Zelenskyj už si z ruských výhrůžek nic nedělá. Ropné rafinerie hodlá ničit mnohem rychleji než dříve

Dne 2. října 2026 seděl Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě před kamerou Reuters a mluvil o rafineriích. Ne o diplomacii, ne o příměří, o rafineriích. „Musíme to rozšířit,“ řekl. O dva dny později ruské ministerstvo zahraničí znovu vyzvalo cizince a diplomaty, aby opustili Kyjev, a ministerstvo obrany přislíbilo „velkoplošné odvetné údery“. Zelenskyj na to odpověděl tím, co dělá celý rok: pokračoval v plánování dalších útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Ruské zastrašování přestává fungovat, a čísla ukazují proč.

Co jsou ty „ruské výhrůžky“ a proč na ně Kyjev nereaguje ústupem

Rusko v posledních týdnech eskalovalo na dvou frontách současně. Na bojišti zasáhlo tři mosty přes Dněpr přímo v Kyjevě, útočilo na energetiku, telekomunikace, silnice, železnici a způsobilo dopravní kolaps v hlavním městě. Na diplomatické rovině pak 4. října ruské ministerstvo zahraničí zopakovalo varování cizincům a diplomatickému personálu, aby v Kyjevě nezůstávali, a oznámilo pokračování masivních úderů.

Jenže podobné výhrůžky Moskva používá opakovaně. Už v červnu 2026 po téměř identickém varování velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová veřejně prohlásila, že EU z Kyjeva „nikam nejde“. Zastrašování nefungovalo tehdy a nefunguje ani teď. Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters vysvětlil, proč reaguje právě útoky na rafinerie: ukrajinské zpravodajské služby získaly dokumenty o nové ruské „doktríně“, která před zimou počítá s útoky na širší spektrum civilních cílů, infrastrukturu, logistiku, školy, nemocnice. Odpovědí nemá být defenzivní stažení, ale přenesení části válečné zátěže do ruského ekonomického zázemí.

Kampaň, která už funguje, a má být ještě tvrdší

Ukrajinské útoky na ruské rafinerie nejsou novinkou. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) zasáhla Ukrajina v prvních osmi měsících roku 2026 ruskou rafinerii v průměru jednou za tři dny. Výsledky jsou měřitelné:

• Ruský rafinérský průtok v červnu 2026 spadl na 3,8 milionu barelů denně, pokles zhruba o 30 % meziročně.
• Analytická firma Kpler v polovině července odhadla, že 58 % ruské rafinérské kapacity bylo zasaženo nebo odstaveno.
• Ruské exporty ropných produktů v červenci klesly na 1,2 milionu barelů denně oproti 2,3 milionu o rok dříve.
• Moskevská rafinerie po červnovém zásahu podle IEA pravděpodobně neobnoví provoz dříve než začátkem roku 2027.

Ukrajina přitom stále častěji míří na sekundární jednotky rafinerií, destilační kolony, krakery, hydroúpravny, jejichž oprava trvá šest až osm měsíců a pod západními sankcemi je ještě obtížnější. To, co Zelenskyj nyní oznamuje, není nový typ kampaně. Je to její zrychlení a prohloubení. Přechod od obtěžovacích úderů k systematické ekonomické válce proti ruskému palivovému zázemí.

Nové zbraně: od dronů k balistice

Dosud Ukrajina útočila na rafinerie převážně bezpilotními systémy s dlouhým doletem. Portfolio firmy Fire Point zahrnuje drony FP-1 s doletem až 3 400 km, ale s nákladem pouhých 60 kilogramů, nebo těžší FP-5 Flamingo nesoucí až 1 200 kg na vzdálenost 3 000 km. Pomalé, podzvukové, zachytitelné.

Zlom přichází s balistikou. Zelenskyj v rozhovoru potvrdil, že balistická střela FP-7 už byla bojově nasazena: dolet 250 km, nálož 200 kg, rychlost 1 500 m/s. A na podzim 2026 očekává zavedení FP-9. Podle výrobce jde o výrazný skok:

Balistická střela letí jiným profilem než dron, strmě, rychle, s minimální dobou na reakci protivzdušné obrany. Osm set kilogramů nálože doručených rychlostí přes Mach 6 (přibližně 7 400 km/h) dokáže vyřadit rafinérskou jednotku na měsíce. A s doletem 850 km se do dosahu dostává i Moskva. Parametry FP-9 zatím pocházejí převážně z materiálů Fire Point a nebyly nezávisle ověřeny, ale samotný fakt, že Zelenskyj o střele mluví veřejně a udává termín, naznačuje, že vývoj je v pokročilé fázi.

Washington tlačí na brzdu, Kyjev odmítá šlápnout

Ukrajinská rafinérská kampaň má i odpůrce na Západě. Donald Trump v září veřejně vyzval Zelenského, aby přestal „vyřazovat diesel v Rusku“, a spojil to s rekordní cenou nafty v USA. Washington tlačí na oddělené energetické příměří, které by zastavilo útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách.

Zelenskyj to odmítá, ale ne plošně. V rozhovoru pro Axios z konce září řekl, že Ukrajina je připravena na vzájemné zastavení energetických útoků. Klíčové slovo je „vzájemné“. Jednostranně přestat odmítá, dokud Rusko samo útočí na ukrajinskou energetiku a civilní zázemí. Z Moskvy přitom podle Zelenského nepřichází žádný reálný signál k takovému příměří. Naopak, Rusko po jeho rozhovoru pro Reuters okamžitě oznámilo další stupňování úderů. Putin navíc v srpnu podepsal dekret umožňující státu dočasně převzít kritickou infrastrukturu, pokud soukromí vlastníci selžou v ochraně nebo obnově po ukrajinských útocích. To samo o sobě ukazuje, jak vážně Kreml dopady kampaně vnímá.

Co to znamená pro české pumpy

Česko se od dubna 2025 zásobuje výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL, fyzická závislost na ruské ropě skončila. Jenže Ministerstvo financí samo uvádí, že česká ekonomika je u ropných produktů „cenovým příjemcem“: maloobchodní ceny na českých pumpách kopírují cenu Brentu s přibližně týdenním zpožděním. Pokud ukrajinské útoky dál utahují světový trh s dieselem, a IEA i Kpler potvrzují, že přesně to se děje, projeví se to i u nás.

Vláda na to reaguje. Od 1. října 2026 znovu zavedla regulaci marží a snížila spotřební daň z nafty, současně uvalila mimořádnou daň na rafinérský sektor. Průměrná cena pohonných hmot v září podle CCS dosáhla 47,73 Kč za litr. Další zdražení není jisté, ale pravděpodobné, zvlášť pokud Zelenskyj svůj slib splní a kadence útoků skutečně vzroste.

Každá zasažená ruská rafinerie je kus válečné mašinérie, který přestane fungovat na měsíce. Zelenskyj sází na to, že ekonomická bolest v Rusku naroste rychleji než diplomatická trpělivost Západu. Je to riskantní kalkulace, ale čísla zatím mluví v jeho prospěch.