Rusové dávají Západu nesmírně cenné poučení. V elektronickém boji valí naplno, ale na to zásadní zapomínají

Erik Prince, zakladatel kontroverzní bezpečnostní firmy Blackwater a dnes předseda představenstva americké dronové společnosti Swarmer, to 18. března 2026 řekl na Fox News přímo: válku zásadně proměnily drony a elektronický boj a kdo se nepřizpůsobí, zahyne. Ruská armáda se podle něj naučila rušit navigaci i řídicí linky západních zbraní a nutí protivníka reagovat. Prince ale zároveň upozornil na něco, co v debatě o ruském elektronickém boji často zapadá: Ukrajina dokáže jít od nápadu k prototypu v řádu týdnů, zatímco americký obranný aparát se vleče. A právě v rychlosti adaptace, v softwaru, satelitech a průmyslovém škálování má Západ strukturální náskok, který Rusko zatím nedokáže kopírovat.

Co Rusko skutečně umí, a kde naráží

Ruský pokrok v elektronickém boji je reálný a podložený. Americká Military Review v analýze z roku 2025 popisuje, jak ruská armáda integrovala systémy Krasukha-4, Pole-21, Repellent-1, Palantin či Borisoglebsk-2 a jak přešla k lehčím protidronovým a EW prostředkům přímo u jednotek na frontě. Analytický sborník amerického ministerstva obrany Forging Future Advantage z roku 2025 potvrzuje, že ruské rušení snížilo účinnost GPS-naváděné munice typu Excalibur, JDAM i raketometů HIMARS. Prince ve starším vystoupení konkrétně jmenoval Javelin, HIMARS a Copperhead jako systémy, u nichž Rusové „přišli na to, jak zarušit navigaci nebo řídicí linku“.

Jenže velké ruské komplexy elektronického boje mají dvě zásadní slabiny. Je jich příliš málo na to, aby souvisle pokryly celou frontovou linii. A jsou samy vysoce hodnotným cílem. Ukrajinské ministerstvo obrany v březnu 2026 oznámilo, že jen za půl měsíce zasáhlo přes dvacet uzlů ruské protivzdušné obrany, radarů a prostředků elektronického boje, a každý takový zásah otevírá v ruské elektronické zdi mezeru, kterou ukrajinské drony a přesně naváděná munice okamžitě využijí.

Na co Rusko zapomíná: systém, ne rušička

Rozhodující není to, kdo má silnější rušič. Rozhodující je celý ekosystém: odolná navigace, rychlé softwarové úpravy, satelitní vrstva, interoperabilita napříč aliancí a schopnost převést poznatky z bojiště do sériové výroby. A právě tady Západ hraje na domácím hřišti.

Americká Space Force letos představila GPS III s vojenským signálem M-code, který je výrazně odolnější proti rušení, a připravuje budoucí systém Regional Military Protection jako další vrstvu ochrany proti rušení. Rozpočtové dokumenty americké armády na fiskální rok 2026 ukazují, že HIMARS dostává celou sadu protiopatření:

• APNT (assured positioning, navigation and timing) jako zálohu pro případ ztráty GPS
• moduly proti rušení a podvržení signálu
• alternativní navigační cesty
• novou generaci přijímačů s formováním svazku

To není jednorázová oprava. Je to systémová odpověď, která se škáluje napříč celými programy, a přesně tento typ reakce Rusko nedokáže kopírovat, protože mu chybí průmyslová šíře, softwarová kultura i alianční standardizace.

NATO překlápí ukrajinské lekce do praxe

Aliance se neomezuje na analýzy. V březnu 2026 NATO spustilo v Lotyšsku testovací prostředí pro protidronové a EW technologie, kde firmy i armády mohou řešení ověřovat v realistických podmínkách. Generální tajemník Mark Rutte v červenci 2026 oznámil, že spojenci investují přes 40 miliard dolarů do protidronových schopností během pěti let a pětinásobně zvýší počet vycvičených operátorů. Pro rok 2026 spojenci zároveň slíbili 70 miliard eur vojenské pomoci Ukrajině.

Ukrajinská zkušenost podle NATO zrychluje alianční procedury, výcvik i interoperabilitu. Boj o elektromagnetické spektrum přestal být okrajovou disciplínou, stal se podmínkou přežití na moderním bojišti.

Česká armáda se připravuje taky

Armáda ČR má vlastní specializovaný 53. pluk průzkumu a elektronického boje a lekce z Ukrajiny už promítá do výcviku. Na cvičení Ghost Hunters 2026 vojáci operovali v prostředí plném dronů a elektronického rušení, kde informace musely proudit rychle, přesně a bezpečně. Velitel pluku výslovně řekl, že vojáky je nutné cvičit bez závislosti na ideálních podmínkách.

Na podzim 2026 chystá AČR cvičení Drone Shield 2026, kde otevřeně říká, že účinná obrana nestojí na jednom zařízení, ale na propojení celé řady schopností, od detekce po reakci. Česká dělostřelecká modernizace mezitím běží přes houfnice CAESAR, do jejichž vývoje se promítají právě ukrajinské zkušenosti s přesnou palbou v prostředí s aktivním elektronickým bojem.

Prince má pravdu, ale má i vlastní zájem

Prince je informovaný hlas. Zároveň je hlas se zjevným komerčním zájmem: Reuters tentýž den psal o tom, že aktivně tlačí ukrajinské dronové technologie firmy Swarmer na americký obranný trh. A jeho jméno je neoddělitelně spojené s Blackwater, firmou, jejíž bývalí kontraktoři byli odsouzeni americkým ministerstvem spravedlnosti za střelbu na neozbrojené civilisty v Bagdádu v roce 2007. Princeovy argumenty o ruském elektronickém boji nicméně potvrzují nezávislé americké a alianční zdroje, takže jeho motivace nic nemění na platnosti jádra sdělení.

Rusko Západu skutečně dává cennou lekci: ukazuje, jak nebezpečné je spoléhat na to, že GPS a spojení budou fungovat vždycky. Ale tím zároveň tlačí Západ do oblasti, kde bývá nejsilnější, do rychlé technologické opravy, softwarové adaptace a průmyslového škálování napříč třiceti dvěma aliančními armádami. Boj o elektromagnetické spektrum je nekonečná hra na kočku a myš. Jenže kočka, která má za sebou celý ekosystém satelitů, softwaru a spojeneckých rozpočtů, hraje z jiné pozice než ta, která vsadila všechno na jeden rušič.