Ukrajinci nemají slitování, zasáhli největší rafinerii centrálního Ruska, jen co ji opravili. Plameny nejdou uhasit

Nejdřív se na kanálech na Telegramu objevily krátké záběry průmyslové zóny na okraji Jaroslavli. Podle časů u příspěvků přibývaly jeden po druhém: v 1:22 zpráva, že byla napadena místní rafinerie, pak ve 3:13 a 3:20 dva klipy označené jen jménem závodu. Kanál Exilenova+, který sbírá obrazový materiál z ruského území, k prvnímu příspěvku připojil čtyři soubory. Zasažené zařízení se jmenuje Slavneft-YANOS; jde o ropnou rafinerii u Volhy v Jaroslavli a podle svého vlastního webu má instalovanou kapacitu 15 milionů tun ropy ročně. Ruská hlášení o průběhu požáru se pak během necelých dvou hodin proměnila natolik, že redakce ArmádníhoZpravodaje spočítala z časů obou ranních zpráv agentury Interfax, kolik minut mezi nimi leží.

Co bylo v noci vidět nad Jaroslavlí

Útok přišel v noci na 17. září 2026. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru LB.ua potvrdil zásah jaroslavské rafinerie a uvedl, že operaci provedly ukrajinská tajná služba SBU, Síly bezpilotních systémů, vojenská rozvědka a Služba zahraniční rozvědky. Generální štáb podle téhož textu upřesnil, že šlo o závod Slavneft-YANOS a že po zásahu vznikl požár na jednotce primárního zpracování ropy AVT-3. Tuto konkrétní jednotku ruská strana nepotvrdila.

Jaroslavský gubernátor Michail Jevrajev ráno napsal do svého kanálu v aplikaci Max: „Dnes jsme odráželi velký útok nepřátelských bezpilotních prostředků. Sestřeleno bylo 65 dronů. Nejsou mrtví ani zranění. Ropná rafinerie je poškozena. Probíhá operativní hašení požárů.“ Jevrajev tedy poškození závodu i požár připustil. O zasažené technologii ani o rozsahu škod neřekl nic a jeho sdělení převzal Interfax v 6:52 moskevského času.

Obrazový materiál zveřejnily dva kanály na Telegramu, Exilenova+ a Supernova+, které v noci ukázaly videa z Jaroslavli a fotoreportáž z rafinerie. Web Militarnyi, zaměřený na vojenské zpravodajství, uvedl, že poloha požáru na zveřejněných videích odpovídá areálu jaroslavské rafinerie. Rozsah poškození nevyčíslila žádná ze stran. Jak se oficiální popis požáru během rána změnil, ukáže srovnání dvou ruských sdělení.

Co se změnilo mezi šestou a osmou ráno

V 6:52 moskevského času psal Interfax o poškozeném závodu a probíhajícím hašení. V 8:18 tatáž agentura uvedla, že požár na rafinerii byl podle gubernátora zcela uhašen. Mezi oběma zprávami leží 86 minut.

Uhašení zatím stojí na jednom tvrzení. Server The Moscow Times ho uvádí jako sdělení Jevrajeva, ne jako nezávislé zjištění z hasičského záznamu nebo satelitního snímku. Rozdíl mezi hoří a uhašeno je tedy doložený, jeho následky nikoli.

Uhašený požár navíc neznamená funkční závod. Z firemní stránky s výrobním vybavením, kterou redakce ArmádníhoZpravodaje prošla, plyne, že Slavneft-YANOS není jedna nádrž, ale soustava desítek jednotek: zahrnuje dvě primární destilační linky, odsolování a odvodňování ropy, vakuové destilace, čtyři katalytické reformingy, hydrokraker, alkylaci nebo izomerizaci. Podle velikosti plamenů na videu se poškození takové technologie odhadnout nedá.

Adresa, na kterou se drony vracejí od jara

Jaroslavl není náhodný cíl. Militarnyi dříve informoval o úderech spojených s touto rafinerií v květnu i v červenci. Redakce ArmádníhoZpravodaje k tomu porovnala otevřené texty americké agentury AP a britského deníku The Independent a sestavila přehled, u kterého je vždy vidět, kdo co tvrdí:

• 8., 13., 19. a 22. května 2026: hlášené útoky na jaroslavskou rafinerii podle webu Militarnyi.
• 6. července 2026: podle AP tvrdil Zelenskyj zásah rafinerie v Jaroslavské oblasti, ruské úřady zásah bezprostředně nepotvrdily.
• 28. srpna 2026: Zelenskyj podle AP hlásil zásah, Jevrajev potvrdil útok a požár zásobníků po dopadu trosek.
• Po 28. srpnu 2026: podle The Independent mluvily průmyslové zdroje o zastavení zpracování na dvou ze tří destilačních jednotek.
• Noc na 17. září 2026: Zelenskyj a Generální štáb tvrdí zásah, Jevrajev potvrzuje poškození a hašení.

Proč zrovna rafinerie? Palivo drží v chodu armádu, dopravu i průmysl a jeden velký závod se nedá nahradit za měsíc. Jaroslavl přitom leží hluboko v ruském vnitrozemí: Generální štáb podle LB.ua uvádí 730 kilometrů, AP u starších úderů psala o téměř 700 kilometrech od ukrajinské hranice. Proč se drony vracejí právě sem, vysvětluje jediné číslo z firemního webu závodu.

Co znamená patnáct milionů tun na papíře

Roční kapacitu z firemní sekce Key factors rozpočítala redakce ArmádníhoZpravodaje na jeden den provozu. Vyjde přibližně 41 096 tun ropy denně. Při orientačním koeficientu 7,33 barelu na tunu to odpovídá asi 301 000 barelů denně, ale skutečná hodnota závisí na hustotě zpracovávané ropy.

Pozor na jedno slovo: jde o instalovanou kapacitu, tedy o to, co má závod zvládnout, ne o potvrzené skutečné zpracování. Na produktové stránce Slavneft-YANOS je uvedeno přes 40 výrobků, mezi nimi benziny řady AI-92 až AI-100, motorová nafta Euro, zimní a arktická nafta nebo letecké palivo TC-1. Rafinerie tedy není skladiště ropy, ale výrobna toho, co se lije do nádrží tanků, kamionů a letadel. Podle The Moscow Times patří jaroslavský závod k největším v Rusku.

Proč plameny u Volhy zajímají i evropský trh s naftou

Znamená další hořící ruská rafinerie problém pro české a evropské pumpy? Zatím ne. Evropská komise po jednání koordinační skupiny pro ropu 8. září 2026 uvedla: „Skupina potvrdila, že v EU v současnosti není problém se zásobováním.“ Poptávku po naftě a leteckém palivu podle Komise pokrývá vyšší produkce evropských rafinerií a alternativní dodávky ze světových trhů, upozornila ale na velkou cenovou volatilitu.

Tlak přesto roste, a to postupně. Společnost S&P Global uvedla, že ruský námořní vývoz rafinovaných produktů klesl v červenci 2026 na 1,18 milionu barelů denně z červnových 1,51 milionu barelů denně, což je nejméně za deset let. Sankční tým Kyjevské školy ekonomiky ke stejnému měsíci vypočítal, že vývoz ropných produktů přes černomořské přístavy klesl o 47 % proti červnu. Tato čísla se nedají srovnávat s kapacitou jednoho závodu: kapacita měří možnost zpracování surové ropy, zatímco exportní statistika hotové palivo na palubě tankeru.

Pro Česko z toho neplyne prázdná pumpa. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že v roce 2025 se do země dovezlo 6 857 tisíc tun ropy, z toho necelých 8 % z Ruska, a vláda v dubnu 2025 oznámila přechod na zásobování západní cestou přes ropovody TAL a IKL. Úplná nezávislost trhu na všech hotových ruských produktech doložená není, a proto platí opatrnější závěr: 41 096 tun ropy denně je číslo, které se v evropské statistice neztratí, ale ani ji nepřevrátí. Každý další výpadek na ruské straně ale posouvá evropský trh s naftou o krůček blíž k citlivosti, kterou čtenář pozná až na ceníku u pumpy.