Rusko agresivně válčí už 1 678 dní a stále nemá dost. Obětovalo už 1,531 milionu vojáků, ale hodlá zabíjet další

Ráno 28. září zveřejnil generální štáb v Kyjevě dvě čísla, která spolu tvoří jeden příběh. První: 1 678 dní od zahájení plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Druhé: 229 bojových střetů za uplynulých čtyřiadvacet hodin, doprovázených 90 leteckými údery, 277 klouzavými bombami, 8 845 kamikaze drony a 2 918 ostřelováními ukrajinských pozic a obcí. Válka nejenže neskončila, zrychluje se její denní brutalita. A Kreml otevřeně říká, že chce přidat.

Co ve skutečnosti znamená 1,531 milionu

Číslo 1 531 060 osob, které uvádí Ministerstvo obrany Ukrajiny, není počet mrtvých. Jde o celkové bojové ztráty v osobním stavu, tedy zabité, raněné, nezvěstné a zajaté dohromady. Ukrajinská strana tento rozpad nepublikuje, ale nezávislé západní zdroje pomáhají zasadit číslo do kontextu.

Britská rozvědná služba GCHQ v červnu 2026 ve veřejné přednášce své ředitelky uvedla téměř 500 000 zabitých ruských vojáků od začátku invaze. Americký think-tank CSIS ke stejnému měsíci odhadoval kolem 1,4 milionu celkových ruských bojových ztrát včetně raněných a pohřešovaných. Ukrajinských 1,531 milionu k 28. září je vyšší, ale po dalších třech měsících bojů a s odlišnou metodikou se stále pohybuje v logickém pásmu.

Důležité je i srovnání tempa. Náš výpočet z oficiálních ukrajinských součtů ukazuje, že mezi 31. červencem a 28. zářím vzrostl celkový počet o 84 910 za 59 dní, tedy průměrně 1 439 denně. Číslo z 28. září, 2 090 vyřazených, je o zhruba 45 % nad tímto dvouměsíčním průměrem. Denní údaje kolísají, ale trend je zřejmý: ztráty nepolevují.

Technika mizí rychleji, než ji Rusko stíhá opravovat

Vedle osobního stavu ukrajinská tabulka eviduje 12 385 zničených tanků, 25 450 obrněných vozidel a 537 228 dronů. Tanková cifra je několikanásobně vyšší než celá předválečná aktivní inventura ruské armády; podle IISS Military Balance 2024 odpovídalo už dřívějších zhruba 2 900 ztracených tanků kompletnímu aktivnímu stavu na začátku invaze. Rusko od té doby tahá techniku ze skladů, opravuje sovětské stroje a znovu je posílá na frontu.

Vizuálně potvrzené ztráty projektu Oryx jsou výrazně nižší (4 448 tanků), protože zachycují jen kusy doložené fotografií nebo videem. Rozdíl neznamená automaticky manipulaci. Znamená, že na rozsáhlé frontě o délce stovek kilometrů prostě nelze každý zničený tank vyfotit. Obě čísla ale říkají totéž: Rusko spotřebovává techniku tempem, které jeho průmysl nedokáže plně nahrazovat z nové výroby.

Drony jsou kapitolou samy o sobě. Přes půl milionu ztracených kusů Rusko v jejich nasazování nepolevuje, naopak. Ruské ministerstvo obrany otevřeně říká, že bezpilotní prostředky převzaly roli hlavní úderné síly a pro rok 2026 chce dokončit formování specializovaných bezpilotních jednotek. Drony se staly spotřebním materiálem, levným a masově vyráběným. Ukrajina odpovídá vlastními inovacemi: na jaře 2026 nasadila interceptory JEDI Shahed Hunter schopné automaticky přijímat radarová data a ničit íránské Šáhidy, a do bojového provozu vstoupila i takzvaná soukromá protivzdušná obrana s prvními potvrzenými sestřely.

Proč Kreml nezastavuje

Nejtvrdší důkaz, že Moskva hodlá pokračovat, pochází přímo z Moskvy. Na rozšířeném zasedání kolegia ruského ministerstva obrany v prosinci 2025 ministr obrany stanovil pro rok 2026 jasnou prioritu: splnění cílů „speciální vojenské operace“ a „udržení a zvýšení tempa ofenzivy“. Současně oznámil, že plán náboru i dodávek zbraní je plně financován.

Odkud Rusko bere lidi po tak masivních ztrátách? Z kombinace peněz, tlaku a zoufalství. Britský vládní přehled z srpna 2026 popisuje systém, který funguje jako mixér sociálního nátlaku: regionální podpisové bonusy často přesahující 2 miliony rublů, federální bonus 400 000 rublů pro nové kontraktní vojáky, převádění branců do kontraktů, nábor přes rezervní struktury BARS a zprávy o klamání či přímém nátlaku na chudé, bezdomovce nebo zadržené. Kdyby ztráty ruskou společnost necítila, nebylo by nutné tak agresivně zdražovat cenu lidského života.

Britské vystoupení při OBSE z června 2026 situaci shrnuje střízlivě: Rusko utrpělo obrovské ztráty, jeho územní zisky se zpomalují, ale Moskva odmítá seriózně jednat. Ztráty válku prodražují a ztěžují. Samy ji ale nezastavují, to může udělat jen politické rozhodnutí Kremlu, který zatím počítá mrtvé jako přijatelnou cenu.

Co to znamená pro Česko

Válka, která trvá 1 678 dní, mění i český bezpečnostní kalkul. Ministerstvo zahraničí výslovně říká, že pomoc Ukrajině „posiluje i naši vlastní bezpečnost“. Vláda schválila Program Ukrajina 2030, který na roky 2026 až 2028 počítá s alokací jedné miliardy korun ročně, polovinu přes Národní rozvojovou banku, druhou polovinu na humanitární, stabilizační a rekonstrukční aktivity. Česká muniční iniciativa pokračuje, byť stát v roce 2026 vystupuje jako zprostředkovatel bez přímého financování ze státního rozpočtu.

Bezpečnostní rada státu v lednu 2026 řešila ochranu kritické infrastruktury proti dronovým útokům, právě se zkušeností z Ukrajiny, kde drony proměnily pravidla boje. Česko se učí z války, která se odehrává tisíc kilometrů od jeho hranic, protože ví, že vzdálenost v éře bezpilotních systémů už neznamená bezpečí.

Válka jako průmyslový provoz

28. září 2026 nebyl výjimečný den. Nebyl zlomový ani symbolický. Byl to jeden z 1 678 dnů, kdy ruská armáda útočila, Ukrajina se bránila a statistika ztrát narostla o další řádek. Právě v té rutině je to nejděsivější sdělení: Kreml proměnil válku v průmyslový provoz, kde jsou lidé spotřebním materiálem se stanovenou cenou. A ta cena, jak ukazují náborové bonusy i frontová čísla, pořád stoupá.