Americká armáda zásadně mění přístup. Laser dá na každý vrtulník, střelu oslepí za půl sekundy a munice nedojde

Představte si situaci: vrtulník Black Hawk letí v nízké výšce nad nepřátelským územím, z křoví pod ním vystoupí záblesk, někdo právě odpálil přenosnou protiletadlovou střelu. Posádka nemá čas reagovat. Nemusí. Na trupu stroje sedí kompaktní krabice o hmotnosti několika kilogramů, která střelu zachytí, zamíří na její infračervený hledač laserový paprsek a rozbije jí schopnost sledovat cíl. Žádná pyrotechnika, žádné vystřelené světlice, žádný omezený zásobník. Přesně tohle je systém CIRCM (Common Infrared Countermeasures) a americká armáda z něj dělá standard pro celou svou vrtulníkovou flotilu.

Od Chinooků ke všem strojům

Laserová ochrana vrtulníků není úplná novinka. Americká armáda provozovala starší systém ATIRCM přes šestnáct let, především na těžkých transportních Chinookách CH-47. Jenže ATIRCM byl objemný, těžký a energeticky náročný, prakticky nepřenositelný na menší stroje. Když se po roce 2003 v Iráku a Afghánistánu začaly množit útoky přenosnými protiletadlovými střelami MANPADS, armáda sice ochranu urychlila, ale jen pro vybrané platformy.

Teď přichází zásadní posun. Armáda letos v září podepsala s firmou Northrop Grumman rámcový kontrakt na výrobu a podporu CIRCM až do roku 2035. Cílem je vybavit systémem všechny armádní rotační stroje, od bitevních AH-64 Apache přes víceúčelové UH-60 Black Hawk až po transportní CH-47 Chinook. Počítá se i s integrací na budoucí stroj FLRAA, který má Black Hawky postupně nahradit. Nejde tedy o jednorázový retrofit, ale o nový flotilový standard.

Jak laser oslepí střelu

Celý řetězec obrany začíná u varovných senzorů. Systémy jako CMWS, LIMWS nebo ATW neustále sledují okolí vrtulníku a v okamžiku, kdy detekují odpálenou střelu, předají její směr laserovému podsystému CIRCM. Ten se skládá z pěti hlavních komponent:

• Dva pointer-trackery, každý váží asi 12 kg a zachytí přilétající střelu
• Dva lasery, polovodičové kaskádové kvantové lasery, každý o hmotnosti kolem 4,5 kg
• Jeden systémový procesor, řídící jednotka vážící přibližně 4,5 kg

Pointer-tracker střelu zachytí, začne ji sledovat a laser do jejího infračerveného hledače vyšle přesně modulovanou energii. Hledač střely ztratí schopnost sledovat tepelný podpis vrtulníku a střela mine cíl. Celý proces probíhá automaticky, bez zásahu pilota. Podle vyjádření amerického armádního letce z letošního září trvá reakce systému zhruba půl sekundy; oficiální materiály Northrop Grumman hovoří opatrněji o odezvě v řádu sekund. V obou případech je to výrazně rychlejší než ruční odhoz klamných cílů.

A právě tady vstupuje do hry klíčový rozdíl oproti klasickým světlicím. Tradiční světlice jsou jednorázová pyrotechnická munice, vrtulník jich nese omezený počet a každý odpálený kus je pryč. Armádní letec systém CIRCM popsal výstižně: „neomezený zásobník.“ Laser čerpá energii z palubní elektrické sítě, takže dokud vrtulník letí, systém funguje. Neřešíte kapacitu zásobníku světlic, ale dostupnost a spolehlivost elektroniky.

Prověřeno v praxi

Systém CIRCM rozhodně není laboratorní prototyp. Provozní testy dokončil v roce 2020, do plné sériové výroby vstoupil o rok později a počáteční operační schopnosti dosáhl v roce 2022. Podle výrobce bylo k letošnímu září dodáno přes 750 kompletních sad a systém nasbíral více než 75 000 operačních letových hodin. Na více než 550 vrtulnících už je nainstalován.

Zajímavý je i praktický detail z nasazení u jednotek: CIRCM se dá přehazovat mezi stroji podle aktuální potřeby. Pokud je konkrétní mise vyhodnocena jako vysoce riziková z hlediska hrozby MANPADS, jednotka může systém soustředit právě na ty vrtulníky, které letí do nejnebezpečnějšího prostoru. Ochrana tak není statická, ale flexibilní.

Důležité je také to, že CIRCM nenahrazuje celou stávající obrannou architekturu. Doplňuje ji. Varovné senzory zůstávají, výmetnice světlic zůstávají jako záložní vrstva. Laser přidává kvalitativně vyšší úroveň, aktivní směrové rušení hledače střely místo pasivního rozptylování tepelných signatur.

Nejen americká záležitost

Systém už překročil hranice americké armády. Firma Northrop Grumman veřejně potvrdila, že CIRCM bude integrován na německé Chinooky CH-47, čímž se technologie dostává do širšího prostoru NATO.

Podstatné je, že naše armáda provozuje vrtulníky systému H-1, osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bitevní AH-1Z Viper. Už v původním americkém schvalovacím balíku pro české stroje figurovaly prvky vlastní ochrany: varovný systém AN/AAR-47 pro detekci raket a laserového ozáření, výmetnice klamných cílů AN/ALE-47 a radarový varovný přijímač AN/APR-39. České vrtulníky tedy nejsou „holé“, mají základní obrannou architekturu, na kterou by pokročilejší laserová vrstva typu DIRCM technicky mohla navázat. Veřejně potvrzená česká objednávka CIRCM ale zatím neexistuje. Je to otázka priorit a rozpočtu.

Závody pokračují

Systém CIRCM není kouzelný štít. Infračerveně naváděné střely se vyvíjejí dál a budoucí hledače mohou být odolnější vůči laserovému rušení. Právě proto armáda i výrobce zdůrazňují otevřenou architekturu systému, možnost softwarových i hardwarových aktualizací bez výměny celé sestavy. Závody mezi střelou a protiopatřením nikdy nekončí. Americká armáda ale právě vsadila na to, že v příštím kole chce mít laser na každém vrtulníku, ne jen na vybraných strojích.