Rusko mělo během války velké plány. Jednou z obětí mělo být dokonce NATO

Druhá světová válka je beze sporu považována za nejničivější globální konflikt v celé historii lidstva. Podle některých odhadů přišlo o život přibližně 60 milionů lidí, což v té době představovalo zhruba 3 % celkové světové populace. I přes tyto jasné údaje se lidstvo nepoučilo, a o několik let později nastal další obrovský konflikt. Sovětský svaz vytvořil železnou oponu, která se táhla přes většinu středí i východní Evropy. Naopak po západní polovině kontinentu vedly Spojené státy alianční systém.

Americké sliby o omezení jaderných zbraní na válečné scéně

Americké administrativy při nástupu k moci slibovaly, že omezí roli jaderných zbraní v tamní vojenské doktríně. To se však ukázalo jako nemožné ve chvíli, kdy byl Washingtonu nabídnut způsob, jak porazit pomocí přesně naváděných zbraní sovětského vojenského juggernauta. Přestože specifické válečné plány Sovětského svazu i Spojených států zůstávají stále utajené, historici dokázali pomocí archivů vydaných bývalými členskými státy, jak by asi vypadaly plány sovětské armády na boj.

iZdroj fotografie: Uživatel Chairboy / Creative Commons / CC BY-SA

Zvrat přišel až po smrti Stalina

Varšavská smlouva si v té době udržovala výhradně obranný postoj zaměřující se na ochranu členských států před západní invazí. Tyto válečné plány pravděpodobně odrážely tehdejší masivní jadernou převahu Ameriky a nepředpokládaly použití jaderných zbraní v jakékoli kapacitě.  Teprve po smrti Stalina Sovětský svaz navrhl nové válečné plány. Z obranných strategií se staly útočné plány na bleskovou válku, která by umožnila Varšavské smlouvě dobýt a získat většinu západní Evropy během krátké chvíle.

Jaderné zbraně měly být využity spolu s vojenskou silou

K tomuto plánu měla využít kombinaci jaderných zbraní a konvenční vojenské síly Varšavské smlouvy. Jenom na severní frontě plánoval Sovětský svaz použít 189 jaderných zbraní (177 raket a 12 bomb). Zbytek jaderných zbraní by pak byl použit jak na střední, tak na jižní frontě. Velikost použitých zbraní by se odvíjela od požadovaných cílů. Ve výsledku by tak byly větší zbraně použity na větší města, jako Hamburk, Hannover, Mnichov, Bonn a další.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Strategie zahrnovala i cíle NATO

Válečné plány Sovětského svazu požadovaly kromě snahy o zničení velkých měst a populačních center také liberální používání taktických jaderných zbraní proti vojenským cílům NATO. Podle  Kongresové výzkumné služby Sovětský svaz rozmístil tyto zbraně na téměř 600 základnách. V době jeho rozpadu pak podle odhadů vlastnila Moskva přibližně 20 000 taktických jaderných zbraní.

Podle získaných plánů by Varšavská smlouva během prvních dnů války svrhla 7,5 megatun jaderných zbraní na vybrané západní cíle. Spojené státy by tento počet samozřejmě výrazně překonaly. Americké plány jaderné války jsou organizovány podle jednotného integrovaného operačního plánu (SIOP), který byl poprvé vytvořen v roce 1960. SIOP zahájený na preventivním základě by dodal více než 3 200 jaderných zbraní na 1060 cílů v Sovětském svazu, Číně a spojeneckých zemích v Asii a Evropě. 

Plány na rychlou vojenskou akci

Hlavní rozdíl mezi Sovětským svazem a NATO byl ten, že Moskva věřila, že jaderné zbraně budou jen jednou částí bojů, a dokonce ani nemusí být rozhodujícím faktorem. Sovětský svaz by tedy ve velkém množství využíval nejen jaderné zbraně, ale také konvenční vojenskou techniku. Spolu s liberálním používáním jaderných zbraní tedy Sovětský svaz a jeho varšavští spojenci plánovali zahájit masivní rychloakci zaměřenou na ovládnutí většiny západní Evropy. Cílem bylo v první řadě prorazit frontové linie NATO.  

iZdroj fotografie: Public Domain

Plány byly do určité míry nedomyšlené

Tyto plány byly podle odborníků velmi ambiciózní, ale v určitých ohledech také nereálné. Vojska Varšavské smlouvy neměla dostatečně dobré armádní vozidla pro tak rychlý útok. Mnohem důležitější jsou však následky výbuchu jaderných zbraní, kdy by bylo území nejen zcela zničené, ale také radioaktivní. Jakýkoliv vstup vojáků do této oblasti by tak znamenal jasnou smrt v důsledku ozáření.

Slyšeli jste o sovětských dokumentech, ve kterých byly plány na bleskovou jadernou akci?

Zdroj: Nationalinterest