Americké letectvo u Tchaj-wanu selhává. Na klíčové základně má veterány z 80. let, zatímco Čína chystá stíhačky 6. generace

Kadena Air Base na japonské Okinawě leží asi 770 kilometrů od středu Tchajwanského průlivu. Pro americké letectvo jde o jeden z nejbližších velkých vzdušných opěrných bodů k místu, kde by se případný konflikt o Tchaj-wan odehrával. Admirál Samuel Paparo, velitel amerických sil v Indo-Pacifiku, čínské aktivity kolem ostrova ve své dubnové výpovědi pro Kongres popsal jako „generálky na násilné sjednocení“. A právě na této základně vznikla v první polovině roku 2026 modernizační mezera, která vypadá jako provizorní řešení na místě, kde si provizorium nikdo nemůže dovolit.

Přechodové okno, které se nechce zavřít

Příběh začíná rozhodnutím Pentagonu z července 2024. Ministerstvo obrany tehdy oznámilo modernizační plán taktického letectva v Japonsku: staré F-15C/D Eagle, které na Kadeně sloužily desítky let jako páteř vzdušné obrany, půjdou pryč. Trvalou náhradou se stanou nové F-15EX Eagle II. Mezitím měla základna fungovat na rotacích letounů čtvrté i páté generace.

Jenže „mezitím“ se protáhlo. V lednu 2026 na Kadenu dorazila dvanáctka F-16C Block 30 Fighting Falcon od 120. stíhací perutě Colorado Air National Guard. Původně měli gardisté zůstat do května. Pobyt se ale prodloužil zhruba o šest týdnů, mimo jiné kvůli celoleteckým požadavkům spojeným s operací Epic Fury a konfliktem s Íránem. Část personálu z Kadeny byla dokonce vyslána na podporu operací Centrálního velitelství na Blízkém východě. Pacifická základna tak doplácela na krizi na druhém konci světa.

Veteráni s rostoucími náklady

Stroje F-16C Block 30 jsou jednomotorové víceúčelové bojové letouny čtvrté generace. Dosahují maximální rychlosti kolem dvojnásobku rychlosti zvuku, operační strop mají nad 15 kilometry a nesou kanon M-61A1 Vulcan ráže 20 milimetrů. Když byly nové, vyžadovaly přibližně šest až osm člověkohodin údržby na jednu letovou hodinu. Dnes je to podle velitelů coloradského detachmentu patnáct až dvacet člověkohodin, tedy zhruba trojnásobek.

Praktický dopad je tvrdý: méně letounů připravených k okamžitému vzletu, větší tlak na technický personál, vyšší citlivost na strukturální závady. Na základně, která má odstrašovat nejrychleji rostoucí vojenskou mocnost světa, to není ideální vizitka.

Důležité zpřesnění ale zní: Kadena v první polovině roku 2026 nebyla „holá základna bez páté generace“. Oficiální materiály 18. křídla dokládají současnou přítomnost rotačních F-35A Lightning II vedle coloradských F-16. Problém tedy není nulová přítomnost moderních strojů, nýbrž absence stabilního permanentního stavu. Kadena žije z rotací a provizorií, zatímco sousední základna Misawa už v březnu 2026 zahájila přechod na trvale dislokované F-35A.

Proč tam nejsou letouny páté generace natrvalo

Odpověď sahá hluboko do historie amerického letectva. Program F-22 Raptor, jediného amerického stíhacího letounu vzdušné nadvlády páté generace, skončil po pouhých 187 vyrobených kusech. Kombinace vysoké ceny, ekonomické situace a změny priorit po studené válce vedla k předčasnému ukončení výroby. Tak nízký počet zjevně nestačil na plošnou náhradu starších typů napříč všemi exponovanými základnami.

Pentagon proto zvolil pro Kadenu jiný plán: nové F-15EX Eagle II. Nejde o pátou generaci, F-15EX je nejnovější bojový letoun čtvrté generace. Ale rozdíl oproti starým F-16C Block 30 je propastný. Boeing udává nosnost přes 13 tun výzbroje, kapacitu až dvanácti střel AMRAAM, pokročilý radar s aktivním elektronickým řízením paprsku a systém elektronického boje EPAWSS. Tam, kde F-16C Block 30 slouží jako univerzální pracant, F-15EX funguje jako „nosič střel“ schopný síťové spolupráce s letouny páté generace. Kdy přesně Kadena přejde z rotačního provizoria na plně ustálený permanentní stav, ale z veřejných zdrojů nelze spolehlivě určit.

Čínský tlak zrychluje, na obou stranách

Na druhé straně průlivu se situace vyvíjí tempem, které Washington znervózňuje. Čínské letectvo masově zavádí J-20, operačně zavedený stealth letoun páté generace, který Pentagon popisuje jako platformu s plánovanými dalšími upgrady. Ve srovnání s F-16C Block 30 favorizuje J-20 kombinace nízké zjistitelnosti, delšího dosahu a napojení do širší čínské architektury protipřístupové obrany. Analytický institut RUSI konstatuje, že čínský růst už zásadně zhoršil americkou svobodu působení v první ostrovní linii.

A Peking míří dál. Pentagon ve své zprávě pro Kongres z roku 2025 zmiňuje dva nové čínské stealth demonstrátory s bezocasými prvky, které západní analytici pracovně označují jako J-36 a J-50. Přesné oficiální čínské označení ani termín zavedení do služby Peking veřejně nepotvrdil. Odhady se liší: RUSI připouští první kusy nové generace kolem roku 2030, analytici Janes upozorňují, že dřívější výroky z čínského průmyslu mířily spíše k horizontu roku 2035. Velká část toho, co o těchto strojích víme (širokopásmový stealth, vysoký dolet, adaptivní motory, spolupráce s bezpilotními wingmany), zůstává analytickým odhadem, nikoli potvrzeným faktem.

Zásadní je ale dovětek: Spojené státy svou odpověď už oficiálně rozjely. V březnu 2025 americké letectvo zadalo Boeingu fázi inženýrského vývoje programu NGAD, který nese označení F-47. Jde o první americký stíhací letoun šesté generace. Experimentální prototypy už v předchozích letech nalétaly stovky hodin. Že by Amerika „nic nechystala“, tedy rozhodně neplatí. Problém je v tempu a v tom, že přechod mezi generacemi na klíčové základně probíhá pomaleji, než si geopolitická situace žádá.

Co to znamená pro odstrašení, a pro Evropu

Selhání amerického letectva u Tchaj-wanu není o ztrátě schopnosti bojovat. Paparo před Kongresem tvrdil, že americké síly v Indo-Pacifiku zůstávají připraveny „bojovat a zvítězit“. Selhání je v tempu modernizace a v signálu, který vysílá základna běžící na provizoriu proti soupeři, jenž každým rokem přidává. Pro Českou republiku se to může jevit jako vzdálený problém, ale logika je přenositelná: omezené americké špičkové kapacity se musí dělit mezi Pacifik a Evropu. České ministerstvo obrany samo argumentuje nákupem F-35 tím, že budoucí úkoly pokryje jen pátá generace; první české Lightning II mají přilétat od roku 2031. Stárnutí flotil není americký unikát, ale na Kadeně má jednu výjimečnou vlastnost: odehrává se na dohled od místa, kde se může rozhodnout o budoucnosti celého Pacifiku.

Problém pro Washington není absence špičkových projektů na papíře. Je to fakt, že na základně vzdálené necelých osm set kilometrů od Tchajwanského průlivu běží přechod mezi generacemi ve chvíli, kdy si Čína žádné přechodové okno nedopřává.