Čína získala jedno z největších tajemství Pentagonu. Ukradla příklop kokpitu a dveře zbraňové šachty F-35

Čínské úřady drží dva díly ze stealth obálky amerického stíhacího letounu F-35. Zásilka se k nim dostala přes komerčního přepravce UPS.

F-35A australského letectva i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Austrálie
                   

Koncem května 2026 vyrazily z Austrálie směrem do Spojených států dva díly z letounu F-35 Lightning II, příklop kokpitu a dveře zbraňové šachty. Obě komponenty byly vedené jako neopravitelné a měly putovat zpět výrobci. Jenže zásilka se zastavila v Jižní Koreji, odtud byla přesměrována do Hongkongu a tam ji převzala čínská vláda. K 25. září 2026 díly nevrátila. Nejde o běžné plechy. Jde o fyzické kusy stealth obálky nejdražšího zbraňového systému v dějinách, pokryté radaropohlcujícím materiálem, a o selhání řetězce, který měl být pro spojence zárukou bezpečnosti.

Proč zrovna příklop kokpitu a dveře zbraňové šachty

F-35 je navržený tak, aby byl pro nepřátelské radary co nejtěžší cíl. Stealth ale není jeden kouzelný nátěr. Stojí na kombinaci tvaru draku, vnitřního nesení výzbroje, speciálních povlaků a senzorové integrace. A právě příklop kokpitu a dveře zbraňové šachty patří mezi díly, které tuto kombinaci fyzicky ztělesňují.

Příklop kokpitu F-35 není jen průhledný kryt nad hlavou pilota. Na jeho vnější straně je nanesený speciální povlak, který je součástí řešení nízké pozorovatelnosti celého letounu. Už v roce 2019 tehdejší šéf programu F-35 generálporučík Fick na briefingu Pentagonu výslovně mluvil o tom, že problém příklopu kokpitu souvisí právě se ztrátou tohoto vnějšího povlaku. A zpráva GAO z roku 2024 potvrdila, že delaminace povlaku příklopu snižuje účinnost mise.

Dveře zbraňové šachty jsou zase klíčové pro stealth konfiguraci z jiného důvodu. F-35 nese rakety a bomby uvnitř trupu, právě proto, aby nenarušovaly radarový profil. Dveře, které tuto komoru uzavírají, musí dokonale lícovat s okolním drakem a být pokryté stejným radaropohlcujícím materiálem jako zbytek povrchu. Každá spára, každý milimetr je navržený tak, aby odrážel co nejméně radarové energie. Čína teď drží originální vzorek obojího.

Jak se díly dostaly do Hongkongu

Podle zjištění agentury Bloomberg, které převzaly AP i další média, přepravovala zásilku společnost UPS. Trasa měla vést z Austrálie do Spojených států. Zásilka se ale zastavila v Jižní Koreji, a odtud byla přesměrována do Hongkongu.

Kdo přesměrování zadal, není veřejně doloženo. Vyšetřovatelé dosud nezveřejnili, zda šlo o chybu dispečera, systémový problém, nebo cílený zásah do trasy. UPS incident sama nahlásila americkému úřadu pro kontrolu obchodu s obranným materiálem (Directorate of Defense Trade Controls). Australský ministr obrany Richard Marles 22. září 2026 potvrdil, že Austrálie incident prověřuje ze svého konce. Pentagon prostřednictvím F-35 Joint Program Office uvedl, že „aktivně pracuje s americkými úřady a průmyslovými partnery na získání komponent zpět“ a že zavede pojistky proti opakování.

Čínské ministerstvo zahraničí podle sekundárních zpráv uvedlo, že o situaci „neví“. Díly přesto zůstávají v čínských rukou.

Systém, který selhal dávno před tímto incidentem

Nasazení komerčního dopravce na přepravu dílů F-35 není anomálie. Pentagon sám v oficiálních materiálech popisuje, že logistika F-35 využívá kombinaci vojenské přepravy a kontrahovaných komerčních dopravců, včetně UPS. Program F-35 funguje na principu globálního sdíleného poolu náhradních dílů, rozprostřeného ve více než padesáti domácích i zahraničních zařízeních.

A právě tady je systémový problém. Audit amerického Nejvyššího kontrolního úřadu (GAO) z roku 2023 popsal, že od května 2018 se v tomto poolu ztratil přes milion dílů v hodnotě přesahující dvě miliardy korun. Většina z nich byly drobné součástky, ne stealth komponenty. Ale zpráva odhalila slabou evidenci, nedostatečnou kontrolu pohybu a nejasné odpovědnosti. Incident s příklopem kokpitu a dveřmi zbraňové šachty tak nevypadá jako ojedinělé selhání. Vypadá jako nejviditelnější symptom chronického problému.

Co Čína může a co nemůže zjistit

Lockheed Martin incident komentoval formulací, že riziko zneužití je „nízké“. Díly byly vedené jako neopravitelné, neobsahovaly avioniku, software ani citlivá data o misích. To je pravda, ale jen část pravdy.

Fyzický vzorek originálního dílu F-35 dává jiný typ poznání než kyberneticky ukradená dokumentace. Čínské laboratoře mohou analyzovat vrstvy radaropohlcujícího materiálu, způsob nanášení, chemické složení, výrobní tolerance, způsob uchycení i stopy po údržbových zásazích. To jsou informace, které z powerpointové prezentace nebo z pozorování letounu na leteckém dni nezískáte.

Čína přitom o technologie F-35 usiluje dlouhodobě. V roce 2014 americké ministerstvo spravedlnosti obžalovalo čínského občana Su Bina za kybernetickou krádež obchodních tajemství k programům F-35, F-22 a C-17. Tehdy šlo o data. Teď jde o hmotu.

Neznamená to konec stealth F-35. Nízká pozorovatelnost letounu stojí na celé konfiguraci, ne na jednom dílu. Ale znamená to, že největší geopolitický rival USA drží originální vzorek z obálky nízké pozorovatelnosti letounu, který má v příštím desetiletí tvořit páteř vzdušných sil NATO, včetně české armády, která si F-35A vybrala v roce 2024.

Co to znamená pro spojence

Bezprostřední uzemnění flotil nehrozí. Dopad je jiný: systémový a politický. Incident řeší nejméně dva výbory amerického Kongresu. Spojenci sdílející pool dílů F-35 budou muset přehodnotit trasy přepravy, kontrolní uzly a režim nakládání s díly, které nesou stealth povlaky, a to i tehdy, když jsou vedené jako vyřazené.

Pro Českou republiku a další budoucí provozovatele F-35 v Evropě je hlavní lekce logistická. Ve třicátých letech má na evropských základnách NATO působit přes sedm set kusů F-35. Každý z nich bude součástí stejného globálního ekosystému, který právě selhal na trase mezi Austrálií a Spojenými státy.

Největší zpráva tohoto incidentu nakonec není to, že Čína drží dva díly F-35. Je to způsob, jakým se k nim dostala: ne průnikem do hangáru, ne hacknutím serveru, ale přes legální logistický řetězec programu, který stál americké daňové poplatníky přes 1,7 bilionu dolarů.

Může se Čína něco přiučit?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články