Nová metoda: Rusové nasadili hlavici, která dronům umožňuje doslova přeřezávat stožáry vysokého napětí

Noc z 29. na 30. září přinesla jednu z nejmohutnějších dronových vln za poslední měsíce: 188 útočných bezpilotníků, z toho 86 reaktivních, mířilo převážně na Kyjevskou oblast. Mezi nimi letěly i stroje s hlavicí, jakou ukrajinská strana dosud nezaznamenala. Serhij Beskrestnov, známý pod přezdívkou „Flash“ a sledovaný jako jeden z nejinformovanějších ruských vojenských komentátorů, na svém Telegramu popsal nasazení takzvané KRSN, kumulativně-řezné speciální nálože. Její účel definoval jednoznačně: ničit ocelové stožáry vysokonapěťového vedení a železné mostní konstrukce. Poprvé v této válce tak Rusko veřejně ukázalo, že necílí jen na elektrárny a rozvodny, ale přímo na „kostru“ přenosové sítě.

Jak funguje hlavice, která „řeže“ ocel

Klasická trhavá nálož ničí plošně: rozmetá budovu, poškodí transformátor, rozbije rozvodnu. KRSN pracuje jinak. Podle Beskrestnova má hlavní nálož o hmotnosti 40 kilogramů a čtyři moduly. Princip vychází z takzvané lineární kumulativní nálože, což je technologie dobře zdokumentovaná v západních odborných materiálech. Americký technický dokument popisuje, jak V-profilovaný kovový vložek při detonaci vytváří vysokorychlostní „řezný“ paprsek schopný proniknout ocelí. Akademická studie publikovaná v odborném časopise potvrzuje úspěšné testy lineárního kumulativního řezání na ocelových prvcích mostních konstrukcí.

Výsledek? Místo exploze, která poškodí okolí, ale ocelový profil stožáru třeba jen ohne, tato hlavice soustředí energii do úzkého směru a nosný prvek doslova přetne. Pro přenosovou soustavu je to zásadní rozdíl: spadlý stožár znamená přerušené vedení na desítky hodin i déle, zatímco poškozený transformátor lze někdy obejít přesměrováním toku elektřiny.

Co útok skutečně způsobil

Důležité je oddělit dvě věci: doložený účel hlavice a doložené následky útoku. Beskrestnov popsal KRSN jako nástroj na stožáry a mosty. Přesný počet stožárů, které byly přeřezány nebo se zřítily, ale ukrajinská strana veřejně neuvedla. Co je potvrzené:

• Útok zasáhl energetickou infrastrukturu v 18 lokacích.
• Poškozena byla zařízení na Trypilské tepelné elektrárně, jak potvrdila společnost Centrenergo.
• V Kyjevě a Kyjevské oblasti bylo zavedeno nouzové a následně stabilizační odpojování elektřiny, poprvé od jara.
• Energetická společnost DTEK oznámila obnovení dodávek pro 8 000 domácností v průběhu dne.
• Omezen byl provoz tramvají a trolejbusů, snížil se tlak vody.

Během 30. září Rusko vypustilo dalších 285 dronů, z toho 174 reaktivních. Ukrajinský premiér označil útok za první takto masivní kombinovanou ránu od konce minulé topné sezony. To není náhoda: načasování přesně odpovídá předzimní energetické kampani.

Proč je tohle jiná úroveň hrozby

Rusko útočí na ukrajinskou energetiku systematicky od podzimu 2022. Elektrárny, rozvodny, transformátory: to všechno už prošlo opakovanými vlnami ničení a oprav. Jenže stožáry vysokého napětí představují jinou kategorii cíle. Je jich tisíce, stojí v otevřené krajině, nelze je schovat ani obrněnit. Jejich oprava vyžaduje těžkou techniku, speciální díly a čas.

Podle nás jde o logický další krok v ruské strategii energetického tlaku. Když elektrárnu zničíte, Ukrajina ji opraví nebo nahradí dovozem. Když rozvodnu vyřadíte, tok elektřiny se přesměruje. Ale když přeříznete samotné vedení na desítkách míst současně, vytvoříte „ostrovy“ bez napájení, které nelze rychle propojit. Kombinace úderů na výrobní kapacity i přenosovou síť je pro Kyjev před zimou mimořádně nebezpečná.

Obrana není bezmocná, ale nestíhá

Ukrajinská protivzdušná obrana v noční vlně 29./30. září neutralizovala 160 cílů včetně 155 dronů. Během denní vlny hlásila 254 zneškodněných z 285. To jsou vysoká čísla, ale ne dost vysoká. Prezident Zelenskyj dva dny před útokem přiznal, že celková úspěšnost proti dronům činí 70 %, ale proti reaktivním verzím jen 57 %. Reaktivní drony letí stovkami kilometrů za hodinu a obráncům nechávají, jak napsala agentura AP, jen okamžiky na zásah.

Ukrajina přitom není pasivní. Už v červnu 2026 její ministerstvo obrany oznámilo úspěšný bojový test autonomních interceptorů proti dronům typu Šáhid. V září Zelenskyj mluvil o urychlení výroby nových prostředků určených přímo proti reaktivním bezpilotníkům. Problém je tempo: Rusko navyšuje produkci rychleji, než Ukrajina stíhá rozšiřovat obranu.

Jeden detail ze Zelenského projevu z 28. září stojí za zvláštní pozornost: reaktivní dron toho dne doletěl až k hranici s Polskem. Pro evropskou bezpečnostní debatu je to varovný signál. EU už výslovně označuje drony jako riziko pro kritickou infrastrukturu a NATO v září 2026 publikovalo nové požadavky na odolnost základních služeb včetně energetiky. Česká republika letos poslala na Ukrajinu 55 dieselových generátorů a schválila pokračování programu pomoci na roky 2026–2030 s plánovanou miliardou korun ročně. Útok jako ten z 30. září ukazuje, že potřeba bude jen narůstat.

Rusko v této válce opakovaně dokazuje, že když jedna metoda ničení přestane stačit, přijde s další. Hlavice KRSN je přesně takovým posunem: levnější, přesnější a cílená na prvky sítě, které dosud nebyly primárním terčem. Zima se blíží a Kyjev to ví.