Ukrajinci úplně odstavili Abramsy z boje, Rusové našli způsob, jak je vždy zničit. Do starého železa ale nepatří

Příběh amerického tanku M1A1 Abrams na Ukrajině není příběhem selhání stroje. Je to příběh bojiště, které se změnilo rychleji, než stačila dohnat ochrana kolem něj. Vojáci 425. samostatného útočného pluku „Skala“ v rozhovorech pro ukrajinské hromadske popsali, proč přestali Abramsy posílat do přímých útočných jízd. Důvod není jeden „zázračný“ ruský protiprostředek. Je jich desítky, a létají.

Bojiště, kde se nedá schovat

Prostor kolem Pokrovsku v Doněcké oblasti patří k nejintenzivněji sledovaným úsekům fronty. Ruské průzkumné drony tam podle posádek „Skaly“ operují prakticky nepřetržitě. Jakmile se Abrams rozjede, jeho silueta, výrazně vyšší a širší než u sovětských typů, se na termovizi projeví okamžitě. Pluk popsal konkrétní situaci z operace datované k 31. březnu 2026: tank vyjel za mlhy, která poskytovala přirozené krytí. Po jejím opadnutí začaly na kolonu pracovat FPV drony.

Nejde přitom o klasický protitankový boj, jak si ho pamatujeme z učebnic. Rusové nevyvinuli speciální střelu schopnou prorazit čelní pancíř Abramsu. Místo toho vytvořili systém, který funguje jako sled kroků:

• Odhalení – průzkumný dron zachytí pohyb kolony a identifikuje typ vozidla.
• Sledování – operátor vyčkává na vhodný okamžik, typicky zlepšení viditelnosti nebo zastavení tanku.
• Útok – opakované FPV údery míří na střechu, záď a boky, tedy místa, kde je pancíř slabší. Současně cílí i na doprovodná vozidla.

Ruské centrum „Rubikon“, které podle analýzy CSIS standardizovalo sdílení dronových taktik, zveřejnilo záběry údajného zničení Abramsu. Posádky „Skaly“ ale část videa zpochybnily; tvrdí, že šlo o sestřih z více dnů a různých míst, tedy o součást informační války.

Proč Abrams stále není šrot

Tank M1A1 Abrams váží přes 57 tun, pohání ho plynová turbína Honeywell AGT1500 o výkonu 1 500 koní (1 119 kW) a jeho hlavní zbraní je 120mm hladkohlavňový kanon M256. Dojezd činí zhruba 425 kilometrů po silnici, maximální rychlost přesahuje 65 km/h. Čtyřčlenná osádka sedí v prostoru odděleném od munice, a právě tato konstrukce podle vojáků „Skaly“ zachránila životy i při zásazích, které by v ruském T-72 znamenaly fatální detonaci zásoby střeliva.

Posádky chválí tři věci: přesnost palby, ochranu osádky a schopnost dopravit pěchotu pod pancířem na krátký úsek útoku. Tam, kam by šla pěšky pomalu a pod drony, je Abrams doveze rychle a relativně bezpečně. Srovnání s ruskými tanky typu T-72B3 nebo T-90M „Průlom“ ukazuje zajímavý paradox: na papíře je Abrams v mnoha ohledech lepší, ale ruské stroje byly dříve a plošněji dovybaveny klecemi, sítěmi a rušičkami proti FPV dronům. V praxi tak často nerozhoduje, kdo má lepší tank, ale kdo kolem něj vytvořil účinnější protidronový štít.

Pro kontext: Austrálie do 19. prosince 2025 dokončila předání všech 49 darovaných M1A1 Ukrajině. Spolu s 31 americkými kusy jde o 80 dodaných Abramsů. Vizuálně potvrzených ztrát různého typu je podle serveru The War Zone nejméně 25. Přesný počet skutečně bojeschopných strojů veřejně znám není.

Co by Abrams potřeboval, aby se vrátil

Stažení z přímého boje je popisováno jako dočasný stav, nikoliv definitivní konec. Posádky samy říkají, že tank smysl neztrácí, ztrácí možnost manévrovat bez silné protivzdušné, elektronické a maskovací podpory. Podle syntézy poznatků NATO, RUSI a samotných ukrajinských vojáků by návrat Abramsů do útočných operací vyžadoval několik vrstev ochrany:

• Silnější radioelektronický boj (REB) a rušení na trase přesunu.
• Vlastní průzkumné drony pro lov nepřátelských operátorů.
• Lokální protidronovou obranu (C-UAS) při přesunu i v palebném postavení.
• Fyzickou ochranu proti FPV: rámy, sítě, kovové „ježky“.
• Rychlou vyprošťovací a opravárenskou smyčku, která zkrátí dobu, po kterou je poškozený stroj nehybným terčem.

Že nejde o teorii, naznačuje vývoj z posledních měsíců. Materiál ukrajinského Vijskove TV/Armija Media z 21. září 2026 ukázal Abrams kompletně obvařený kovovým protidronovým rámem, takzvaným „ježkem“. Při březnové operaci u Pokrovsku ho posádky ještě neměly. Proč tehdy chyběl, veřejné zdroje jasně nevysvětlují.

Tanky neumřely, změnila se pravidla

Zkratka „drony zabily tank“ je lákavá, ale analytické zdroje ji odmítají. Justin Bronk z britského think-tanku RUSI výslovně varuje, že drony doplňují ostatní zbraně, ale nenahrazují tanky, dělostřelectvo ani pěchotu. NATO už aktivně testuje protidronové technologie v Polsku a přes centrum JATEC systematicky vstřebává ukrajinské lekce.

České ministerstvo obrany z toho vyvozuje stejný závěr. Oficiální materiály k pořízení 44 tanků Leopard 2A8 výslovně říkají, že zkušenosti z Ukrajiny potvrzují bojovou hodnotu tanků. Velitelství pozemních sil AČR vnímá Leopard 2A4, který české jednotky už přebírají, jako vstupní bránu k moderní těžké brigádě, ne jako relikt minulosti. Praktický dopad ukrajinské zkušenosti tak nespočívá v ústupu od obrněných sil, ale ve vyšším důrazu na to, co kolem tanku musí být: REB, protivzdušná obrana krátkého dosahu, maskování a rychlé opravy.

Ne konec, ale přestávka s poučením

Po březnové operaci u Pokrovsku zahájilo vyšší velení služební prověrku postupu pluku „Skala“. Posádky samy přiznaly zásah čtyř kusů techniky. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, opakovaně ukazuje, že žádná zbraň není nezranitelná, ale také že žádná není zbytečná, pokud se kolem ní vybuduje systém, který odpovídá realitě bojiště.

Abrams u Pokrovsku nedostal knockout. Dostal lekci, kterou teď čtou i v Praze, Berlíně a Bruselu.