Kreml může se svým nepovedeným Su-57 jen tiše závidět. Polské letectvo dostalo dalších pět F-35 Husar a loučí se s MiG-29

Dne 28. srpna 2026 přistálo na vojenském letišti Łask pět letounů F-35A Lightning II s polskými výsostnými znaky. Připojily se ke třem strojům, které dorazily v květnu. Osm „Husarzů“, jak Polsko své F-35 oficiálně pojmenovalo při slavnostním ceremoniálu 12. června, teď stojí na ploše, kde ještě nedávno parkovaly sovětské MiGy. Jméno odkazuje na tradici elitní polské husarie, těžké jízdy, která po staletí ztělesňovala údernou sílu Rzeczpospolité. A právě úderná síla je to, co nové letouny přinášejí, jen v jiné podobě, než jakou si představovali konstruktéři v Suchoji.

Osm v Łasku, šestnáct v programu

Osm kusů na polské půdě je jen část příběhu. Pro Polsko bylo dosud vyrobeno nejméně šestnáct F-35A; zbývající stroje slouží k výcviku polských pilotů a techniků ve Spojených státech. Kontrakt podepsaný 31. ledna 2020 v hodnotě 4,6 miliardy dolarů (zhruba 107 miliard korun) počítá s celkovým dodáním 32 kusů. Do konce letošního roku má v Polsku stát čtrnáct letounů, v roce 2027 by mělo přiletět dalších dvanáct, včetně osmi strojů přesunutých z amerických základen. Dokončení celého kontraktu se veřejně spojuje s rokem 2029.

Zajímavý je i výrobní detail: šestnáctý polský kus byl podle Polska Zbrojna posledním strojem smontovaným v americkém Fort Worth. Další polské F-35 budou vznikat v italském závodě Cameri, evropském centru finální montáže, kde probíhá integrace systémů, aplikace stealth povlaků i zálet. Polsko tak bude mít svou stíhací flotilu svázanou s evropskou logistickou infrastrukturou, což je z hlediska budoucí údržby a modernizace strategicky výhodné.

A Varšava nekončí u jedné akvizice. Při červnovém ceremoniálu zaznělo, že polský Program rozvoje ozbrojených sil počítá s dalšími dvěma eskadrilami F-35, tedy s dalšími 32 kusy nad rámec současného kontraktu.

Proč je Su-57 „nepovedený“ a proč F-35 není jen rychlejší MiG

Označit ruský Su-57 Felon za nepovedený neznamená tvrdit, že neumí létat. Problém je systémový. Britský bezpečnostní institut RUSI ve své odborné studii konstatuje, že Su-57 postrádá základní konstrukční předpoklady pro skutečně nízkou radarovou pozorovatelnost a nedozrál v důvěryhodný frontový systém. Rusko jich má ve službě odhadem patnáct až dvacet kusů, plnorozsahová sériová výroba se nerozběhla a ve válce proti Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, hrál Su-57 jen okrajovou roli. Sankce komplikují přístup k západní mikroelektronice, ruský průmysl musí současně udržovat výrobu starších typů a definitivní verze Su-57M stále čeká na dokončení.

Proti tomu F-35A Lightning II. Podle amerického letectva jde o jednomotorový stealth letoun s maximální rychlostí Mach 1,6 (přibližně 1 960 km/h), bojovým doletem kolem 1 100 kilometrů a nosností výzbroje přes 8 000 kilogramů ve vnitřních i vnějších závěsnících. Klíčové ale nejsou „papírové“ parametry. Největší rozdíl oproti MiG-29 i Su-57 leží ve třech rovinách:

• Stealth: Konstrukce od základu navržená pro minimální radarový odraz, což dramaticky zvyšuje šanci na přežití v prostředí moderní protivzdušné obrany.
• Senzorová fúze: Palubní systémy automaticky slučují data z radaru, infračervených senzorů a elektronického průzkumu do jediného obrazu. Pilot vidí 360° kolem sebe, aniž by musel přepínat mezi přístroji.
• Datový uzel: F-35 funguje jako létající velitelské stanoviště, bezpečně sdílí informace s dalšími letouny, systémy Patriot i stíhačkami F-16 v reálném čase. Právě tato schopnost z něj dělá násobič síly celé alianční obrany.

MiG-29, byť ve své době schopný stroj, nic z toho neumí. Je to letoun navržený v sedmdesátých letech pro vizuální a radarově naváděný vzdušný boj na krátkou vzdálenost, bez stealth vlastností, bez moderní senzorové fúze a bez schopnosti síťového boje.

Konec postsovětské éry v polském letectvu

Příchod F-35 přímo souvisí s odchodem sovětské techniky. Polské ministerstvo obrany u programu lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně mluví o „úplném opuštění“ typů MiG-29 a Su-22. Nejde ale o jednorázové uzemnění celé flotily; podle výroku ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze z 30. června 2026 zůstává ve službě stále čtrnáct MiG-29 a Polsko je nepředá Ukrajině. Vyřazování probíhá postupně, jak přibývají nové stroje.

Co se s vyřazenými MiGy stane, oficiálně detailně zveřejněno nebylo. Jisté je, že na Ukrajinu nepoputují a že jejich éra v polském bojovém letectvu se chýlí ke konci.

Druhá základna pro F-35 vzniká ve Świdwinu, její dokončení se ale očekává až v roce 2027. Proto se letos všechny dodávky soustředí do Łasku.

Co to znamená pro východní křídlo NATO a pro Česko

Polsko je prvním státem východního křídla Aliance, který přivádí F-35 do domácí služby. Praktický dopad přesahuje samotný počet osmi letounů na jedné základně. Jde o kvalitativní skok v situačním přehledu nad celým regionem: stealth senzorový uzel, který vidí dřív, dál a sdílí informace se spojeneckými systémy v reálném čase.

Pro Českou republiku je to dvojnásob relevantní. Ministerstvo obrany ČR pořizuje 24 letounů F-35A, první mají začít přilétat v roce 2031 a plných operačních schopností dosáhnou v roce 2035. Do té doby překlenují službu pronajímané Gripeny. Polsko tak ukazuje cestu, kterou Česko půjde o pět let později, a zároveň buduje síťovou infrastrukturu, do které se české stroje jednou zapojí.

Kontrakt na 32 kusů podepsala Varšava ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Válka z modernizačního projektu udělala bezpečnostní nutnost. Osm Husarů na łaské ploše je teprve začátek, ale pro Kreml, jehož vlastní program páté generace zůstává uvězněný mezi ambicí a realitou, je to začátek, který stojí za tiché závidění.