Ukrajina žádá EU o další desítky miliard. Obdivovatelé Ruska prasknou vzteky, Von der Leyenová říká, že je to na dobré cestě

Ve středu 2. září 2026 vystoupila Ursula von der Leyenová v bruselském sídle Komise po boku generálního tajemníka NATO Marka Rutteho a oznámila, že Ukrajina podala nový platební požadavek na protivzdušnou obranu. Konkrétně jde o financování interceptorů PAC-3 Patriot, střel, které Rusko nemůže ignorovat, protože právě ony dokážou sestřelovat jeho balistické rakety metodou přímého zásahu. Šéfka Komise řekla, že žádost jde „správným směrem“. Schválené peníze to ještě nejsou, ale signál je jednoznačný.

Kolik peněz a odkud

„Desítky miliard“ nepopisují jednu fakturu, ale celý finanční rámec, v němž se Kyjev pohybuje. EU letos spustila úvěrový mechanismus Ukraine Support Loan v objemu 90 miliard eur na roky 2026–2027. Z toho zhruba 60 miliard míří na obranné nákupy, zbylých 30 miliard na rozpočtovou podporu ukrajinského státu. Dosud bylo vyplaceno 11,6 miliardy eur, z nichž 8,4 miliardy šly přímo na obranné zakázky.

Nová žádost na PAC-3 je další konkrétní čerpání uvnitř tohoto mechanismu. Von der Leyenová ji popsala jako požadavek za „několik miliard eur“, přesnou částku Komise nezveřejnila. Paralelně ale Kyjev tlačí na předtažení části 45 miliard eur, které byly původně naplánovány až na rok 2027. Na neformálním jednání ministrů obrany EU v Irsku 1. září podle agentury Reuters „významný počet států“ tento záměr podpořil. Sečteno a podtrženo: desítky miliard v celkovém rámci, miliardy v aktuální žádosti a k tomu snaha přitáhnout další peníze z příštího roku.

Americké rakety z evropského úvěru

Tady je háček, který dělá celou věc zajímavější než běžný rozpočtový bod. PAC-3 MSE jsou americký produkt, vysokorychlostní interceptory typu „hit-to-kill“ s rozšířeným bojovým prostorem, které vyrábí RTX (dříve Raytheon). Jenže pravidla unijního úvěru v principu preferují nákupy od výrobců z EU, Ukrajiny nebo zemí EHP a ESVO. Financování čistě americké munice z evropského mechanismu proto vyžaduje výjimku.

Brusel už jednu cestu rozšíření prošlapal: v červenci 2026 schválil vstup Velké Británie do Ukraine Support Loan jako další oprávněné výrobní základny. To pomůže u britské techniky, ale problém PAC-3 neřeší. Členské státy tedy musí výslovně odsouhlasit, že evropské peníze půjdou na americký interceptor. Podle zákulisních informací Euronews se počítalo s možností schválení už v týdnu po oznámení. Jisté to ale nebylo.

Proč je to důležité? Protože první obranná tranše z unijního úvěru (kolem 6 miliard eur, z nichž 3,9 miliardy odešly 30. června) financovala drony. Teď Brusel poprvé řeší, zda z téhož nástroje zaplatí nejcitlivější a nejdražší vrstvu protivzdušné obrany. Posun od dronů k interceptorům Patriot je kvalitativní skok.

Proč to Rusko nechce slyšet

PAC-3 MSE je v amerických rozpočtových dokumentech popsán jako současná generace interceptoru Patriot, střela schopná ničit taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i bezpilotní prostředky. Na rozdíl od staršího PAC-2 GEM-T, který Ukrajina už dostává, PAC-3 zasahuje cíl přímým nárazem kinetické hlavice, což je účinnější proti nejtěžším hrozbám.

Každý další interceptor v ukrajinském arzenálu znamená vyšší šanci sestřelit ruskou balistickou raketu nad městem, elektrárnou nebo vodárnou. Pro Moskvu, která systematicky útočí na civilní infrastrukturu, je to zpráva o tom, že její nejnákladnější munice bude stále častěji končit jako trosky na zemi místo jako exploze v cíli. A pro všechny, kdo Rusku fandí nebo jeho agresi omlouvají, je to připomínka, že evropská podpora Ukrajiny neklesá, naopak se posouvá do technologicky nejcitlivějších kategorií.

Rutte to ve svém vystoupení podtrhl: spojenci na summitu NATO v Ankaře odsouhlasili nejméně 70 miliard eur podpory Ukrajiny letos i příští rok. Unijní úvěr označil za klíčový prvek celého závazku.

Kde je Česko

Česká republika nepatří mezi 24 států, které financují 90miliardový úvěr v režimu posílené spolupráce, stejně jako Maďarsko a Slovensko stojí mimo přímé rozpočtové příspěvky do tohoto mechanismu. U samotných interceptorů PAC-3 je český průmyslový podíl prakticky nulový, jde o čistě americký produkt.

Politicky ale Praha drží dlouhodobě proukrajinskou linii. Ministerstvo obrany den před oznámením von der Leyenové zařadilo „další podporu Ukrajiny“ mezi hlavní témata neformálního jednání ministrů obrany EU v Irsku. Ministerstvo zahraničí označuje podporu Ukrajiny za zásadní prioritu vlády. České zapojení je lépe vidět u jiných linií pomoci, ať už jde o munici, rekonstrukci nebo programy přes Národní rozvojovou banku a Českou rozvojovou agenturu.

Schválení žádosti na PAC-3 nezmění frontovou linii přes noc. Změní ale to, kolik ruských raket dopadne na ukrajinská města, a to je přesně ten druh pomoci, který Kreml nesnáší nejvíc.