Agresivní Rusko zatím neví, co ho čeká. EU přesměruje miliardy z programu SAFE na zbrojní projekty s Ukrajinou

Sál Evropského parlamentu ve Štrasburku čekal projev o zimě. Zaznělo v něm, co se dalo očekávat: peníze na teplo a světlo pro ukrajinská města, urgentní dodávka amerických záchytných střel Patriot, tvrdší vymáhání sankcí. Pak ale přišla věta jiného druhu. Evropa nemá zůstat závislá na jediném dodavateli a protiraketovou obranu si chce začít vyrábět sama, společně s ukrajinskými firmami. Zaplatit to má z peněz, které zbyly v programu, o kterém většina lidí nikdy neslyšela. Co z toho plyne pro Česko, ukazuje návrh rozhodnutí Rady o evropském úvěru, který redakce ArmádníhoZpravodaje otevřela.

Tři sliby pro ukrajinskou zimu a jedna věta, která je přebila

Před poslanci stála Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, tedy výkonného orgánu EU, který navrhuje evropské zákony a spravuje evropské peníze. V projevu o stavu Unie ze 16. září 2026 vymezila tři oblasti zimní podpory Ukrajiny: humanitární pomoc a dodávky elektřiny a tepla, posílení protivzdušné obrany včetně urgentní dodávky střel Patriot a větší tlak na Rusko, hlavně vymáháním už platných sankcí. Protivzdušná obrana znamená v praxi propojené radary, senzory a rakety, které sestřelují to, co přilétá.

Hned za Patrioty přišla věta, která mění logiku pomoci. „Musíme ale také společně snížit závislost na jediném dodavateli,“ řekla von der Leyenová poslancům. Znamená to, že Evropa nechce jen kupovat hotové střely za oceánem, ale vyrábět si vlastní.

A pak konkrétní krok. „Ze zbývajících prostředků SAFE zřídíme nový program pro společné projekty s ukrajinskými firmami,“ oznámila předsedkyně Komise. SAFE je podle oficiální stránky Evropské komise úvěrový nástroj, který členským státům půjčuje na rychlé a strategické obranné investice. Jeho rámec je 150 miliard eur a nejméně 65 % nákladů na součásti musí pocházet z EU, Ukrajiny nebo dalších způsobilých zemí. Nástroj postavený na nákupech pro evropské armády tak má poprvé rozjet i společnou výrobu s ukrajinskými podniky.

Ve stejné pasáži projevu padlo jméno systému, který má z ukrajinské rakety a evropských radarů vzniknout a který zatím neexistuje.

Kdo dodá střelu a kdo dodá oči

FREYJA je modulární evropsko-ukrajinský projekt protiraketové obrany, tedy stavebnice, která má zachytávat přilétající řízené střely a balistické rakety. Modularita znamená jedinou praktickou věc: díly se dají skládat a vyměňovat podle toho, co který stát umí vyrobit.

Takto je práce rozdělená podle materiálu ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany z 15. července 2026 a podle Defense News:

• záchytná střela proti balistickým raketám: Ukrajina, vyvíjí ji firma Fire Point
• radary a senzory, které cíl najdou: evropští partneři
• navádění a samonaváděcí hlavice střely: evropské firmy
• velitelské a řídicí prvky: evropské firmy
• výroba a spojení dílů do jednoho celku: společně

Do projektu je zapojeno deset zemí, mezi nimi Francie, Německo, Itálie, Norsko a Švédsko, a dvanáct obranných firem včetně Kongsbergu, Thalesu, MBDA, Saabu a Diehl Defence. Iniciativa vyšla z Kyjeva a na celoevropskou úroveň se dostala v červenci 2026 ve Francii, podle Defense News na pařížském jednání takzvané koalice ochotných.

Jak velká věc to je? Jedno odpalovací zařízení má podle Defense News nést čtyři až šest střel. Fire Point chce cenu jedné záchytné střely stlačit pod 1 milion eur, tedy zhruba 24,3 milionu Kč. Je to vývojový cíl výrobce, ne smluvní cena.

A ještě jedna oprava možného omylu. „FREYJA nemá nahradit existující systémy protivzdušné a protiraketové obrany,“ stojí v materiálu ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. Není to tedy útočná zbraň ani náhrada současné obrany, ale doplněk. Otevřené zůstává, kdy a z čeho.

Pět dní mezi úvahou a programem

Ještě 11. září 2026 byl projekt na úrovni úvahy. Andrius Kubilius, evropský komisař pro obranu a vesmír, tehdy podle Euractivu, jehož text převzal Kyiv Post, řekl, že Brusel by mohl nějakou finanční podporu poskytnout, a to z úvěru 90 miliard eur pro Ukrajinu nebo z jiných evropských nástrojů. O pět dní později už von der Leyenová mluvila o programu, který se spustí. Redakce ArmádníhoZpravodaje porovnala obě vyjádření a v projevu i v navazujících dokumentech Komise hledala číslo: jazyk se posunul ze zvažování na rozhodnutí, konkrétní částka pro společné projekty s ukrajinskými firmami ale nikde nepadla. Euractiv téhož dne psal o 10 až 20 miliardách eur, které v SAFE zůstaly nepřihlášené, oficiální rozhodnutí to však není.

Projekt tedy existoval dřív, než dostal evropský finanční rámec. V červenci 2026 vznikla koalice, v srpnu začal Fire Point podle Defense News integrovat evropské radary a navádění, v září přišla politická deklarace z nejvyššího místa.

Důležitější je druhé zjištění. Zimu 2026/2027 FREYJA neřeší. Přes zimu mají pomoci dodávky včetně amerických Patriotů, zatímco účastníci projektu čekají první výsledky v roce 2027 a Iryna Terekh, výkonná ředitelka Fire Point, hovořila v Defense News o tom, že první úspěšné zachycení má přijít do poloviny roku 2027. Rozhodnuté je zadání, ne rozpočet ani termín. Zbývá otázka, z jakých peněz. A jedna část té sumy se už dá spočítat v korunách.

Padesát miliard korun s českou adresou

V debatě se pletou dva nástroje. SAFE je úvěr, státy si půjčí a peníze vracejí. Naproti tomu evropský program na podporu obranného průmyslu poskytuje granty; podle Komise má na roky 2026 a 2027 k dispozici 1,5 miliardy eur a z toho 300 milionů eur míří do nástroje na podporu Ukrajiny.

Česko v tom má vlastní řádek. Z návrhu prováděcího rozhodnutí Rady COM(2026) 146 final z 25. března 2026, který má redakce ArmádníhoZpravodaje k dispozici, plyne, že Unie Česku zpřístupní úvěr nejvýše 2,06 miliardy eur a 309 milionů eur z toho vyplatí jako předfinancování.

Přepočteno kurzem ČNB 24,315 Kč za euro, vyhlášeným s platností pro 16. září 2026.

Ve stejném dokumentu je i věta, kterou by čtenář v technické normě nehledal. Národní investiční plán měl podle ní obsahovat „tam, kde to bylo relevantní, popis předpokládaného zapojení Ukrajiny do plánovaných aktivit, výdajů a opatření nebo předpokládaných kroků ve prospěch Ukrajiny“. Zapojení ukrajinského průmyslu tedy není improvizace z jednoho projevu, ale součást pravidel nástroje.

Co si Česko z úvěru zaplatí, oznámilo ministerstvo obrany 15. června 2026: dostavbu úseku dálnice D11, tanky Leopard 2A8 a vozidla Tatra T-815. Protiraketová ani protivzdušná obrana se v tom výčtu neobjevuje. Štít se skládá z dílů. Otázka pro Česko proto není jen, kolik zaplatí, ale který díl umí dodat.