Tchaj-wan řeší dilema: 200 modernizovaných F-16 místo 100 stealth F-35 má být lepších. Analytici sází na kvantitu

Tchajwanské vzdušné síly stojí před volbou, která nemá jednoznačnou odpověď. Na jedné straně roste početná flotila modernizovaných F-16V a nových Block 70, dohromady kolem dvou set strojů. Na straně druhé stojí hypotetická, veřejně nikdy potvrzená akvizice menšího počtu stealth letounů F-35A páté generace. V tchajwanské mediální debatě a navazujících komentářích vojenských expertů se stále častěji objevuje argument, že pro ostrov obklopený čínskou hrozbou může být cennější rychle dostupná masa než technologicky dokonalejší, ale menší a náročnější síla. Jenže tak jednoduché to není.

Co se skrývá za čísly „200 versus 100″

Číslo dvě stě F-16 je mediální zkratka. Ve skutečnosti jde o dvě odlišné vrstvy. První tvoří původní tchajwanské F-16A/B Block 20, které prošly rozsáhlou modernizací v programu Phoenix Rising mezi lety 2012 a 2023 na standard F-16V. Podle oficiálního profilu ROCAF získaly tyto stroje radar s aktivním elektronickým řízením paprsku APG-83 SABR, schopnost boje mimo vizuální dohled a prvky snižující zjistitelnost.

Druhou vrstvou je novovýroba, 66 kusů F-16C/D Block 70, které Spojené státy schválily k prodeji v srpnu 2019 za odhadovaných 8 miliard dolarů, tedy přibližně 192 miliard korun. Oproti modernizovaným strojům přidávají Block 70 silnější motor General Electric F110-GE-129 s tahem přes 131 kN v přídavném spalování, konformní přídavné nádrže (CFT) uvolňující závěsníky pro výzbroj, konstrukční životnost draku 12 000 letových hodin a pokročilejší systémy elektronického boje.

Naproti tomu „sto F-35″ v žádném veřejně dostupném americkém ani tchajwanském dokumentu jako schválený program nefiguruje. Jde o modelový protiklad, analytickou pomůcku pro debatu o tom, zda menší stealth flotila převáží nad větší silou generace 4,5.

Proč analytici sází na kvantitu

Argumenty pro početní převahu F-16V se opírají o několik konkrétních pilířů:

• Čas. Modernizované F-16V už létají, první Block 70 dorazily na Čchi-čchang v říjnu 2026. Tchajwanské ministerstvo obrany potvrdilo první akceptační let již v březnu 2026. Případný program F-35 by znamenal roky čekání na schválení, výrobu, výcvik pilotů i pozemního personálu a vybudování zcela nové údržbové infrastruktury.
• Logistická kompatibilita. Tchajwanské letectvo provozuje F-16 přes dvě desetiletí. Hangáry, muniční sklady, náhradní díly, simulátory i zkušenosti mechaniků, to vše je nastavené na platformu F-16. Přechod na F-35 by vyžadoval logistický skok srovnatelný s budováním zcela nové letecké složky.
• Provozní dostupnost. Audit amerického Úřadu vládní odpovědnosti (GAO) z června 2026 ukázal, že u F-35 dlouhodobě klesá podíl plně bojeschopných strojů a rostou náklady na údržbu. Pro ostrov, který potřebuje držet permanentní hlídky nad Tchajwanským průlivem, je klíčové, kolik letounů může být ve vzduchu současně, a dvě stě strojů s vysokou dostupností generuje víc vzletů než sto strojů s nižší.
• Přežitelnost počtem. V případě čínského prvního úderu balistickými raketami na tchajwanské základny přežije víc letounů ten, kdo jich má víc a může je rozptýlit. Právě proto nové Block 70 míří na východní základnu Tchaj-tung/Čchi-čchang, krytou centrálním pohořím ostrova před přímým ostřelováním z pevniny.

Kde F-16V na F-35 nestačí

Říct, že dvě stě F-16 je „lepších“ než sto F-35, platí jen v konkrétním typu konfliktu, v obraně vlastního vzdušného prostoru, v opotřebovací válce a v tempu generování vzletů. V jiných scénářích je obraz odlišný.

Lockheed Martin F-35A Lightning II je koncepčně jiný stroj. Jeho stealth konstrukce dramaticky snižuje radarový odraz, senzorová fúze spojuje data z radaru, infračervených čidel, elektronického boje a datalinkových zdrojů do jediného obrazu situace a pilot vidí bojiště způsobem, který F-16V nedokáže nabídnout. Proti čínským stíhačkám páté generace Čcheng-tu J-20, vybaveným vlastním stealth profilem a moderními radary, by F-16V nemohly bojovat jako symetrický protějšek. Musely by fungovat jako součást širší sítě, s podporou pozemní protivzdušné obrany, námořních senzorů a střel dlouhého dosahu.

Právě výzbroj s dlouhým dosahem je pro F-16V klíčová. Bez stealth vlastností musí tchajwanský pilot vypustit účinnou zbraň dřív a z větší vzdálenosti, než ho protivník detekuje. Konformní nádrže Block 70 uvolňují závěsníky právě proto, aby stroj nesl víc raket při zachování dostatečného doletu. Ale ani nejlepší raketa nenahradí schopnost přiblížit se k cíli nepozorovaně.

Tchajwanské dilema v evropském zrcadle

Stejný spor mezi stealth kvalitou a modernizovanou masou řeší i evropské letectvo. Česká republika si zvolila opačnou cestu než Tchaj-wan: v roce 2023 americká agentura DSCA notifikovala Kongresu možný prodej 24 kusů F-35A pro české vzdušné síly. Slovensko naopak v červenci 2024 převzalo první F-16 Block 70, tedy tentýž typ, jaký nyní přebírá Tchaj-wan. Řecko modernizuje starší F-16 na standard Viper. Evropský vzdušný prostor tak bude dlouhodobě fungovat jako mix páté generace a modernizovaných strojů generace 4,5, a právě tato kombinace může být nakonec nejpraktičtější odpovědí i pro Tchaj-wan.

Není „lepší letoun“, je „lepší volba“

Program Block 70 byl podle tchajwanského ministerstva obrany specificky doladěn pro potřeby ostrova včetně kompatibility systémů, kabeláže a softwaru. Nejde tedy o sériový stroj z katalogu, ale o konfiguraci šitou na míru. A právě v tom spočívá jádro celé debaty: pro Tchaj-wan není „lepší letoun“ automaticky „lepší volba“, pokud se do výpočtu započítá čas dodání, údržba, počet dostupných trupů a schopnost udržet letectvo ve vzduchu po první vlně úderů.

Dvě stě F-16V na tchajwanských letištích dnes představuje bojovou sílu, která existuje. Sto F-35A v tchajwanských barvách je zatím jen myšlenkový experiment, lákavý, technologicky nadřazený, ale bez veřejně potvrzeného kontraktu, bez infrastruktury a bez pilotů. Na ostrově vzdáleném 130 kilometrů od čínské pevniny rozhoduje to, co létá teď.