Drak a orel si podali ruce po 2 letech mlčení. USA a Čína obnovily vojenský kontakt, ale oba vědí, že si hrají svou hru

Konferenční sál v kanadské Britské Kolumbii, poslední den srpna. Na jedné straně stolu sedí velitel amerického pacifického velitelství, na druhé muž, jehož Východní vojenský okruh Čínské lidové osvobozenecké armády je orientován přímo na Tchaj-wan. Žádná smlouva, žádné společné komuniké, žádné objetí před kamerami. Jen otevřené komunikační linky, slova o snižování rizika přepočtu a profesionálním chování ozbrojených sil, tak to alespoň popisuje americký readout. Drak a orel, tradiční symboly Číny a Spojených států, si podali ruce. Ale obě zvířata si nechala drápy.

Dva roky ticha, které začala Pelosiová

Příběh mlčení má přesný začátek: 2. srpna 2022 přistálo letadlo s tehdejší předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou na tchajwanském letišti Sung-šan. O tři dny později čínské ministerstvo zahraničí oznámilo protiopatření, která zahrnovala zrušení tří klíčových kanálů: rozhovorů mezi veliteli operačních okruhů, koordinačních obranně-politických jednání i námořní konzultační dohody. Telefon mezi generály ztichl.

Ticho netrvalo doslova dvacet čtyři měsíců bez jediného slova, ale hlavní formální kanály zůstaly zmrazené až do přelomu let 2023 a 2024. Teprve po summitu Biden–Si Ťin-pching v listopadu 2023 padlo politické rozhodnutí linky obnovit. V lednu 2024 se rozběhla koordinační jednání, v dubnu následoval videohovor ministrů obrany Austina a Tung Ťüna a restart námořních konzultací. V září 2024 proběhl první doložený kontakt na úrovni velitelů; Paparo hovořil přes video s velitelem čínského Jižního okruhu Wu Ja-nanem. V prosinci 2025 pokračovala další kola jednání, tentokrát už za nové americké administrativy. Victoria v srpnu 2026 tedy nebyla blesk z čistého nebe. Byla posledním stupněm v řetězu, který se koval čtyři roky.

Proč záleží na tom, kdo seděl naproti

Paparo nejednal s libovolným čínským generálem. Jang Č‘-pin byl do funkce velitele Východního vojenského okruhu potvrzen teprve v prosinci 2025, kdy byl povýšen na generála. Podle americké zprávy o čínské vojenské síle z roku 2023 je právě tento okruh tím, který by s největší pravděpodobností řídil případnou invazi na Tchaj-wan. V létě 2022 to byly jeho jednotky, které kolem ostrova provedly rozsáhlá cvičení jako odpověď na návštěvu Pelosiové.

Potřesení rukou mezi Paparem a Jangem proto není jen protokolární gesto. Je to přímý kanál mezi mužem, který velí americkým silám v celém Indo-Pacifiku, a mužem, jehož okruh operuje v prostoru, kde je riziko incidentu nejvyšší. Kdyby se nad Tchajwanským průlivem něco zvrtlo, právě tito dva by potřebovali zvednout telefon.

Dvě hry na jednom hřišti

Americká strana svou pozici nijak neskrývá. Paparo ve svém dubnovém svědectví před výborem Sněmovny reprezentantů mluvil o zachování příznivé rovnováhy sil v Indo-Pacifiku, o odstrašení a o tom, že Čína nesmí získat regionální hegemonii. Zmínil i prohlubující se spolupráci Pekingu s Moskvou a Pchjongjangu, vazbu, která se dotýká i evropské bezpečnosti. Během zářijových jednání v roce 2024 Američané výslovně otevřeli téma čínské podpory ruského obranného průmyslu a jejího dopadu na transatlantickou bezpečnost.

Čínská strana veřejný readout z bilaterálního jednání neposkytla. Z kontextu a role Jangova okruhu ale plyne, že Peking dialog bere jako nástroj řízení rizika, nikoli jako ústupek. Tchaj-wan zůstává středobodem čínské bezpečnostní agendy a nátlak kolem ostrova pokračuje: cvičení, průlety, námořní přítomnost. Dialog pro Peking znamená: mluvíme, ale neustupujeme.

Podle nás právě v tom spočívá podstata věty, že si oba „hrají svou hru“. Washington chce mít telefon pro případ krize a zároveň posiluje odstrašení. Peking chce ukázat, že není izolovaný, a zároveň nehodlá měnit kurz. Obě strany vědí, že druhá dělá totéž.

Co z toho plyne pro Evropu

Přímý dopad na českou bezpečnost je omezený, nepřímý nikoli. Stabilní komunikační kanál v Pacifiku snižuje riziko, že taktický incident, ať už srážka letadel, nebo nebezpečný manévr lodí, přeroste v krizi, která by vtáhla americké zdroje a pozornost pryč od Evropy. Zároveň platí, že samotný dialog nezměnil čínský postoj k Rusku. Američané to v jednáních opakovaně zvedali a Peking opakovaně nereagoval ústupkem.

Kanada 2026 je tedy spíš bezpečnostní pojistka mezi rivaly než důkaz důvěry mezi partnery. Telefon mezi Paparem a Jangem existuje. Jestli ho někdo zvedne ve chvíli, kdy to bude opravdu potřeba, to zatím neví nikdo, ani drak, ani orel.