Rusko za srpen zabralo jen 133 km², smějí se i vlastní analytici. Ukrajinci obsazují více než kremelské hordy

Když si člověk uvědomí, že Ruská federace nasazuje na Ukrajině statisíce vojáků, tisíce kusů techniky a denně střílí stovky dělostřeleckých granátů, číslo 133 km² za celý měsíc vypadá jako účtenka za neúspěch. Sama Black Bird Group, finská nevládní organizace specializující se na OSINT analýzy frontových změn, označila srpnový výsledek za „extrémně omezený“. A to ještě používá velkorysejší metodiku než americký Institut pro studium války (ISW), který za srpen 2026 napočítal pouhých 90,35 km². Mezitím Vladimir Putin 1. září tvrdil, že jeho armáda zabrala 270 km² jen v Doněcké oblasti. Čísla si protiřečí tak výrazně, že jedno z nich nutně lže, a nezávislé mapování ukazuje, které.

Rok od roku hůř

Aby bylo jasné, jak dramatický je propad, stačí se podívat o rok zpátky. Black Bird Group za srpen 2025 evidovala zhruba 430 km² ruského postupu, za červenec 2025 dokonce asi 502 km². ISW pracoval s ještě vyššími čísly, 505,55 km² za srpen 2025. Agentura AFP nad daty ISW pak ukazovala, jak ruské tempo v létě 2025 akcelerovalo:

Srpnových 133 km² v roce 2026 je tedy pokles o dvě třetiny až tři čtvrtiny oproti srovnatelnému období. A nejde o jednorázový výkyv. Podle dat, která BBG sdílela s agenturou Reuters, činil ruský zisk v březnu 2026 pouhých 25 km², v dubnu 94 km², v květnu 82 km², a v červnu dokonce čistou ztrátu. Léto sice přineslo mírné oživení, ale o loňské dynamice nemůže být řeč.

Ukrajina nebere jen rány

Druhá polovina rovnice je stejně důležitá. Zatímco Rusko za srpen přidalo 133 km², Ukrajina má za sebou měsíce systematických protizisků. Podle oficiálního webu prezidenta Zelenského ukrajinské síly od 29. ledna do 12. srpna 2026 osvobodily v oleksandrivském směru 745 km² a 26 obcí. Jde o jedinou operaci, a její výsledek je větší než součet několika dohledatelných ruských měsíčních přírůstků dohromady.

Na přelomu srpna a září přidaly ukrajinské jednotky další zisky u Dvoričné a Západného v Charkovské oblasti, přes 10 km² vydobytých 23. útočným plukem R.U.H. v rámci 2. sboru Chartija. Severně od Lymanu pak protiútoky podle varšavského Centra pro východní studia (OSW) zmenšily ruské sevření směrem na Slovjansk a odtlačily část ruských sil od západního břehu řeky Netryus. Nejde o zlom ve válce, ale o měřitelný důkaz, že Ukrajina dokáže nejen bránit, ale i brát zpět.

Proč Rusko zpomalilo

Za propadem ruského tempa nestojí jediný faktor, ale souhra několika vrstev. ISW ve své červnové analýze identifikoval hlavní brzdy: ukrajinské pozemní protiútoky, střednědobé údery na logistiku a zásobovací uzly v ruském týlu, únorové zablokování ruského přístupu ke Starlinku na Ukrajině i ztíženou komunikaci po omezení Telegramu v Rusku.

K tomu se přidává rozšířená „zóna smrti“ dronové války. Ukrajinské FPV drony a průzkumné prostředky pokrývají stále větší plochu, což mění charakter boje: ruská pěchota postupuje infiltrační taktikou v malých skupinkách, protože větší formace jsou okamžitě detekovány a zničeny. Výsledkem je, že i tam, kde Rusko lokálně tlačí (jako v družkivském sektoru Doněcké oblasti), nedokáže přeměnit taktické průniky v operační průlom.

ISW navíc konstatoval, že ruské síly v prostoru Kupjansk–Borova–Lyman zřejmě nemají kapacitu vést koordinovanou ofenzivu na Slovjansk a současně držet tlak na dalších směrech. Armáda, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě, naráží na limity vlastních zdrojů.

Kreml a patnáct nesplněných termínů

Strategický rozměr je pro Moskvu ještě nepříjemnější než samotná čísla. Rusko stále nekontroluje zhruba pětinu Doněcké oblasti, té oblasti, kterou si v září 2022 formálně „anektovalo“. Od začátku invaze nesplnilo už patnáct vlastních termínů pro její úplné dobytí. Před ruskými silami leží silně opevněný pás Slovjansk–Kramatorsk–Kostiantynivka, kde ISW očekává spíše drahá taktická než operační vítězství.

To neznamená, že boje ustávají. Družkivka je pod silným tlakem, fronta se přibližuje a civilní situace se podle Rádia Svobodná Evropa zhoršuje. Dobropillja čelí podobnému tlaku. Ale dostupné zprávy k 29. srpnu nepodporují tvrzení o plném dobytí ani jednoho z těchto měst; je třeba odlišovat taktický průnik od skutečné kontroly.

Pro Kreml je problém dvojí: za pomalý postup dál platí vysokou cenu v lidech i materiálu a zároveň podle analytiků Reuters oslabuje vlastní vyjednávací pozici. Ukrajina 23. srpna předložila s USA a Evropou návrh zahrnující příměří, reciproční stažení od fronty a bezpečnostní záruky. Moskva odmítá ustoupit ze svých požadavků, jenže každý měsíc s výsledkem 133 km² její argumenty o nevyhnutelném vítězství dál podkopává.

Válka na Ukrajině zůstává krvavá a nepředvídatelná. Jedno je ale jisté: tempo, kterým Rusko v roce 2026 postupuje, nedokáže naplnit ambice, které si Kreml vytyčil, a Ukrajina to ví.