Polsko chce Evropskou legii s ukrajinskými veterány. Kreml zuří, samotná myšlenka ho děsí víc než celé NATO

Není to velikost, která Moskvu znervózňuje. Je to představa, že by se více než čtyři roky tvrdých bojových zkušeností proti ruské armádě přelily do trvalé evropské vojenské struktury, financované, vybavené a interoperabilní se Severoatlantickou aliancí. Sikorski svůj návrh poprvé načrtl v lednu 2026 v Bruselu jako brigádní zárodek otevřený občanům členských i kandidátských zemí EU. V srpnovém rozhovoru pro řecký deník Kathimerini ho posunul o klíčový krok dál: výslovně zmínil „zocelené ukrajinské veterány po válce“ jako páteř celého projektu.

Co je Evropská legie a proč ji Polsko prosazuje

Sikorski nepředstavuje náhradu NATO. Mluví o stálé síle, která má fungovat jako doplněk Aliance, nikoli její konkurent. Politicky by podléhala Výboru pro politiku a bezpečnost EU, personálně by čerpala z občanů unijních i kandidátských států. Zpočátku by šlo o jednotku velikosti brigády, tedy zhruba tři až pět tisíc vojáků.

Proč zrovna Polsko? Varšava je největší evropský sponzor Ukrajiny na východním křídle NATO a zároveň stát, který nejintenzivněji vnímá ruskou hrozbu. Sikorski v rozhovoru otevřeně říká, že Washington roky signalizuje přesun strategického těžiště do Indo-Pacifiku a že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu. Legie je jeho odpovědí na scénář, v němž se válka jednou zastaví, ale evropská obrana zůstane personálně i mentálně nepřipravená.

Současně platí, že konkrétní legislativní návrh, náborová pravidla, velitelská struktura ani finanční mechanismus zatím neexistují. Podle Sikorského obrysu jde o politický koncept, ovšem zasazený do reálného evropského přezbrojování v rámci programů Readiness 2030 a SAFE.

Proč jsou ukrajinští veteráni noční můrou Kremlu

Armády NATO mají zkušenosti z Afghánistánu, Iráku a mírových misí. Žádná z nich ale neprošla více než čtyřmi lety vysoce intenzivní opotřebovací války proti konvenční armádě vybavené dělostřelectvem, balistickými raketami, elektronickým bojem a masovým nasazením dronů. Ukrajinci ano.

Podle údajů ukrajinského ministerstva pro záležitosti veteránů bylo v květnu 2026 v zemi už 1,47 milionu přímých účastníků bojů a celkový počet registrovaných veteránů dosáhl dvou milionů. Ukrajinská vláda odhaduje, že po skončení války půjde až o pět až šest milionů veteránů a jejich rodinných příslušníků. To je obrovská základna lidí, kteří vědí, jak ničit ruskou techniku, jak operovat pod nepřetržitou dělostřeleckou palbou, jak improvizovat s FPV drony za pár tisíc korun a jak vést boj v elektromagnetickém spektru.

Právě toto know-how už dnes proudí do NATO. Společné centrum JATEC (Joint Analysis, Training and Education Centre) staví spolupráci Aliance s Ukrajinou na přenosu bojových lekcí do doktríny, výcviku a inovací. Ukrajinci tam vedli plánování části aliančního cvičení a systém DELTA sloužil jako hlavní nástroj velení a řízení. Mezi konkrétní výstupy patří nasazení umělé inteligence proti íránským dronům Šáhid, koncept „dronové zdi“ i vývoj autonomních obranných systémů.

Kdyby se tato zkušenost institucionalizovala v rámci stálé evropské síly s plnohodnotným vybavením NATO (tanky Leopard 2A7, houfnice PzH 2000, systémy protivzdušné obrany IRIS-T nebo NASAMS), vznikl by protivník, který Rusko důvěrně zná z bojiště. A to je pro Kreml kvalitativně jiný problém než abstraktní hrozba třiceti dvou různorodých aliančních armád s rozdílnou úrovní připravenosti.

Kreml reaguje, i když přímo neodpovídá

Přímou oficiální reakci Kremlu na Sikorského rozhovor se nám nepodařilo dohledat. Mluvčí Dmitrij Peskov ale na konci srpna 2026 prohlásil, že EU je vůči Rusku „nepřátelská“, mobilizuje evropské vojenské kapacity a podle Moskvy se přímo účastní nepřátelství. V tomto rámci je návrh legie dalším signálem, který potvrzuje kremelský narativ o tom, že Evropa chce z války na Ukrajině vytěžit trvalé vojenské posílení.

Nejpravděpodobnější první ruská odpověď by nebyla vojenská, ale hybridní: obvinění EU z přímé účasti ve válce, nátlak na evropské vlády, intenzivnější dezinformační kampaně. Sikorski sám v rozhovoru popisuje už probíhající ruské sabotážní, kybernetické a dezinformační působení proti Polsku. Podle nás je právě hybridní tlak nejrychlejší a nejlevnější zbraní, kterou Moskva může nasadit ještě dřív, než se první voják do legie zapíše.

Právní háček a cesta k realitě

Mezi vizí a skutečností stojí jeden zásadní problém. Článek 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii říká, že výdaje na operace s vojenskými nebo obrannými důsledky nelze hradit z obecného rozpočtu Unie. Pokud Sikorski mluví o evropském financování, musel by vzniknout speciální mechanismus, podobně jako mimorozpočtový Evropský mírový nástroj, z něhož se dosud financovala vojenská pomoc Ukrajině.

K tomu přistupuje nutnost politického konsenzu hlavních členských států, vyřešení statusu příslušníků, velitelské struktury a vztahu k NATO. Bez těchto kroků zůstává legie ideou. Ovšem ideou, která nesedí ve vzduchoprázdnu: EU už buduje finanční páteř obrany přes program SAFE, cvičí ukrajinské vojáky v rámci mise EUMAM Ukraine a přes JATEC přebírá lekce z války. Česká republika má v rámci SAFE schválený plán za 2,06 miliardy eur a v roce 2026 aktualizovala akční plán proti hybridním hrozbám.

Co to znamená pro rovnováhu sil v Evropě

Legie by nenahradila NATO jako hlavní odstrašující blok. Změnila by ale jednu klíčovou osu: Evropa by byla méně závislá na tom, zda Spojené státy ponesou hlavní pozemní a personální břemeno. Místo toho by se opírala o vlastní síly doplněné ukrajinským know-how, o vojáky, kteří vědí, jak vypadá ruský způsob válčení zevnitř, protože proti němu bojovali déle než čtyři roky.

Pro Kreml není děsivá další deklarace o evropské obraně. Těch už padly desítky. Děsivá je představa, že by se ukrajinská zkušenost s ničením ruských sil stala trvalou součástí evropské vojenské architektury, s rozpočtem, výzbrojí a mandátem, které žádná deklarace nikdy neměla.