Rusové se děsí nové ukrajinské balistické rakety, která je zasáhne hluboko v týlu. Odpovědí má být Orešnik, ale to je kravina

Hasiči u chemického kombinátu v ruském Togliatti mají k ukrajinské frontě skoro 900 km. Přesto tam po nočním náletu bezpilotních prostředků hořelo. Ve stejných hodinách hlásily ruské úřady požáry u Taganrogu a ukrajinská města ruské rakety a drony. A na veletrhu v polských Kielcích stála ukrajinská firma u rakety, o níž tvrdí, že do Ruska doletí v řádu týdnů. Redakce Armádního Zpravodaje otevřela americký vládní dokument k nákupu střel ATACMS a spočítala z něj, kolik jedna taková rána stojí.

Hořelo 880 kilometrů od fronty a zároveň v Kyjevě

V noci na 12. září 2026 s ukrajinský generální štáb uvedl, že jeho síly zasáhly kombinát Togliattikaučuk v Samarské oblasti a že na jeho území vznikl požár; Ukrajinská pravda s odkazem na štáb a Síly bezpilotních systémů doplnila, že drony urazily odhadem 880 km. Institut pro studium války, americké analytické centrum sledující ruskou válku, mluví u Togliatti o zhruba 885 km od frontové linie a dodává, že snímky z otevřených zdrojů lokalizovaly požár k blízkému podniku KuibyshevAzot. Ukrajinské hlášení tedy jmenuje jeden areál, otevřené zdroje ukazují k druhému.

V Rostovské oblasti hlásil guvernér Jurij Sljusar podle agentury Interfax požáry po dopadu trosek bezpilotních prostředků v potravinovém skladu, supermarketu a na hřišti dětského fotbalového klubu. Šéfka Taganrogu Světlana Kambulovová uvedla, že hořely čtyři komerční objekty a poškozeno bylo 16 budov a pět automobilů. Ukrajinská strana podle Institutu pro studium války tvrdí, že v okolí Taganrogu zasáhla výrobu dronů, sklady, nádrž s ropnými produkty, radar i systém Pancir-S2; potvrzuje to zatím jen jedna strana. Samotný Taganrog leží podle téhož hodnocení asi 165 km od fronty.

Čísla sestřelů se v ruských hlášeních liší podle nocí a snadno se pletou. Redakce Armádního Zpravodaje porovnala obě zprávy: údaj o více než 90 bezpilotních prostředcích a raketách nad Rostovskou oblastí patří k noci na 11. září a přinesly ho Vedomosti, zatímco k noci na 12. září cituje Interfax Sljusarovo hlášení o více než 70 zničených dronech.

Opačným směrem mířil ruský úder. Ruské ministerstvo obrany podle RBC tvrdilo, že v Kyjevě a okolí zasáhlo logistické centrum Hostomel se součástkami pro výrobu dronů a datové centrum Bi-mobile, které mělo zpracovávat i zpravodajská data. Ukrajinské vzdušné síly potvrdily raketový a dronový úder se zásahy na 20 místech, obsah zasažených objektů ale nepotvrdily. Co v nich skutečně bylo, stojí tedy jen na tvrzení ruské strany.

Právě na tuhle situaci má odpovědět raketa, kterou ukrajinská firma ukázala o pár dní později v Polsku a jejíž hlavní argument není dolet, ale cenovka.

Kolik stojí jedna rána, kterou Kyjev slibuje

Fire Point je ukrajinská obranná firma, která od roku 2022 vyvíjí bezpilotní a raketové systémy. Její FP-7 je taktická balistická raketa: po startu vystoupá vysoko a na cíl padá strmě a velmi rychle, takže obrana má na reakci minuty. Generální ředitelka Iryna Terechová na obranném veletrhu MSPO v Kielcích 10. září 2026 podle portálu Caliber.Az řekla: „Řeč je o týdnech, ne o měsících.“ Firma tím slibuje první zásah ruského území ve velmi krátké době.

Fire Point na svém produktovém listu uvádí u FP-7 bojové zatížení do 150 kg, dolet do 200 km, přesnost 14 m a maximální rychlost 1 500 m/s; v mediálních vyjádřeních zástupců firmy, například pro Defense News, se objevuje až 300 km podle hmotnosti hlavice. Deklarovaná rychlost znamená 5 400 km/h. Vzdálenost Praha–Brno, tedy 205 km, by taková rychlost pokryla za 2,3 minuty; jde o ilustraci maximální rychlosti, ne o skutečný letový profil. Srovnatelný americký typ ATACMS má podle společnosti Lockheed Martin dosah do 300 km a hlavici třídy 500 liber, tedy zhruba 227 kg. Podobný dosah, výrazně těžší bojová nálož.

Jádro je ale v ceně. Hlavní konstruktér Denis Štilerman tvrdí, že FP-7 je 2,5krát levnější než ATACMS. Podle redakčního výpočtu z amerického dokumentu J&A, který zdůvodňuje zadání kontraktu bez soutěže, odpovídá celkový odhad 2 926 335 956 USD, tedy zhruba 61,9 mld. Kč, ročnímu množství až 500 střel. Po vydělení vychází jedna střela ATACMS orientačně na 5 852 672 USD, tedy zhruba 123,9 mil. Kč, a FP-7 by při 2,5krát nižší ceně vycházela na 2 341 069 USD, tedy zhruba 49,5 mil. Kč. Dokument jednotkovou cenu neuvádí a cena FP-7 je odvození z tvrzení výrobce, nikoli potvrzená částka.

Analytický web Defence Ukraine k 14. září 2026 upozorňuje, že veřejně neexistuje dokument ukrajinského ministerstva obrany, který by FP-7 kodifikoval, ani identifikovaný státní kontrakt či ověřené bojové použití. Firma přitom na webu nabízí i větší FP-9 s deklarovaným dosahem do 855 km a nákladem do 800 kg.

Na raketu odvozeně za 49,5 mil. Kč přitom v ruské Státní dumě padla odpověď, kterou stejný poslanec ještě 14 dní předtím vylučoval.

Když poslanec za čtrnáct dní změní názor

Poslanec Státní dumy a člen jejího výboru pro obranu Andrej Kolesnik řekl 11. září 2026 podle NEWS.ru: „Můžeme použít Orešnik za podmínky častějších teroristických útoků na civilní obyvatelstvo.“ Útoky na Novorossijsk a Soči označil za teroristické. To je jeho obvinění, ne zjištěný fakt.

Ze srovnání jeho vyjádření, která redakce Armádního Zpravodaje prošla, plyne obrat během dvou týdnů: 28. srpna 2026 týž poslanec podle Gazeta.ru použití Orešniku proti objektům v Kyjevě a Kyjevské oblasti vylučoval kvůli vysokým rizikům pro civilní obyvatelstvo.

Orešnik je balistická raketa středního doletu. Pentagon ji v listopadu 2024 popsal jako experimentální střelu vycházející z typu RS-26 Rubež a Rusko ji poprvé veřejně použilo 21. listopadu 2024 proti Dnipru. Institut pro studium války tehdy hodnotil, že hlavní přínos byl rétorický a měl odrazovat Západ od podpory Kyjeva.

Proti taktické raketě s doletem v řádu 200 až 300 km to není technická odpověď. Je to zbraň jiné kategorie, jiného dosahu a jiné ceny. Mezi 28. srpnem a 11. zářím 2026 se schopnosti Orešniku nezměnily, změnila se rétorika jednoho poslance. Kreml ani ruské ministerstvo obrany takové rozhodnutí veřejně nepotvrdily.

Proč se Evropa dívá na levné balistické rakety jinak než Kyjev

Levná balistická raketa netrápí jen Moskvu. Mění ekonomiku protivzdušné obrany, protože každá sestřelená raketa znamená spotřebovanou antiraketu z omezené zásoby. Česko pořizuje izraelský protiletadlový systém SPYDER: ministerstvo obrany podepsalo smlouvu 5. října 2021 za 13,7 mld. Kč s DPH na čtyři baterie a se střelami, které mají zasahovat cíle do 80 km a do 20 km výšky. Veřejné materiály resortu ale neuvádějí kusovou cenu střel ani jejich počet, takže přímé srovnání ceny útoku a ceny obrany na českých datech udělat nelze. Navíc SPYDER není určen proti balistickým raketám.

Druhá rovina je průmyslová. Firma ve válečné zemi ukazuje střelu v kategorii, kterou Evropa kupuje ze zámoří. Evropská komise 24. srpna 2026 schválila 6,1 mld. eur na ukrajinské obranné nákupy včetně protivzdušné obrany, raket a munice a přes evropský program na podporu obranného průmyslu podporuje rozjezd evropské výroby.

Třetí rovina je oprava jedné zkratky. Na polskou Jasionku u Rzeszówa míří transportní letouny se zdravotnickými evakuacemi a z materiálů, které redakce Armádního Zpravodaje prošla, plyne, že tam Evropská unie otevřela 1. září 2022 evakuační zdravotnické centrum pro pacienty z Ukrajiny; Světová zdravotnická organizace k 3. březnu 2026 uvádí přes 6 400 ukrajinských pacientů léčených ve 33 zemích. Tvrzení, že jde o evakuaci zahraničních důstojníků, oporu v institucionálních zdrojích nemá.

Válka o ruský týl se nerozhodne tím, kdo má hlasitější raketu, ale kdo unese cenu jedné rány častěji. FP-7 zatím nemá doložený kontrakt ani bojové použití. Až je mít bude, bude se počítat.