Jakmile ruští vojáci vyrazí do útoku, začnou létat do vzduchu po částech. Finsko nasadí 100 minometů hodně těžkého kalibru

Představte si minometnou rotu rozptýlenou v karelském lese. Vozidla zastaví, obsluhy otevřou palbu do šedesáti sekund, první tři granáty opustí hlaveň za patnáct sekund, a než střely dopadnou na útočící pěchotu, auta už jsou pryč. Přesně takhle si finská armáda představuje nasazení nového systému Patria TREMOS, oficiálně označovaného jako 120 KRH M3. Smlouvu za 49,9 milionu eur bez DPH, tedy zhruba 1,25 miliardy korun, podepsala 8. září 2026. A v kontraktu je opce na stovky dalších kusů.

Co přesně Finsko kupuje

TREMOS není žádný „superminomet“ s revoluční ráží. Jde o hladkohlavňový minomet kalibru 120 mm, tedy standardní těžký minomet NATO, usazený do modulárního rámu s hydropneumatickým zákluzem, který se montuje přímo na korbu vozidla. Obsluhu tvoří tři až čtyři lidé. Kadence dosahuje 12 až 15 ran za minutu, dostřel přesahuje 7 kilometrů podle typu munice.

Klíčové parametry systému:

• Ráže: 120 mm (kompatibilní i s 81 mm)
• Kadence: 12–15 ran/min, první 3 rány za 15 sekund
• Dostřel: 7+ km
• Obsluha: 3–4 osoby
• Čas do zahájení palby: pod 60 sekund
• Nosné platformy: kolové 4×4, 6×6, 8×8 i lehké pásové

Slovo „hodně těžký kalibr“ v kontextu minometů dává smysl: 120mm tříštivotrhavá mina váží kolem šestnácti kilogramů a její účinek proti živé síle, lehkým polním úkrytům a protitankovým stanovištím je devastující. Nejde o extrém typu sovětských 160 nebo 240 mm, ale o nejsilnější standardní minometnou ráži, kterou pěchotní jednotky NATO běžně používají.

Vystřel a zmiz, logika, kterou diktuje Ukrajina

Válka na Ukrajině, trvající už více než čtyři roky, ukázala jednu věc naprosto nekompromisně: kdo po výstřelu zůstane na místě, zemře. Moderní dělostřelecké radary dokážou z dráhy střely dopočítat místo odpalu během sekund. Drony přidávají oči tam, kde radar nestačí. Odvetná palba přichází v řádu minut, někdy i dříve.

Finská armáda to pojmenovala otevřeně: nový systém vznikl právě proto, aby minometná četa mohla pálit z nepřipravené pozice a okamžitě po posledním výstřelu odjet. TREMOS nepotřebuje při střelbě opěrnou desku zaráženou do země, střílí přímo z vozidla. A pokud nosné auto dostane zásah nebo se porouchá, celý modul lze přeložit na jiný podvozek. To je zásadní rozdíl oproti klasickému taženému minometu, který musí obsluha nejdřív složit, naložit a teprve pak odvézt.

Podle vyjádření inspektora pěchoty plukovníka Ariho Mureho z velitelství finských pozemních sil dokáže minometná rota vybavená systémem TREMOS z rozptýlených postavení vyslat na cíl až 144 těžkých granátů za minutu a stáhnout se ještě ve chvíli, kdy střely letí. Pro útočící pěchotu je to noční můra.

Rusko jako pojmenovaná hrozba

Samotná akviziční smlouva Rusko nejmenuje. Finské vládní a obranné dokumenty ale mluví zcela jasně. Parlamentní pracovní skupina pro obranu ve své závěrečné zprávě z června 2026 označuje Rusko za dlouhodobou, nepředvídatelnou a trvající bezpečnostní hrozbu pro Finsko i celé NATO. Vládní obranná zpráva z prosince 2024 počítá s tím, že příštích deset až patnáct let se má výrazně soustředit na modernizaci pozemních sil.

Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou přes 1 340 kilometrů. Po vstupu do NATO v dubnu 2023 se z něj stala země, která musí být schopna nejen bránit vlastní území, ale i plnit alianční závazky. Rozprostření více než stovky těžkých minometných systémů od jihu po nejsevernější Laponsko je přesně ten typ schopnosti, který dává smysl v zemi s obrovským odpovědným územím, hustými lesy, tisíci jezery a arktickými podmínkami, kde tažený minomet hůř reaguje na rychlé přesuny.

Jak si TREMOS stojí ve srovnání

Nejbližší ruský ekvivalent je 2S12A Sani: stejná ráže 120 mm, kadence 10–15 ran za minutu, maximální dostřel 7,2 kilometru, ale šestičlenná obsluha a výrazně pomalejší cyklus zaujetí a opuštění pozice. Finská výhoda neleží ve „větším výbuchu“, ale v přežitelnosti obsluhy.

V rámci NATO existuje několik srovnatelných systémů:

TREMOS záměrně obsazuje mezeru mezi levným taženým minometem a dražším pancéřovaným věžovým řešením typu NEMO. Výrobce to říká otevřeně: nenahrazuje NEMO, doplňuje ho. A právě díky nižší složitosti vychází jednotková cena pod 12,5 milionu korun za systém; při přepočtu stropu smlouvy na více než sto kusů je skutečný průměr ještě nižší.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká armáda provozuje starší samohybný minomet PRAM a v koncepčních dokumentech vede zavedení nového 120mm samohybného minometu jako samostatný modernizační projekt. V červenci 2026 Ministerstvo obrany ČR oznámilo, že se začne zabývat možným společným pořízením slovenského systému SAM-120. Finský nákup tak ukazuje směr, kterým se ubírá celé severní a východní křídlo aliance: rychlá, mobilní, rozprostřená palebná podpora za rozumnou cenu.

Silnější finská teritoriální obrana na severním křídle NATO nepřímo odlehčuje i ostatním spojencům. Každý ruský plán, který by musel počítat s tím, že finské lesy ukrývají stovky mobilních minometů schopných zasypat útočící jednotky těžkými granáty a okamžitě zmizet, je dražší a riskantnější. A přesně o to jde.

První sériové kusy TREMOS mají opustit výrobní linku Patrie už na podzim 2026, dodávky poběží do roku 2028. Pokud Finsko využije opci na stovky dalších systémů, stane se z 120 KRH M3 páteřní modul těžké minometné podpory napříč celou armádou, od Hanko až po laponskou tundru.