Dvoumístný Gripen F poprvé vzlétl, ale švédské letectvo ho z dobrého důvodu striktně odmítá. Je určen speciálně pro brazilské

Ráno 28. srpna 2026 se z letiště Saabu v Linköpingu odlepil stroj, který Švédsko samo nikdy neobjedná. V kokpitu Gripenu F seděli dva muži: šéfpilot Saabu Jakob Högberg a brazilský zkušební pilot, podplukovník Abdon de Rezende Vasconcelos. Let trval čtyřicet minut, proběhl bez komplikací a ověřil základní systémy i počáteční letové charakteristiky. Jenže právě ta přítomnost brazilského pilota při premiérovém letu prozrazuje, komu je tenhle letoun ve skutečnosti šitý na míru, a proč ho země, která ho vyrobila, pro vlastní letectvo nepotřebuje.

Proč Švédsko říká „ne“ vlastnímu letounu

Švédské letectvo si Gripen F neobjednalo. Ne proto, že by s ním bylo něco v nepořádku, ale proto, že pro něj nemá uplatnění. Stockholmská logika je přímočará: švédská armáda zavádí 60 jednomístných Gripenů E a současně si ponechává starší flotilu Gripenů C/D, kterou plánuje provozovat minimálně do třicátých let. Právě v rámci řady C/D už Švédsko disponuje dvoumístnými stroji JAS 39D, na nichž probíhá výcvik pilotů u křídla F 7 na základně Såtenäs.

Otevírat paralelně další novou dvoumístnou podverzi by znamenalo zbytečně komplikovat logistiku, výcvik i rozpočet. Švédská agentura FMV potvrdila prodloužený provoz C/D a oficiální rámec flotily jasně počítá s tím, že dvoumístnou roli pokryjí stávající stroje. Švédské „ne“ tedy není verdikt nad kvalitou Gripenu F. Je to čistě strukturální rozhodnutí.

Co přesně Gripen F umí a čím se liší

Gripen F není školní dvoumístná varianta s ořezanými schopnostmi. Saab u něj uvádí stejné senzory a výzbroj jako u jednomístného Gripenu E, včetně radaru s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA), kompletní sady elektronického boje a deseti závěsníků pro zbraně a přídavné nádrže. Motor RM16 (GE F414) dodává tah 98 kN, maximální vzletová hmotnost činí 16 500 kg a délka trupu dosahuje 15,9 metru.

Klíčový rozdíl oproti Gripenu E? Druhý kokpit. A s ním i absence interního kanonu Mauser BK27 ráže 27 mm, který jednomístná verze nese. Zadní pracoviště ale není jen pro žáka; Saab ho koncipuje jako plnohodnotný bojový uzel pro řízení mise, koordinaci bezpilotních prostředků a elektronický boj.

Oproti staršímu dvoumístnému JAS 39D, který Švédsko nadále používá, je posun výrazný:

Gripen F tedy dědí kompletní architekturu nové E-série. Není to „horší Gripen“, je to specializovanější varianta, která dává smysl tam, kde zákazník potřebuje druhého člena posádky.

Proč je Gripen F šitý na míru Brazílii

Brazílie není pouhý kupec. Je startovním zákazníkem a spoluvývojářem. Smlouva z roku 2014 pokrývá 36 letounů: 28 jednomístných Gripenů E a 8 dvoumístných Gripenů F. Jenže mnohem důležitější než samotná čísla je to, co za nimi stojí: masivní transfer technologií, přes 350 vyškolených brazilských odborníků a výroba části letounů přímo v Brazílii, v závodě Embraeru v Gavião Peixoto.

Brazilské letectvo už Gripeny E aktivně provozuje. K létu 2026 převzalo jedenáct strojů a od února téhož roku plní hotovostní úkoly QRA (rychlá reakční pohotovost) na základně Anápolis. 25. března 2026 byl slavnostně představen první Gripen E kompletně vyrobený v Brazílii a dalších čtrnáct má následovat. Gripen F tedy nebude vstupovat do prázdného prostředí, ale do rozběhnutého ekosystému.

Pro Brazílii dává dvoumístná verze smysl z několika důvodů najednou: urychlí přechod pilotů na nový typ bez nutnosti mezistupně, umožní efektivnější řízení složitých misí díky druhému členu posádky a posiluje domácí průmyslovou základnu. Právě tento mix výcviku, operací a industrializace je důvod, proč Gripen F dává Brazílii výrazně větší smysl než Švédsku.

Gripen F ve světovém kontextu, a ten český

Brazílie není jediný exportní zákazník. Thajsko, které už provozuje letku starších Gripenů C/D, si v srpnu 2025 objednalo čtyři nové stroje: tři Gripeny E a jeden F. Kolumbie podepsala v listopadu 2025 kontrakt na 17 letounů řady E/F, z toho dva dvoumístné. A Saab s Embraerem v červenci 2026 oznámili rámec pro potenciální výrobu dalších dvaceti Gripenů v Brazílii, aby pokryli rostoucí globální poptávku.

Jak si Gripen F stojí vedle konkurence? Vůči dvoumístnému F-16D Block 70 s radarem APG-83 AESA jde o podobnou filozofii moderního lehkého víceúčelového letounu s pokročilou avionikou, ale Saab u Gripenu F výrazněji akcentuje zadní kokpit jako bojový řídicí uzel. Vůči dvoumístnému Eurofighteru Typhoon je Gripen F lehčí a jednomotorový; Eurofighter staví na dvou motorech EJ200 s celkovým tahem přes 180 kN a zdůrazňuje, že i náročné mise zvládne jeden pilot. Gripen F se nesnaží být „malý Eurofighter“. Je to exportně atraktivní doplněk ke Gripenu E, cílený na zákazníky, kteří potřebují druhého člověka v kokpitu.

A co Česko? České ministerstvo obrany v červnu 2025 odsouhlasilo pokračování pronájmu dvanácti Gripenů C/D (včetně dvou dvoumístných) do roku 2035. Slouží jako překlenovací řešení do příchodu 24 letounů F-35A páté generace. Gripen F se v českých úvahách neobjevuje; Praha řeší generační skok, ne modernizaci v rámci stejné platformy.

Co bude dál

Saab po prvním letu popsal další kroky: postupné rozšiřování letové obálky (limity rychlosti, výšky, přetížení a úhlu náběhu) spolu s vyhodnocováním taktických schopností a funkcí zadního kokpitu. Přesné datum předání prvního Gripenu F brazilskému letectvu zatím nezveřejnil. Jisté ale je, že ekonomika celé varianty F bude záviset především na exportních sériích, bez domácího švédského odběratele ještě víc než u jednomístného Gripenu E.

Podplukovník Vasconcelos vystoupil z kokpitu v Linköpingu jako první Brazilec, který Gripenem F letěl. Až příště nastoupí do stejného stroje, bude to nejspíš už nad Brazílií.