdušného prostoru. Vláda připomněla, že finanční rámec pro nové stíhačky schválili sami voliči v referendu, a odkázala na „vůli lidu“.

Argument má i tvrdá čísla. Podle švýcarského hodnocení z roku 2021 porazil F-35A konkurenty (Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale i Boeing F/A-18E/F Super Hornet) s náskokem nejméně 95 bodů v celkovém užitku a přibližně 2 miliard CHF v celkových nákladech oproti dalšímu v pořadí. Byl první ve třech ze čtyř hlavních kritérií. Bern proto raději škrtá počty než typ letounu.

A pak je tu kontext, který dělá z kompromisu ještě bolestnější ústupek: švýcarští bezpečnostní experti odhadují, že pro plnohodnotnou obranu vzdušného prostoru by země potřebovala 55 až 70 moderních bojových letounů. I původních 36 kusů bylo pod touto hranicí. Třicet strojů je kompromisní minimum kompromisního minima.

Co přesně vzniká v Cameri, a proč to musí ještě do Texasu

Lockheed Martin F-35A Lightning II je jednomotorový víceúčelový bojový letoun páté generace. Maximální rychlost dosahuje Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h), operační dostup přesahuje 15 000 metrů, dolet s interním palivem činí přes 2 200 kilometrů a celková nosnost zbraní a výbavy je kolem 8 160 kilogramů. Jde o technologicky nejpokročilejší sériově vyráběný bojový letoun na světě, se stealth vlastnostmi, integrovanými senzory a schopností sdílet data v reálném čase napříč celým bojištěm.

Závod v Cameri, provozovaný společností Leonardo, je jediná evropská linka schopná kompletní finální montáže F-35. Vyrábí přibližně třetinu všech křídel programu a má kapacitu až 20 letounů ročně. Pro švýcarský stroj J-6004 se zde nyní montuje trupová sekce s označením MJ-4 a první křídlo. Po dokončení poputují tyto komponenty přes 7 500 kilometrů do Fort Worth v Texasu, kde se spojí s ostatními částmi letounu; F-35 totiž vzniká v mezinárodní výrobní síti s více než 2 100 dodavateli.

Hotový J-6004 by měl dorazit do Švýcarska na konci roku 2029. Dříve, už od poloviny roku 2028, se ale očekávají první dodávky jiných švýcarských F-35A z Cameri. Prvních osm strojů vyrobených v USA zůstane od poloviny roku 2027 na základně Ebbing v Arkansasu, kde se na nich budou cvičit švýcarští piloti a pozemní personál. Dosavadní F/A-18C/D Hornet mezitím dostaly prodlouženou životnost do začátku třicátých let jako překlenovací řešení.

Co to znamená pro Česko

Česká republika si objednala 24 kusů F-35A a připravuje na ně základnu v Čáslavi, jejíž letiště prochází miliardovou modernizací. Švýcarský případ zdražení proto není jen alpská kuriozita, je to varování. České ministerstvo obrany v oficiálním materiálu k nákupu přiznává, že během realizace může teoreticky dojít ke zvýšení ceny, maximální strop navýšení ve smluvním rámci stanoven není a případné dodatečné náklady hradí Česká republika. Současně ale resort zdůrazňuje, že USA používají stejné nákupní podmínky jako pro vlastní ozbrojené síly.

Švýcarský scénář (inflace, dražší suroviny, kurzové pohyby) může v principu potkat kteréhokoli evropského odběratele. Riziko je třeba sledovat po jednotlivých položkách, ne jen podle titulní ceny balíku. Cameri jako jediný evropský servisní a montážní uzel navíc vytváří průmyslově-logistickou závislost, která se týká všech evropských provozovatelů F-35, včetně budoucího českého.

Třicet strojů jako nová realita

Švýcarsko musí definitivní počet objednaných letounů sdělit americké vládě nejpozději ve druhém čtvrtletí 2027, jinak riskuje ztrátu výrobního slotu. Rozhodující bude výsledek jednání Washingtonu s výrobci o cenách dalších výrobních šarží. Bern si přes projekt RIGI navíc otevřel i domácí průmyslovou stopu: firma RUAG MRO má částečně montovat a testovat čtyři F-35A přímo ve Švýcarsku, získat know-how pro údržbu a udržet kolem 120 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Papírová flotila klesla o šest strojů, tedy o necelých 17 procent. Vláda sama připouští negativní dopad na výdrž při napětí a konfliktu. Menší rezerva, nižší vytrvalost, užší manévrovací prostor pro údržbu a výcvik. Přesto Bern sází na to, že třicet F-35A páté generace je lepší než žádné, nebo než návrat k debatě, která by zemi nechala bez moderních stíhaček v době, kdy se bezpečnostní prostředí v Evropě zhoršuje nejrychleji od konce studené války.

Neutrální Švýcarsko dnes neobhajuje F-35A jako luxus. Obhajuje je jako minimální cenu za to, aby nad Alpami zůstala suverenita, která má křídla.