Boeing ovládl budoucnost amerického letectva. Po F-47 získal zakázku na palubní stíhačku 6. generace F/A-XX za půl bilionu

Dne 29. září 2026 oznámilo americké námořnictvo, že si pro program F/A-XX, budoucí palubní stíhačku, která nahradí legendární Super Hornety, vybralo právě Boeing. Firma přitom už od března 2025 vyvíjí letoun F-47 pro americké vzdušné síly. Žádný jiný americký výrobce v moderní historii nedržel současně klíč k oběma hlavním pilotovaným stíhacím větvím nové generace. Nejde o ovládnutí veškerého amerického vojenského letectva, Lockheed Martin dál staví F-35, Northrop Grumman bombardér B-21 Raider. Jde ale o něco, co z pohledu budoucí vzdušné nadvlády váží víc: Boeing bude architektem obou strojů, kolem nichž se v příštích dekádách postaví celý americký stíhací ekosystém.

Dvě zakázky, jedna firma, stovky miliard

Samotná vývojová zakázka na F/A-XX přesahuje podle Air & Space Forces 20 miliard dolarů, tedy zhruba půl bilionu korun. Podobnou částku představuje i vývojový kontrakt na F-47, který Boeing získal v březnu 2025. „Půl bilionu“ v titulku ovšem není hodnota jediné smlouvy, je to redakční součet dlouhodobého potenciálu obou programů. Agentura Reuters u obou linií pracuje s horizontem desítek let a hovoří o objednávkách za stovky miliard dolarů, pokud se započítá sériová výroba, modernizace, náhradní díly a provoz. V přepočtu na koruny se tak skutečně dostáváme k částce přesahující půl bilionu, a to jen za vývojovou fázi. Celkový životní cyklus obou programů může tuto sumu ještě výrazně překonat.

Rozpočtová cesta přitom nebyla hladká. Administrativa se pokusila přesunout už přidělené prostředky pro F/A-XX jinam a v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požadovala pro tento program pouhých 140,6 milionu dolarů. Kongres ale zasáhl, v předchozím roce vytáhl financování námořní stíhačky téměř na 1,7 miliardy dolarů a další návrhy počítaly s 915 miliony. Bez tohoto zásahu by program reálně zamrzl.

Co vlastně F/A-XX umí a proč je jiná

Technické detaily zůstávají utajené, Boeing to ve své tiskové zprávě říká přímo. Přesto veřejné zdroje nabízejí obrys budoucího stroje, který je výrazně ambicióznější než pouhý nástupce Super Hornetu:

• Dosah: Kontradmirál Donnelly z námořnictva hovořil o minimálně 25% nárůstu operačního dosahu oproti současným palubním strojům. Pro kontext: bojový poloměr F/A-18E/F Super Hornet činí zhruba 720 km; F/A-XX by se tak měla dostat výrazně za tisícikilometrovou hranici.
• Stealth: Výrazně vyšší úroveň snížení radarového odrazu než u současné generace, navržená od počátku pro prostředí hustých protivzdušných systémů.
• Elektronický boj: Stroj má částečně převzít roli EA-18G Growleru, specializovaného letounu pro elektronický boj. Growler dnes létá výhradně v americkém námořnictvu a jeho schopnosti nemají v NATO přímý ekvivalent.
• Velení dronům: Pilot F/A-XX nebude operovat sám. Bude řídit bezpilotní spolubojové letouny CCA (Collaborative Combat Aircraft), kterým bude přidělovat úkoly: průzkum, rozšíření senzorového pokrytí, nesení dalších střel. Námořnictvo tento koncept už testuje; v simulacích piloti F-35 ovládali více CCA přes tablety a virtuální F/A-18 vedl autonomní drony jako velitel mise.
• Otevřená architektura: Boeing výslovně zmiňuje otevřenou architekturu misijních systémů, tedy modulární systém, do kterého půjde v budoucnu snáze integrovat nové senzory, zbraně i software.

Oproti F-47, který je „suchozemský“ víceúčelový bojový letoun vzdušné nadvlády s veřejně uváděným doletem přes 1 850 km a rychlostí nad Mach 2 (přibližně 2 450 km/h), musí F/A-XX řešit navíc katapultový start, přistání na palubě letadlové lodě, korozní námořní prostředí a integraci do celého palubního leteckého svazu včetně tankeru MQ-25 Stingray.

Kdo prohrál a proč to není náhoda

Ve finále soutěže o F/A-XX prohrál Northrop Grumman. Lockheed Martin, výrobce F-35 a dosavadní dominantní hráč amerického stíhacího průmyslu, byl podle Reuters vyřazen ještě před finálním soubojem. Oficiální zdůvodnění zveřejněno nebylo. U F-47 Boeing porazil přímo Lockheed Martin.

Výsledek je pozoruhodný. Lockheed Martin, firma, která posledních dvacet let definovala americké stíhací letectvo programem F-35 Lightning II, nevede ani jeden z programů příští generace. Boeing naopak prošel v posledních letech hlubokou krizí: ztráty z fixních vývojových kontraktů přesáhly v roce 2024 pět miliard dolarů, obchodní divize nesla dopady problémů kolem modelu 737 a management ještě v září 2026 přiznával, že výrobní stabilita není tam, kde by chtěl.

Právě proto je koncentrace obou programů v jedné firmě nejen triumfem, ale i rizikem. Pentagon sám řešil, zda americká průmyslová a inženýrská základna zvládne paralelní vývoj dvou stíhaček 6. generace najednou. Boeing měl na konci prvního čtvrtletí 2025 celkový backlog zakázek ve výši 545 miliard dolarů, a F-47 v něm tehdy ještě ani nebyl započítán.

Závod s Čínou a signál pro NATO

Americké programy 6. generace nevznikají ve vakuu. Čína rozšiřuje vlastní stealth flotilu tempem, které západní analytici označují za znepokojivé; na vojenských přehlídkách ukazuje stíhačky páté generace J-20 i námořní J-35 a podle Air & Space Forces západní experti identifikovali nejméně dva nové stealth demonstrátory či prototypy, jejichž přesné parametry ale Peking oficiálně nepotvrdil. Rusko je podle analýzy CSIS z července 2026 průmyslově soustředěné na válečnou výrobu, obnovu zásob a bezpilotní systémy; transparentně rozjetý ekvivalent dvou amerických pilotovaných programů 6. generace nemá.

Pro NATO a potažmo Českou republiku je americký dvojprogram důležitý nepřímo, ale zásadně. Schopnost USA držet vzdušnou dominanci, potlačovat protivzdušnou obranu a vést síťové operace posiluje odstrašení na evropském i globálním bojišti. České Gripeny patří do jiné váhové kategorie; F/A-XX je extrémní špička trendu, kde pilotovaný stroj řídí roj dronů, nese vlastní prostředky elektronického boje a operuje v prostředí, kam se současná generace nedostane. Ale právě proto, že tato špička existuje, může zbytek Aliance fungovat.

Kdy F/A-XX vzlétne

Přesné milníky zůstávají utajené. Veřejně známý rámec hovoří o postupném nahrazování Super Hornetů v průběhu třicátých let. Pro srovnání: F-47 je výrazně dál, první drak je podle dostupných informací už ve výrobě a první let se plánuje na rok 2028.

Boeing teď stojí před úkolem, který v americkém obranném průmyslu nemá obdobu. Musí současně dovést k úspěchu dva nejsložitější stíhací programy na planetě, a to v době, kdy se jeho vlastní výrobní kultura teprve vzpamatovává. Pokud uspěje, přepíše pravidla amerického leteckého průmyslu na příští půlstoletí. Pokud selže, bude to nejdražší sázka v dějinách vojenského letectví.